Nezakazuj šenkýři kopějku a mlynáři měřici.
(estonské přísloví)

Reitingerův, Bártův mlýn

Reitingerův, Bártův mlýn
4
Strýčice
373 41
České Budějovice
Radošovice u Českých Budějovic
49° 0' 45.2'', 14° 15' 51.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velmi starý mlýn s kompletně dochovaným uměleckým složením, který mlel až do roku 1975.
Na severním okraji obce
Babický potok
31521/3-5615
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je v obci poprvé doložen už ve 14. stol.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn patřil po tři staletí rodině Reitingerů. Např. v roce 1827 patří Georgu Reitingerovi.

Nynější zděná budova mlýna byla postavena roku 1842. (edit PK - Pam. katalog uvádí rozmezí let 1843 - 1845, v té době měl mlýn prý měl jedno české složení - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults + datace na vratech průjezdu 1842 s iniciálami J R)

Kolo na střední vodu mělo údajně tak velký průměr, že přečnívalo střechu mlýnice.

R. 1870 bylo zřízeno druhé složení s možností pohonu mlátičky umístěné ve dvoře.
V r. 1872 bylo vystavěno JV křídlo stájí s výměnkem, v r. 1888 pak SV křídlo se stodolou a kolnou. V r. 1889 byla budova s obyt. částí a mlýnicí vyzdvižena o patro (datace na jihozápadním průčelí mlýnice + v ose nad vraty se nachází menší obdélný rámec s iniciálami F.R. = František Reitinger), po r. 1890 byla instalována další mlýnská zařízení (stolice, výtah ke druhému složení).

1890 shořela mechanická pazderna v boudě u mlýna, již neobnovena
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

R. 1904 byl mlýnský náhon vyložen kamenem místo původního dřevěného obložení. Roku 1905 velká přestavba celého pohonného systému na benzín. motor, zrušena obě stávající mlýnská kola a nahrazena kolem jedním o větší šířce, prkenná podlaha v přízemí mlýnice byla odstraněna a plocha vydlážděna. V r. 1908 další změna v zařízení mlýnice (nová stolice, výtah, vysévače, zrušena vysévací truhla pod českým složením). V r. 1911 zrušeno mlýnské kolo a nahrazeno spirální Francisovou turbínou s pohonným kolem (od pražské firmy Karlínská továrna na stroje Bernard Mertínek a Česák s výkonem 10 k.) + elektromotor 4 kWh (pohon transmise v případě nedostatku vody nebo výroba elektřiny)
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Reitinger.

R. 1930 do mlýna zaveden el. proud, zrušen motor na plyn, instalovaný v r. 1920 a osazen elektromotor. V r. 1935 k zařízení mlýnice přidána loupačka.
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

u mlýna zemědělská usedlost s 15 ha pozemků

V r. 1940 další rekonstrukce mlýnského zařízení (zrušeno české složení, postavena další stolice a výtahy).
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

Roku 1947 mlýn prošel rekonstrukcí - modernizace celého zařízení včetně dřevěných podlah, přičemž byl zničen na trámu vytesaný letopočet 1842 (rok výstavby současné budovy) a instalovány nové transmise s uložením na valivých ložiskách. 
Dne 9. 10. 1947 byl spuštěn provoz rekonstruovaného mlýna.
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

Zařízen na střídavé mletí žita a pšenice a šrotování

V letech 1951-52, 55, 58, 60 byly změneny některé dispozice.
1951 mlýn zestátněn.
(edit PK - http://pamatkovykatalog.cz?element=689962&action=element&presenter=ElementsResults)

Od roku 1958 je mlýn zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek. (číslo ÚSKP 31521/3-5615)

od 1967 se zde kromě obilí mlel i sušený sýr - kassein

31.12.1975 ukončen provoz, kromě mlýna v Mladé Vožici šlo nejdéle činný malý mlýn v Jihočeském kraji

Mlel až do roku 1976.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn je dodnes plně funkční a kdykoli by mohl být opět spuštěn, turbína pohání MVE.

Odtokový kanál za turbínovým domkem až k objektu stodoly byl v roce 1990 zatrubněn, vtéká otvorem pod stodolu a za ní pokračuje opět kratším zatrubněným úsekem do přírodního toku potoka (edit PK)

(edit PK - vybavení dnes via prameny uložené NPU-UOP-ČB:

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Reitinger
  • Reidinger

Historie mlýna také obsahuje:

1827 Jiří Reitinger

1930 František Reidinger

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Hodnotný a intaktně dochovaný areál mlýna z 1. poloviny 19. století, včetně mlýnského technologického vybavení.

      Mlýn je doložen zmínkami ze 17. století, později zanikl. Mlýn postaven na zeleném drnu v rozmezí let 1843 - 1845, měl jedno české složení, r.1870 bylo zřízeno druhé složení s možností pohonu mlátičky umístěné ve dvoře. V r.1872 bylo vystavěno JV křídlo stájí s výměnkem, v r.1888 pak SV křídlo se stodolou a kolnou. V r.1889 byla budova s obyt. částí a mlýnicí vyzdvižena o patro, po r.1890 byla instalována další mlýnská zařízení (stolice, výtah ke druhému složení). R.1904 byl mlýnský náhon vyložen kamenem místo původního dřevěného obložení. Roku 1905 velká přestavba celého pohonného systému na benzín.motor, zrušena obě stávající mlýnská kola a nahrazena kolem jedním o větší šířce, prkenná podlaha v přízemí mlýnice byla odstraněna a plocha vydlážděna. V r.1908 další změna v zařízení mlýnice (nová stolice, výtah, vysévače, zrušena vysévací truhla pod českým složením). V r.1911 zrušeno mlýnské kolo a nahrazeno Francisovou turbínou. R.1930 do mlýna zaveden ele.proud, zrušen motor na plyn, instalovaný v r.1920 a osazen elektromotor. V r.1935 k zařízení mlýnice přidána loupačka. V r.1940 další rekonstrukce mlýnského zařízení (zrušeno české složení, postavena další stolice a výtahy). V r.1947 došlo k modernizaci celého zařízení včetně dřevěných podlah, přičemž byl zničen na trámu vytesaný letopočet 1842 (rok výstavby současné budovy) a instalovány nové transmise s uložením na valivých ložiskách. Pokračování viz technický stav

      Mlýn čp. 4 ve Strýčicích byl postaven na zeleném drnu v rozmezí let 1843 - 1845. Nachází se v severní části obce v bezprostřední blízkosti Babického potoka, do kterého vtéká voda z náhonu a jež se nakonec vlévá do rybníka Dehtář. Jednotlivé budovy tvoří čtyřstranný areál, rozkládající se kolem obdélného dvora. Sestává z přední budovy, v níž se nachází obytná část a mlýnice se šalandou, z náhonu s česlem na západní straně, v SZ křídle jsou umístěny chlévy a původní šalanda, v JV křídle stáje a bývalý výměnek, ze SV strany dvůr uzavírá křídlo se stodolou a kolnou.

      Areál mlýna čp. 4 ve Strýčicích je velmi hodnotnou a autenticky zachovalou technickou památkou, která dokládá vývoj mlynářského řemesla a technologického zařízení od první poloviny 19. století. Cenné je dochování kompletního mlynářského strojního vybavení, které je dosud funkční. Velmi hodnotné jsou architektonické a řemeslné detaily v mlýnici. Francisova turbína od pražské firmy Karlínská továrna na stroje Bernard Mertínek a Česák s výkonem 10 k, je jako dodnes funkční jedna z nejstarších v celém regionu. Zajímavé a řemeslně hodnotné řešení střešní krytiny v úžlabí u styků střech severozápadního, severovýchodního a jihovýchodního křídla hospodářských objektů. Svým umístěním, charakterem, památkovou hodnotou a historickou podstatou odpovídá pojetí kulturní památky podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
      • vrata, brána
        • existující umělecké složení
        Soupis technologického zařízení mlýnice:

        Mlýnice – přízemí
        - transmise
        - 4 ks kapsičkových zdvojených dopravníků (výtahů) – dolní část
        - jednoduchý dopravník (výtah)
        - šnekový dopravník
        - jednoduchý kapsičkový dopravník
        - šrotovník litinový od firmy Union (na krmné směsi)
        - elektromotor (pohon transmise nebo výroba elektřiny) - (novější)

        Mlýnice – 1.patro
        - loupačka s násypným košem od firmy Prokop Pardubice
        - jednoduchá válcová stolice od firmy Union s dřevěným násypným košem
        - zdvojená válcová stolice firmy Union s násypkou
        - jednoduchá válcová stolice s násypkou
        - pytlovací lávka se třemi hrdly
        - dřevěný násypný koš nad šrotovníkem (umístěným v přízemí)
        - zdvojený dopravník – pokračování z přízemí
        - pytlovací lávka se dvěma hrdly
        - 2 ks jednoduchých dopravníků
        - míchačka na mouku s dolním šnekovým dopravníkem
        - 4 ks zásobníků na finální výrobek – spodní část
        - příjmový násypný koš

        Mlýnice – 2.patro
        - 4 ks dvojitých dopravníků – pokračování
        - 2 ks jednoduchých dopravníků – pokračování
        - 2 ks pytlovacích lávek se čtyřmi hrdly
        - jednoduchá pytlovací lávka
        - čtyřdílná pytlovací lávka od reformy
        - dřevěný zásobník na finální výrobky
        - velký dřevěný zásobník nad válcovými stolicemi
        - monitor na čištění obilí od koukolu
        - dřevěný zásobník nad loupačkou
        - velké dřevěné silo na 30 tun obilí

        Mlýnice – 3.patro
        - prašná komora (silo na prach)
        - jednoduchý dopravník nad míchačkou – horní část – se dvěma šnekovými dopravníky
        - 4 ks dvojitých dopravníků – horní část
        - reforma (k čištění krup od slupek)
        - rovinný vysévač firmy Union (třídění frakcí – hrubosti mouky)
        - asiprace (odsávání vlhkosti při mletí na stolicích)
        - odlučovač prachu od loupačky se čtyřmi výsypnými hrdly
        - trier (mechanické čištění zrna od plev)
        - transmise pro pohon rovinného vysévače, aspirace, reformy, trieru, výtahů
        - dřevěný zásobník nad mlecími stolicemi – horní část
        - horní část dřevěných sil ze 2.patra
        - horní část míchačky
        - dřevěné potrubí od reformy k prašné komoře)
        Žádná položka není vyplněna
        1843 - 1845, měl jedno české složení, r.1870 bylo zřízeno druhé složení s možností pohonu mlátičky umístěné ve dvoře.
        1889: 1 francouzské složení, 1 čtyřválcová stolice, 2 hranolové vysévače
        1890 byla instalována další mlýnská zařízení (stolice, výtah ke druhému složení).
        1908 další změna v zařízení mlýnice (nová stolice, výtah, vysévače, zrušena vysévací truhla pod českým složením).
        později loupačka, reforma a míchačka na mouku
        1935 k zařízení mlýnice přidána loupačka
        1940 další rekonstrukce mlýnského zařízení (zrušeno české složení, postavena další stolice a výtahy)
        1947: instalovány nové transmise s uložením na valivých ložiskách, nové čisticí stroje, loupačka, čtyřválcová stolice 300/300 x 2, dvojité výtahy, sila na obilí, zásobníky na mouku a otruby.
        Zařízen na střídavé mletí žita a pšenice a šrotování
        Zaniklý
        • stoupa
        • pohon zemědělských strojů
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1 pár stoup
        pohon zemědělských strojů - mlátička, řezačka, okružní pila
        do r. 1890 byla u mlýna mechanizovaná pazderna, malá dřevěná bouda postavená na břehu potoka těsně za mlýnem pod ústím Babického potoka. Zařízení pohánělo menší kolo na spodní vodu o spádu 1 m na přepadu vody od jezu. V pazderně bylo zařízení na lámání lněných stonků - nedlování - a na česání lněné koudele - hachlování. 1890 pazderna shořela a po úpravě toku potoka již nebyla obnovena.
        • náhon
        • rybník
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        Voda z potoka vedena od jezu do dvojdílného rybníka, odtud pak náhonem po navezené hrázi k mlýnu. Šíře náhonu byla 2 m a výška hráze 3 m, spád vody činil 4,8 m. Mlýn měl právo také na vodu z Horního Strýčkovického rybníka, který je napájen vodou z Pekelského potoka od Dobčic kilometrovým náhonem.
        1904 byl mlýnský náhon vyložen kamenem místo původního dřevěného obložení.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJ. C. Bernard, Karlínská továrna na stroje, Praha
        PopisSpirální Francisova turbína z roku 1911
        1930-hltnost 584 l/s, spád 1 m a výkon 5 HP. (je možné že v Seznamu vodních děl je chyba. Hltnost je příliš velká a spád malý) (RŠ)
        Dle objednávky 200 l/s, spád 4,5 m a max. výkon 9 HP.
        Francisova turbína od pražské firmy Karlínská továrna na stroje Bernard Mertínek a Česák s výkonem 10 k, je jako dodnes funkční jedna z nejstarších v celém regionu.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJ. C. Bernard, Karlínská továrna na stroje, Praha
        PopisSpirální Francisova turbína z roku 1911
        1930-hltnost 584 l/s, spád 1 m a výkon 5 HP. (je možné že v Seznamu vodních děl je chyba. Hltnost je příliš velká a spád malý) (RŠ)
        Dle objednávky 200 l/s, spád 4,5 m a max. výkon 9 HP.
        Francisova turbína od pražské firmy Karlínská továrna na stroje Bernard Mertínek a Česák s výkonem 10 k, je jako dodnes funkční jedna z nejstarších v celém regionu.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisPůvodně 2 kola na svrchní vodu o prům. 4 m a spádu 4,8 m.
        Po zrušení velkého kola na střední vodu opět 2 kola na svrchní vodu.
        1905 zrušena obě stávající mlýnská kola a nahrazena kolem jedním o větší šířce,
        1911 zrušeno mlýnské kolo a nahrazeno Francisovou turbínou
        Typvodní kolo na střední vodu
        StavZaniklý
        Popis1842: 1 kolo na střední vodu o velikém ptůměru, přečnívalo střechu mlýnice
        Kvůli technickým potížím ale zrušeno a opět nahrazeno dvojicí kol na vrchní vodu.
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popisinstalovaný v r.1920
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popisinstalovaný v r.1920
        Typbenzínový motor
        StavZaniklý
        Popis1905 velká přestavba celého pohonného systému na benzín. motor
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popis1930 do mlýna zaveden ele.proud, zrušen motor na plyn a osazen elektromotor.
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • průchodová
          • válcový
          • moučný vysévač | Počet:
            • jednoskříňový
            1
            1
            • sací filtr
            • autokap
            • spirokap
            • cyklon
            • válcová
            • kapsový výtah | Počet:
            • pytlový skluz - exteriér | Počet:
            • Autor
              NázevAtlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesněníČlánek z internetu
              Odkazhttp://www.calla.cz/atlas/detail.php?id=316
              Datum citace internetového zdroje11.3.2014
              Autor
              NázevAtlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesněníČlánek z internetu
              Odkazhttp://www.calla.cz/atlas/detail.php?id=316
              Datum citace internetového zdroje11.3.2014
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 2, s. 10
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách V.
              Rok vydání2002
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 60-61

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              11.3.2014 12:52 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 16.9.2020 07:18
              Radim Urbánek 12.8.2015 16:33
              doxa (Jan Škoda) 18.9.2024 22:46
              pkhistory (Petr Kozel) 1.11.2017 11:43