Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původní mlýn vznikl zřejmě až někdy na konci 18. stol., ale nefungoval příliš dlouho, neboť na mapě z roku 1838 je už zakreslen jako barvírna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
V roce 1860 odkoupili bratři Ferdinand, Vojtěch a František Skočdopolové bývalou Mettalovu barvírnu a pokusili se ji přebudovat na moderní soukenický podnik. Postavili zde parní stroj, který byl zřejmě špatně zkonsttruován, neboť pět párů volů vozilo dříví pro jeho kotel, ale výsledek nebyl uspokojivý. Firma navíc utrpěla ztrátu v obchodě s Balkánem. Definitivní konec podnikání bratrů způsobil požár, který 22. 9. 1873 zpustošil továrnu. Místní vinily bratry, že si továrnu zapálili sami, ti se následně odstěhovali do Ameriky. Vyhořelou továrnu obnovil Kajetán Příborský po jehož smrti ji koupil Adolf Wurm. Někdy po roce 1874 zde podnikal také Jan Jokl, syn Františka Jokkla, zkušeného podnikatele v Humpolci, který sem umístil své stavy.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
22. 4. 1914 byl továrník Adolf Wurm zvolen starostou města Humpolce.
11.11. 1922 bylo rozhodnuto zřídit družstevní lihovar v bývalé Wurmově továrně, nyní továrně Karla Trnky. Lihovar zahájil svoji činnost na začátku ledna roku 1923.
Dne 20. prosince v roce 1936 zemřel v Humpolci po krátké nemoci ve věku 81 let Karel Trnka továrník a majetel parního mlýna a parní pily, dlouholetý předseda Živnostenské záložny.
V roce 1937 se v bývalý Wurmově továrně uvádí kromě lihovaru ještě parní mlýn a parní pila.
V roce 1948 bylo rozhodnuto o znárodnění továrny a stejně jako další místní továrny byla začleňena do Vlnařských závodů, a fezárny národní podnik se sídlem ve Strakonicích.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
