Historie
Obecná historie:
Nejstarší žehuňský mlýn je doložen v roce 1374 a stával zřejmě v místech dnešních domů čp. 54 a 57 pod současnou hrází Žehuňského rybníka, neboť zde byly v 80. letech 20. století nalezeny v zemi staré mlýnské kameny. Další písemné zprávy o mlýně pochází až z roku 1550 v souvislosti s mlynářem Ondřejem Vokáčem, který oznámil na hejtmanství v Chlumci nad Cidlinou, že starý mlýn přestavěl. V roce 1655 se vzpomíná mlynář Martin Mareš, ovšem není zřejmé, zda jeho mlýn stál na starém místě, nebo již hospodařil ve mlýně na dnešním místě.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1550 Ondřej Vokáč
1655 Martin Mareš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
