Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V berní rule z roku 1656 se uvádí Matěj Krejsner, který měl od vrchnosti pronajatý mlýn s jedním kolem. Tereziánský katastr tu k roku 1757 uvádí mlynáře ve mlýně o jednom kole na nestálé vodě. Dle dominikálu byl mlýn vrchnostenský. Na I. Vojenském mapování není, ale mapa je rozdělena a hůře čitelná. Skica a otisk stabilního katastru 1838 - jedna spalná a jedna nespalná budova do tvaru V ale budovy nespojené, nad mlýnem rybníček, majitelem Georg Riederer. Sommerova topografie k roku 1839 uvádí jeden mlýn. Původní obyvatelstvo bylo německé národnosti.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V letech 1869 a 1880 zaznamenává sčítání obyvatel jako mlynáře syna Georga Riederera Johanna Riederera *1838.
V roce 1890 je uvedena vdova po Johannovi Franziska Riederer *1839 a její syn Johann Riederer *1863.
Sčítací operáty v letech 1900 a 1910 uvádějí jako mlynáře syna Franzisky Antona Riederera *1865.
První světová válka (1914–1918)
Rok 1921 – majitelem Georg Wellner, mlynářem Anton Hacker *1870 ze Schneiderhofu ( Myslíva ) nedaleko od Všerub.
Seznam vodních děl republiky Československé 1930: Hájek 8 – Háječský potok – Jiří Wellner – mlýn a pila – 1 turbina Francis – 0,125 -4 – 5.
Původní německé obyvatelstvo po roce 1945 odsunuto.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
2019 – půdorys budov zhruba zachován, náhon zasypán, rybníček existuje, za mlýnem nově vybudované vodní nádrže.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
