mlýn Bašta

První zmínka o mlýnu pochází z roku 1294, jedná se o jeden z nejstarších mlýnů v Čechách.

1294 mlýn kupují Zderazští mniši

později majtek Sedleckého kláštera, který koupil i Královský mlýn v Nymburce

15. stol. po vyplenění  kláštera v Sedleci mlýn přešel k panství Kostomlaty, po jeho zániku k Lysé

1552-1558 pronajat mlynáři Janovi z Prahy za 150 strychů žita a 10 vykrmených vepřů, poddaní kostomlatští byli povinni bezplatně pomáhati na stavbě a opravách mlýna a také palivo do mlýna nositi

1560 královská komora nařizuje Nymburským, že musí dát polovinu nákladu na opravu stavu mezi mlýny Baštou a Komárnem, který tehdy náležel městu

1564 v krčmě ve mlýně šenkýř Tomáš Klatovský s ženou Dorotou, kteří "lotrovinu přechovávali a kradli sami znamenitě", oba byli za své činy v Nymburce pověšeni.

1569 hejtman Jan Chotounský z Chotouně na Lysé žádá královskou komoru "aby mu mlejn Baštu 1 a 1/2 míle od zámku a 1/4 míle od Nymburka ležící, od nájmu spustošený, pod plat 8 kop grošů ročních byl prodán" Nebylo mu vyhověno.

1580 se zde čepovalo pivo nymburské, ze 100 sudů piva bílého odváděl šenkýř 1 kopu krejcarů posudného

1603 nájemce Václav Kácovský

1605 nájemce  Matouš Hauser, pekař v Nymburce, platí ročně 230 kop gr. míšeňských, za to přenechal zarma Jeho Milosti Císařské svůj dvůr v Kamenném Zboží

1614 "mlýn Bašta jest ze dřeva, sešlý a zchátralý. dřívím podepřený"

1634 "mlýn ohořel"

1679 mlýn zakoupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství Lysá nad Labem

1687, 1689 - mlynář Václav Vavřincův (Waczslaw Wawrzinczuw zbassty)

1695 vrchnost dosadila na Baštu Antonína Nováka, rybáře z Poděbrad, a vykázala mu polozbořený domek u mlýna, kde měl povolen rybolov. Za to měl povinnost navážet materiál k opravě mlýna  a jezu. Jeho potomci později bydleli v čp. 24 a provozovali zde rybolov až do 20. stol.

1809 mlýn koupil Antonín Vávra

1821 mlýn prodal Vojtěchovi a Alžbětě Kulichovým za 73.000 zl.

V průběhu let byl mlýn přebudován na velký mlýn. Do dneška z něho zůstala jen klasicistní budova obytného domu z roku 1783. Mlýn v 19. století navštěvovali bratři Antonín a Václav Mánesovi, kteří jezdili do mlýna na návštěvu ke své sestře Anně. Interiér mlýna je vyzdoben malbami bratří Mánesů. Nedávno byl zrestaurován. Budova je kulturní památkou.

1848-1850 navštěvovala mlýn Božena Němcová, která tehdy bydlila v Nymnburce. Navštěvovala zde mlynářku Annu Kulichovou, která náležela též do "cechu nymburských národovců"

1852 mlýn koupil za 67.500 zl. Jan Tachecí

1906 mlýn s pilou Jana Tachecího

1916 - mlynář Vratislav Tachecí dostal pokutu 2000 K za přijímání obilí ke mletí bez mlecích výkazů. V případě nedobytnostni 2 měsíce vězení. (RR)

Roku 1923 je mlýn označován jako Umělecký válcový mlýn na Baště, majitelkou Marie Tachecí. (ŠJ)

V r. 1930 je psán provozovatel Mir. Tacheca, Drahelice 20 (RR).

Nedávno byl zrestaurován. Budova je kulturní památkou.