mlýn v Miloticích nad Bečvou

1656 Petr Mutner (Jaške) a Eva
1675 Georg mlynář
1684 Martin Libosvarský
Pavel Tošnar a Anna, dcera Martina Libosvarského
po 1702 - Bartoloměj Bohm a Mariana, dcera Martina Libosvarského
po 1706 - Ignác Holeškovic a Mariana, vdova po Bartoloměji (Bohm?) Libosvarském
po 1745 - Josef Holeškovic, syn Ignáce Holeškovic, a Terezie Horníková
po 1753 - Andreas Bohm (nar. 1703), syn Bartoloměje Bohma, a Anna, dcera Jiřího Jambora
po 1770 - Andreas Schrom, syn George Schroma mlynáře z Polomi, a Magdalena, dcera Adnrease Bohma

1830  František Wellart a Mariana Schromová, dcera Andrease Schroma

po 1931 František Heger, nar. 1809, syn mlynáře Jana Hegera z Doloplaz u Olomouce, který si v r. 1831 vzal Rosalii Wellartovou

(z knihy Milotice nad Bečvou Minulost a přítomnost obce, vydané roku 2016)

František Heger, nar. 1809, syn mlynáře Jana Hegera z Doloplaz u Olomouce, který si v r. 1831 vzal Rosalii Wellartovou
Josef Heger, nar. 1834. V roce 1884 přízemní mlýn vyhořel. Mlynář Heger mlýn přestavěl a zvýšil o jedno patro.
Karel Bartoněk, sedlák v Miloticích nar. 1857, si vzal dceru Josefa Hegera. Od roku 1905 do roku 1913 má koncesi na živnost mlynářskou a pilařskou v č. 13

Richard Bartoněk, nar. 1889 (syn Karla Bartoňka)  Od roku 1913 měl koncesi na živnost mlynářskou a pilařskou. Koncese přerušena po požáru mlýna 1924. Mlynář Bartoněk mlýn přestavěl a zvýšil o další patro, provoz zmodernizoval. Byla instalována vodní turbína. Po přestavbě v roce 1925 pokračovala jen koncese mlynářská.

Richard Bartoněk byl starostou Společenstva mlynářů politického okresu hranického na Moravě.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Richard Bartoněk uváděn vodní tok Bečva. (Mlýnský náhon Struha, který vede přes Milotice, odbočuje z Bečvy a zase se do ní po 25 km vrací.)

Otto Vaculík  (1906-1986) koupil mlýn s manželkou Jarmilou od Hypoteční moravské banky v roce 1938. Provozoval mlýn i hostinec, který byl v nájmu. Mlýn byl v provozu asi do roku 1955, po roce 1948 jako součást Výkupního střediska Hranice. Po založení JZD byly prostory používány ke šrotování obilí asi do roku 1985.