Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
K městu Chotěboř patří i samota Břevnice na Břevnickém potoce. Pod hrází Břevnického rybníka stával mlýn, o kterém je zmínka již z roku 1584, kdy tu byl uváděn mlynář Matěj Čekal, 1596 s nájemcem Janem Žídkem. Mlýn patřil od 16. století k obecnímu dvorci, ale poplatky z něj šly špitálu.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Od roku 1624 se stal mlynářem na mlýně v Břevnici Jiřík Břevnička, který patrně dal jméno mlýnu, samotě, potoku i rybníku.
V roce 1640 se po Jiříku Břevničkovi stal mlynářem jeho syn Bartoloměj Břevnička. Roku 1656 mlýn vyhořel. Až do roku 1682 je mlýn uváděn jako pustý a pole k němu patřící neobdělaná. Snad to bylo i z toho důvodu, že se nepodařilo na mlýn sehnat mlynáře.
Teprve v roce 1785 je Špitálský mlýn uváděn s pilou jako funkční, tj. v provozu.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Krátce po roce 1886 mlýn opět vyhořel a nebyl již obnoven. Poslední mlynáři na mlýně byli z rodu Jonášů.
Provoz pily zde skončil 29.5.1912, když také od blesku vyhořela.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V obytném stavení mlýna čp. 370 jsou již později uváděni jen majitelé a nájemci, kteří provozovali rolnictví až do konce první poloviny 20. století.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
