Roku 1650 patřil mlýn v Horním Vražném Janu Heitelovi. Ten r. 1653 uvedl, že jeho matka, které mlýn po dobu života poskytoval živobytí, mu mlýn přenechala za 200 tolarů. Kupní smlouvy mu však shořely při požáru Velkého mlýna, jehož byl kdysi majitelem.
Roku 1655 prodal mlýn Pavlu Heitelovi za 200 tolarů. R. 1663 převzal tento mlýn za stejnou sumu jeho syn Matěj Heitel, ale o dva roky později prodal jeho nevlastní otec mlýn ve Vražném za 400 tolarů Jakubu Kučerovi, rybničnému mlynáři v Odrách. Ten jej roku 1670 odevzdal Jiřímu Heitelovi, který jej pak převedl roku 1676 na Matěje Heitela. Matěj Heitel mlýn nejdříve Michalu Watzelovi pronajal, a roku 1690 mu jej prodal za 310 tolarů.
Poddaní z Hynčic a Horního Vražného povinni čistit mlýnskou strouhu a dopravovat kameny. Mlynář odvádí vrchnosti 1 šefl pšenice, 18 šeflů žita, 1 vědro medu, má vykrmit 2 prasata.
Roku 1706 pak mlýn přešel na jeho syna Jiřího Watzela. Pozůstalá vdova po Jiřím Watzelovi se vdala roku 1719 za Matěje Tilla, který převzal mlýn o dvou složeních na 24 let za 300 tolarů. Po jeho smrti přešel mlýn r. 1749 za 400 tolarů na jeho syna Antonína Tilla, který jej předal roku 1793 svému synovi Františku Tillovi.
Za poleplatí vrchnostu 12 zl. rýn., odvádí 2 šefly a 1 věrtel pšenice a 40 šeflů 2 věrtele žita, namísto krmení prasat 15 zl. Vrchnost povinna udržovat jezy a hráze a prostřednictvím robotníků čistit mlýnskou strouhu.
R. 1796 patřil mlýn v Horním Vražném Juliáně Tillové, vdově po Františku Tillovi. Ta mlýn odevzdala svému synovi Františku Tillovi. Když František Till r. 1829 zemřel, získal laudemiální mlýn ve Vražném čp. 30 za 1 900 zlatých jeho syn Karel Till. Ten pak mlýn přenechal své dceři Františce provdané Kleiberové za 1 520 zlatých.
