mlýn, pila a elektrárna v Břevništi

U panského mlýna spadajícího pod mimoňské panství byla v 2. polovině 16. století zřízena pila. Zmiňuje se o tom záznam v Kronice Mimoně k roku 1578: „15. května 1578 prodal Karel z Bibersteina zprostředkovatelem Konrádem z Peltu vesnice Břevniště a Utěchovice včetně moučného mlýna a nově postavené pily na mlýně v Břevništi, a dva dvory za 9300 kop grošů míšenských Baltazarovi Hiršperkovi z Königshaimu na Vartenberku“

V Pozemkové knize velkostatku Mimoň pro obec Břevniště je kupní smlouva z roku 1779 dle které koupil mlýn a pilu (Mahl- und Brettmühke) v Břevništi (Merzdorf) čp. 2 Ferdinand Rutta za 1 480 zlatých. 700 zlatých složil na místě a zbytek splácel. Dle kupní smlouvy, ve které je jako majitel panství  Mimoň jmenován Johann Adam Thun, měl mlynář dále povinnost platit roční nájem ve výši 40 zlatých. Ferdinand Rutta (později psáno Rutha) zde hospodařil s manželkou Apollonií, rozenou Weigelt.

Mlýn s pilou převzal roce 1810 Ferdinandův syn Josef, zaplatil za něj 2800 zlatých. Smlouva rozepisuje jeho další povinnosti vůči sourozencům a ovdovělé matce. Ferdinand se oženil s Barbarou, rozenou Hönig, původem z Osečné. Josef s Barbarou odsud odešli na mlýn v Ploužnici, kde jsou uváděni ve 20. letech 19. století, a mlýn v Břevništi přenechali Josefovu mladšímu bratrovi Ferdinandovi.

V roce 1822  je zde uváděn Josefův mladší bratr Ferdinand Rutha.  Za manželku měl Helenu, rozenou Hönig, původem z Osečné čp. 16 (narozena 1800, zemřela 30. 10. 1852), která byla sestrou Barbary Hönig, manželky staršího bratra Josefa.  Postupně se jim zde narodily děti: prosinec 1822 Maria Anna,  říjen 1824 Josef (1824 – 1910), srpen 1826 Theresia (zemřela jako nemluvně), říjen 1827 Karl, září 1829 dcera pojmenovaná opět Theresia, prosinec 1831 Franz (zemřel březen 1832), červenec 1833 Anton a červenec 1837 Franziska. Ferdinand Rutha s manželkou odsud odešli do mlýna v nedaleké Osečné a mlýn předali svému synu Karlovi.

V roce 1856 provozoval mlýn Ferdinandův syn Karl Rutha (narozen 1827) s manželkou Theresií, rozenou Pitsch z Břevniště čp. 22. V listopadu 1856 je v matrice zápis o narození jejich dcery Franzisky.

Dle kupní smlouvy z 8. 1. 1857 prodal Karl Rutha mlýn s pilou svému mladšímu bratrovi Antonu Ruthovi za 3 700 zlatých. Anton Rutha (narozen 1833) zde pak hospodařil s manželku Franziskou (narozena 1833), rozenou Weiser, původem z Chrastné čp. 9. Postupně se jim narodily děti Anton (květen 1856 – listopad 1864), Anna Franziska (prosinec 1857 – květen 1861), Josef (březen 1859), Ferdinand (červen 1860), Anna (březen 1862 – září 1862), Franz Josef (červenec 1863), Maria (březen 1868 – leden 1870) Franziska (květen 1869 – listopad 1869) a dcera opět pojmenovaná Franziska (listopad 1871).

Mlynářova manželka Franziska zemřela v prosinci 1895 ve věku 62 roků.

Dle německy psané Knihy adres politického okresu Česká Lípa (Adressbuch des  politischen Bezirks Böhmisch Leipa) byl v roce 1899 v Břevništi čp. 2 stále mlynářem Anton Rutha. V červnu 1899 zemřel ve věku nedožitých 66 roků. Po jeho smrti zde mlynářské řemeslo přestalo být provozováno. Syn Josef odsud odešel do Osečné, kde se oženil s Marií Wohlmann a živil se tam jako obchodník. Dcera Franziska se vdala do Liberce. Zůstal zde druhý syn Franz Rutha, který provoz přeměnil na pilu. V německy psaném dokumentu Knihy adres politického okresu Česká Lípa z roku 1913 je čp. 2 v Břevništi uváděno jako pila (Brettsäge), vlastník Franz Rutha.

V Knize adres politického okresu Česká Lípa sepsané k roku 1924 byl v Břevništi čp. 2 uváděn Emilian Trüber jako provozovatel přádelny.

V roce 1930 byl objekt evidován jako elektrárna, provozovatel František Prade.

Objekt se nachází ve stavu neudržované zříceniny.