Mlynáři jsou zloději, když to není ten, je to jiný.
(francké přísloví)

Beníškův, Jonášův mlýn

Beníškův, Jonášův mlýn
87
Červená Řečice
394 46
Pelhřimov
Červená Řečice
49° 30' 37.8'', 15° 11' 35.4''
Mlýniště bez mlýna
Pod hladinou vodní nádrže Trnávka, východně od Červené Řečice, kde řeka Trnava tvoří ohyb stál na pravém břehu Beníškův později Jonášův mlýn. Mlýn je vzpomínán v matrikách koncem 17. století. Mlýn měl až tři vodní kola a od roku 1918 Francisovu turbínu. O konci provozu není nic známo. Budovy mlýna byly pravděpodobně zbourány při výstavbě vodní nádrže Trnávka v letech 1977 - 1981.
Východně od Červené Řečice
Trnava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn matrikami doložen koncem 17. století

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov
Název toku: Trnávka
Obec, čp. : Červená Řečice 105
Podnikatel: Fr. Jonáš
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 26,5

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Beníšek
  • Slabej
  • Půlpytel
  • Toll
  • Jonáš

Historie mlýna také obsahuje:

1921 - 1936 František Jonáš

1936 - 1943 - Marie Jonášová

Sčítání lidu pro čp.105 městyse Červená Řečice

https://www.mza.cz/digitalizovane-fondy-pomucky

Rok 1921 – majitel domu Jonáš František

František Jonáš *20.3.1885, trvale přítomen od narození, mlynářství a zemědělství/majitel, 16.7.1914 mlynářství/mlynářský;

- sestra Marie *30.12.1875;

- sestra Antonie *12.4.1182;

- bratr Jan *30.4.1895;

- František Panský *5.1.1902, mlynářství/pomocník;

- Vojtěch Mikeš *16.2.1904, mlynářství/učedník;

a další čtyři osoby.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2017
      venkovský
          • klenba
          • zcela bez technologie aj.
          MLÝN NEEXISTUJE. Zatopen vodami vodní nádrže Trnávka.
          Dokumenty SokA Pelhřimov inv.č.1128, karton.č.919 (výpisy)
          Protokol z 10.9.1902 z výpovědi mlynáře Jana Jonáše na c.k okres.hejtmanství v Pelhřimově.
          Vodu na mlýn a pilu dostávám z Trnávky, kde se voda hradí asi 30 nad mlýnem přepadním jezem do náhonu. Náhon je krátký a končí ve vantrokách z kvádrů. Z těch vede se voda stavítky na dvě vodní kola. Pravé stavítko po vodě je ve žlabu k vodnímu kolu pro hnaní válcové stolice a 2 českých mlýnských složení. Jedno používám na špicování obilí. Pak 2 dvoupárových stup po 2 tloucích. Střední stavítko vedlo k bývalému vodnímu kolu jenž hnalo 1 mlýnské složení a stoupy. Toto jsem asi před 18ti lety vyhodil a oba stroje připojil k pravému vodnímu kolu. Levé kolo žene rámcovou pilu i 1 plechu a šindelku s cirkulárkou na řezání šindele a 2 menší cirkulárky na vytahování drážek střídavě. Týmž kolem se žene hospodářská mlátička pevnou transmisí. Odpadní voda odtéká strouhou do jalového potoka.
          Protokol z 10.6.1925 – šetření k žádosti Františka Jonáše o živnostensko-policejní kolaudaci mlýna a pily a vodoprávní dodatečné povolení záměně bývalých 2 vodních kol na spodní vodu za Francisovu turbínu.
          Žadatelův otec Jan Jonáš vyměnil r.1918 dvě vodní kola na spodní vodu za Francisovu turbínu se svislým hřídelem.
          Voda v řece Trnavce je zdýmáná dřevěným, kamenem vyplněným a na povrchu dlážděným jezem dlouhým 28,8 m. Voda teče do mlýnského náhonu širokého 7,6 m, před vtokem na turbínu se zužuje na 3,6 m a ústí do betonové kašny, které má na vtoku železné česlice. Vedle vtoku na turbínu je jalový odpad široký 90 cm. Turbínová kašna je opatřena stavidlem 2,04/1,45 m řízeným ručním kolem. Přítok vody na turbínu se reguluje z horní podlahy mlýnice. Turbína spotřebuje max. 1500 l/s vody, při spádu 1,7 m dává 26,5 HP.
          Prodlouženým hřídelem turbíny se převádí hybná síla na mlýnské strojní zařízení, pilu, mlátičku a řezačku.
          Zařízení pily se skládá z rámové pily o jednom listu a jedné okružní pily již delší dobu nepoužívané.
          Strojní zařízení mlýna tvoří jeden český a jeden francouzský kámen, 1 válcová stolice železná, 1 stolice s porcelánovými válci a 1 loupačka.
          Mlýn s pilou mají elektrické osvětlení pro něhož vyrábí elektrickým proud generátor umístněný v turbínovém přístavku.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          • výroba elektrické energie
          • pohon zemědělských strojů
          • šindelka
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisTurbína spotřebuje max. 1500 l/s vody, při spádu 1,7 m dává 26,5 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Červená Řečice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-C-C-Cervena-Recice
            Datum citace internetového zdroje17.9.2017
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Červená Řečice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-C-C-Cervena-Recice
            Datum citace internetového zdroje17.9.2017
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje17.9.2017
            AutorOÚ Pelhřimov
            NázevDokumenty SokA Pelhřimov – Beníškův mlýn Červená Řečice čp.105
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníinv.č.1128, karton.č.919
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje17.9.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Vytvořeno

            17.9.2017 15:41 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 27.9.2019 18:37
            Radomír Roup 9.6.2018 17:34