V kovárně a ve mlýně se vedou ty nejsladší řeči.
(estonské přísloví)

Měšťanův, Hartmannův, Langrův mlýn

Měšťanův, Hartmannův, Langrův mlýn
72
Bystré
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Bystré v Orlických horách
50° 18' 41.8'', 16° 15' 49.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Bývalý mlýn s pilou, později přestavěný na mechanickou tkalcovnu. Budova si zachovala původní ráz, zachována je funkční Francisova turbina s původním regulátorem a transmisemi, která vyrábí elektrickou energii jako MVE.
na jih od Bystrého v Orl. horách (1,75 km od kostela)
Dědina
nepřístupný

Obecná historie:

Ve mlýně bylo mletí ukončeno rokem 1925. Mlynář Josef Langr pronajal téhož roku mlýnici Josefu Hejzlarovi z Rozkoše čp. 20, který zde nechal zřídit tkalcovnu pro 12 stavů mechanických, dále pak soukačku, snovačku a převíječku. R. 1929 ale nechal stavy přemístit do vlastní nové tkalcovny Nedvězí čp. 1. Zde v tkalcování pokračovali sami Langrovi na 8 později na 12-ti stavech. Výroba později spadla pod textilní družstvo Drutka, tkalcovna pracovala až do roku 1970, kdy byla výroba definitivně ukončena. Dochovala se původní turbina - malá vodní elektrárna, kterou Langrovi provozují dodnes.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

majitelé:

Měšťanovi

Hartmannovi

28. - 29. ledna 1878 mlýn poprvé vyhořel, zapálil jej mlynářský učeň, trpící pyromanií, který pak později jako stárek zapálil dalších 22 mlýnů v kraji, za což byl odsouzen krajským soudem v Hradci Králové

4. prosince 1883 mlýn podruhé vyhořel neopatrností čeledína, který šel na půdu pro seno se zapálenou fajfkou a ta mu upadla do sena. Mlynářka s většinou personálu odjela do Dobrušky na vánoční trh, v domě zůstal jen dva synové - sedmiletý  Josef a dvouměsíční František v kolébce - a  otec, který však neopatrně otevřel dveře do sednice, popálil si plíce při následném výbuchu moučného prachu a zůstal ležet v bezvědomí. Jelikož byl venku silný mráz, nikdo zvenčí požár nezaregistroval. Malý Josef se ale dostal po žebříku oknem do horní komůrky a vynesl Františka z již hořící kolébky, těsně za ním se zřítil strop. Veškerý majetek však shořel.

Dřevo na opravu poskytl kníže Colloredo.

nájemce František Langr, později mlýn zakoupil

22. 10. 1903 Fr. Langr zemřel ve věku 43 let

1903 -  syn Josef Langr

(prehistorii doplnil jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 Josef Hejzlar, tkalcovna

1940 František Langr zrušeno živnostenské oprávnění

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Měšťan
  • Hartmann
  • Langr

Historie mlýna také obsahuje:

František Langr

1903-1940 Josef Langr

1930 Josef Hejzlar

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Současná obytná budova a tkalcovna postavena za II. světové války.
        • trámový strop
        • krov
        • dveře
        • schodiště
          12 mechanických stavů bylo transmisemi poháněno od turbiny ze spodních prostor. Dále zde byla soukačka, snovačka a převíječka v rámci přípravny.

          David Veverka 2008

          Žádná položka není vyplněna
          mechanické stavy, příslušenství, pomocný elektrický motor, transmise
          původně pískovcové kameny, pak zřízeny 2 válcové stolice
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Výroba elektrické energie pomocí asynchronního generátoru.
          Dochovala se Francisova spirální turbina, Wattův kulový regulátor a transmise, které jsou v provozu dodnes a pomocí asynchronního generátoru slouží pro výrobu elektrické energie. Regulátor po překročení konstantních otáček mechanicky zvedne brzdu, která brzdí turbinu. Regulátor je funkční a jedná se o unikát.
          David Veverka 2008
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          Od jezu do delšího náhonu, odtud betonovým vstupním tělesem s česlicemi do turbinové kašny a na turbinu pomocí litinové trubky. po průchodu oběžným kolem turbiny voda odchází ssavkou do spodních prostor a odtokovou rourou zpět do vodoteče.
          Původní splav byl o 15 m níže po proudu, nynější dle označení zbudován 1879.
          Vantroky proházely skrz pekárnu.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisJedná se o Francisovu spirální turbinu z roku 1921 od firmy Josef Prokop a synové, Pardubice
          1930 (tkalcovna): 1 turbína Francics, hltnost 0,22 m3/s, spád 5 m, výkon 11 HP
          2015 MVE: 1 turbína Francis, výkon 15 kW
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisJedná se o Francisovu spirální turbinu z roku 1921 od firmy Josef Prokop a synové, Pardubice
          1930 (tkalcovna): 1 turbína Francics, hltnost 0,22 m3/s, spád 5 m, výkon 11 HP
          2015 MVE: 1 turbína Francis, výkon 15 kW
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodní vodní kolo mělo průměr 4,35 m
          Typbenzínový motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalován 1922
          Typbenzínový motor
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalován 1922
          Historické technologické prvky
          AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 04 (Hradec Králové), s. 10
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          4.9.2013 00:58 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.9.2017 13:20
          doxa (Jan Škoda) 30.3.2024 22:13