Vilímovský mlýn

Mlýn má ve štítě letopočet 1369, kolem r. 1556 byl v těchto místech zaznamenán svobodný dvůr mana Matěje, fořství a Vílímovský mlýn. Podle ověřených pramenů pochází však první písemná zmínka o mlýně až z r. 1620.

1634 Tomášovský mlýn prodán Martinu Markovi za 1200 kop mor.

1655 Martin Marek odešel 

1675 zmíněna pila

1680 od věřitelů koupil Jan Tomášek  za 900 kop mor., závdavek 100 kop

1705 po + Janu Tomáškovi koupil syn Václav Tomášek za 900 kop, závdavek 100 kop

1.4.1735 Václav Tomášek prodal Tomášovi Jezberovi z Beranova za 900 kop mor., závdavek 130 kop 

20.5.1742 Tomáš Jizbera prodal Franci Kmentovi za 900 kop

1835 František Zoufal

V Bitovčicích u Jihlavy zahynul těchto dnů mlynářský chasník František Píša strašnou smrtí. Týž zaměstnán byl ve mlýně pí. Pydalové, kdež dostal se nevysvětlenou dosud náhodou k jednomu kolu, byl tímto zachycen, a v pravém slova smyslu rozdrcen. Ohledáním mrtvoly zjištěno celé množství těžkých zranění a pohmožděnin. Následkem případu tohoto zavedeno bylo trestní vyšetřování. – Národní listy, 4. 4. 1889

1930 Lachman a Vachuška, tkalcovna

V r. 1930 budovu již nefungujícího mlýna přestavěli na továrnu vyrábějící kartonový papír. Součástí továrny, zbudované v rekonstruované budově mlýna, bylo i vodní dílo, obsahující 1 Francisovu turbínu, určenou pro pohon továrenské transmise a pro výrobu elektřiny.

V r. 1945 byla nemovitost znárodněna a byla zde zřízena pila, která vyráběla také vařečky, proto se jí říká také "Vařečkárna". 

Během této doby nebylo vodní dílo udržováno a nakonec jej z velké části rozebrali do šrotu.  

Po roce 1990 byl objekt v restituci vrácen ve velmi špatném stavu. Během rekonstrukce vznikla MVE s využitím části zbylého původního zařízení a doplněna o moderní prvky pro automatický chod.