Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn stál na křižovatce starých zemských cest mezi Hliňany a Habrovany. Poprvé byl zmíněn roku 1604 v česky psaném zápise v pozemkové knize pro č. 28 v Řehlovicích: " Gsau Pygzieny Bielikovi Mlinarži". Původně zde stál jen samotný mlýn, další domky v okolí začaly vznikat až v průběhu 19. století.
Mlýn v roce 1621 získal po svém otci Jan Bielik za 800 kop míšeňských. Tato cena byla na svou dobu velmi vysoká, mlýn byl tedy asi velmi významný. Ale jen do třicetileté války. Po ní byl mlýn zpustošený a dlouho nebylo možné jeho stav pozvednout. Až Adam Polick z Gross Tschochau mlýn koncem 17. století úspěšně obnovil. V tomto mlýně se kromě obilí později mlela čočka.
Z díla Johanna Gottfrieda Sommera Das Königreich Böhmen, vydaného v Praze roku 1833 lze / na straně 184 pod heslem Habrowan/ vyčíst, že Pelikönův mlýn je dvouválcový.
Název Pelikánův mlýn je pravděpodobně odvozen od jména jednoho z někdejších mlynářů.
Název Čočknmíle asi vznikl z německého slova Mühle a českého čočka /zdejší německé obyvatelstvo vytvářelo podobné názvy, zrovna tak Radejčínskému potoku se říkalo Potokbach/. Je ale také možné, že název Tschotschenmühle vznikl od zkomoleného názvu sousední obce Tschochau.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Za druhé světové války již mlýn nepracoval. Je obklopen dalšími několika málo domky. Bývalí němečtí obyvatelé - malozemědělci - se živili kombinovaně. Muž dojížděl za prací do města a k tomu rodina obdělávala malá políčka a chovala hospodářská zvířata.
Po válce nebyla osada plně dosídlena českým obyvatelstvem. Na konci padesátých let vyrostla v těsné blízkosti bývalého Pelikánova mlýna či " Čočknmíle" drůbežárna a k ní byla postavena skupina čtyř rodinných domků a malá panelová bytovka. Autobusová zastávka pro pracovníky drůbežárny nese název "Pelikánův mlýn".
V současné době je bývalý Pelikánův mlýn veden v katastru nemovitostí pod novým čp. 44 a původním st. 56 jako bytový dům.
Dům prošel několika rekonstrukcemi z čehož poslední proběhla v roce 2012. Další bude probíhat v tomto (2025) a následujícím roce. Rádi bychom mlýnu vdechli (staro)nový nádech a dali ho do kupy, přičemž bychom se rádi drželi esteticky staré doby v moderním stylu.
V předchozích letech zde probíhal chov koní, mangalic - maďarská prasata, slepic a ovcí. V současné době - tedy od 09/2024 zde pokračuje vlastní soukromý chov koní, který chceme rozšiřovat i na další drobné hospodářské zvířectvo. Také původní kamenné budovy, které k mlýnu patří slouží jako boxy pro koně.
Kováříková Nikola
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
