Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Žádná mouka není úplně jemná, má svoje hrudky.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Beníškův, Jonášův mlýn

Beníškův, Jonášův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Červená Řečice

PSČ

394 46

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Červená Řečice

GPS

49° 30' 37.8'', 15° 11' 35.4''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Pod hladinou vodní nádrže Trnávka, východně od Červené Řečice, kde řeka Trnava tvoří ohyb stál na pravém břehu Beníškův později Jonášův mlýn. Mlýn je vzpomínán v matrikách koncem 17. století. Mlýn měl až tři vodní kola a od roku 1918 Francisovu turbínu. O konci provozu není nic známo. Budovy mlýna byly pravděpodobně zbourány při výstavbě vodní nádrže Trnávka v letech 1977 - 1981.

Poloha vůči obci

Východně od Červené Řečice

Vodní tok

Trnava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn matrikami doložen koncem 17. století

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov
Název toku: Trnávka
Obec, čp. : Červená Řečice 105
Podnikatel: Fr. Jonáš
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 26,5

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Beníšek
Slabej
Půlpytel
Toll
Jonáš

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1921 - 1936 František Jonáš

1936 - 1943 - Marie Jonášová

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Sčítání lidu pro čp.105 městyse Červená Řečice

https://www.mza.cz/digitalizovane-fondy-pomucky

Rok 1921 – majitel domu Jonáš František

František Jonáš *20.3.1885, trvale přítomen od narození, mlynářství a zemědělství/majitel, 16.7.1914 mlynářství/mlynářský;

- sestra Marie *30.12.1875;

- sestra Antonie *12.4.1182;

- bratr Jan *30.4.1895;

- František Panský *5.1.1902, mlynářství/pomocník;

- Vojtěch Mikeš *16.2.1904, mlynářství/učedník;

a další čtyři osoby.

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

09 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

MLÝN NEEXISTUJE. Zatopen vodami vodní nádrže Trnávka.
Dokumenty SokA Pelhřimov inv.č.1128, karton.č.919 (výpisy)
Protokol z 10.9.1902 z výpovědi mlynáře Jana Jonáše na c.k okres.hejtmanství v Pelhřimově.
Vodu na mlýn a pilu dostávám z Trnávky, kde se voda hradí asi 30 nad mlýnem přepadním jezem do náhonu. Náhon je krátký a končí ve vantrokách z kvádrů. Z těch vede se voda stavítky na dvě vodní kola. Pravé stavítko po vodě je ve žlabu k vodnímu kolu pro hnaní válcové stolice a 2 českých mlýnských složení. Jedno používám na špicování obilí. Pak 2 dvoupárových stup po 2 tloucích. Střední stavítko vedlo k bývalému vodnímu kolu jenž hnalo 1 mlýnské složení a stoupy. Toto jsem asi před 18ti lety vyhodil a oba stroje připojil k pravému vodnímu kolu. Levé kolo žene rámcovou pilu i 1 plechu a šindelku s cirkulárkou na řezání šindele a 2 menší cirkulárky na vytahování drážek střídavě. Týmž kolem se žene hospodářská mlátička pevnou transmisí. Odpadní voda odtéká strouhou do jalového potoka.
Protokol z 10.6.1925 – šetření k žádosti Františka Jonáše o živnostensko-policejní kolaudaci mlýna a pily a vodoprávní dodatečné povolení záměně bývalých 2 vodních kol na spodní vodu za Francisovu turbínu.
Žadatelův otec Jan Jonáš vyměnil r.1918 dvě vodní kola na spodní vodu za Francisovu turbínu se svislým hřídelem.
Voda v řece Trnavce je zdýmáná dřevěným, kamenem vyplněným a na povrchu dlážděným jezem dlouhým 28,8 m. Voda teče do mlýnského náhonu širokého 7,6 m, před vtokem na turbínu se zužuje na 3,6 m a ústí do betonové kašny, které má na vtoku železné česlice. Vedle vtoku na turbínu je jalový odpad široký 90 cm. Turbínová kašna je opatřena stavidlem 2,04/1,45 m řízeným ručním kolem. Přítok vody na turbínu se reguluje z horní podlahy mlýnice. Turbína spotřebuje max. 1500 l/s vody, při spádu 1,7 m dává 26,5 HP.
Prodlouženým hřídelem turbíny se převádí hybná síla na mlýnské strojní zařízení, pilu, mlátičku a řezačku.
Zařízení pily se skládá z rámové pily o jednom listu a jedné okružní pily již delší dobu nepoužívané.
Strojní zařízení mlýna tvoří jeden český a jeden francouzský kámen, 1 válcová stolice železná, 1 stolice s porcelánovými válci a 1 loupačka.
Mlýn s pilou mají elektrické osvětlení pro něhož vyrábí elektrickým proud generátor umístněný v turbínovém přístavku.