Pojmenování osady
Mlýn se dodnes nachází pod hrází rybníka Čertík a dá se říci, že jde o první stavbu v Nemanicích.
Osada jako taková byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství a její vznik je spojen právě se zdejším mlýnem. Právě do jeho okolí se museli přestěhovat z Opatovic čtyři chalupníci díky stavbě tzv. Nové Obory, kteří byli odškodněni Schwarzenbergy a dostali nové pozemky právě zde u "Červeného" nebo také "Čertíkova" mlýna. Nejdříve se tyto chalupy jmenovaly Nové Chalupy u Čertíkova Mlýnu nebo také Čertíkov (to se užívalo až do konce 18. st.). Jméno Nemanice měla osada ale již od roku 1712. Roku 1740 je osada nazvána v soupise poddaných jako Čertíkova ves.
Ke vzniku oficiálního jména osady se Smolíkové podařilo v citovaném článku zjistit pouze to, že v letech 1706-1710 se nová osada označovala jako Nové chalupy u Červeného mlýna a že nejstarší záznam jména Nemanice pochází z matriky z roku 1712. Ovšem také uvádí, že znalci toponomastiky (= nauka o vzniku místních jmen) se domnívají, že toto jméno vzniklo lidovým vtipem a označuje místo, kde je nouze. Ostatně nemusíme chodit daleko - nedaleký Borek se také dříve jmenoval Bída.
Podle Smolíkové se od mlynáře Čertíka pojmenování mlýna jistě neodvíjelo - mezi léty 1706-1747 prý na Červeném mlýně žádný takový mlynář nepůsobil. Mlynář toho jména však mlel v nedalekém Podhradí (dnešní Hluboká n. Vltavou), takže podle ní bylo pravděpodobné, že vrchnost právě po tomto známém a úspěšném podnikateli pojmenovala mlýn i novou osadu. Označení Čertíkov se, jak píše Smolková ve své studii, všeobecně neujalo. Jan Čechmann-Čertík byl však však pravděpodobně jeden z mlynářského rodu Čertíků z Hluboké. Po této mlynářské rodině se ostatně rybník a z něho vycházející potok jmenuje dodnes.
Historie mlýna
Mlýn samotný je znám jako Červený poprvé z urbáře hlubockého panství z roku 1677. Mlýn byl znám také jako Čertikower / Woselner Mühle (Úsilenský).
Při číslování domů v roce 1770 dostal Čertíkovský mlýn čp. 1. Na katastrální mapě z roku 1827 má mlýn čp. 7 namísto dvora Světlík.
Mlýn do tzv. emfyteutického vlastnictví (*) koupil Jan Čechman (Čertík) 1. srpna 1750. Mlynář Jan Čechman (Čertík) pocházel z mlynářské rodiny Čechmanů (Čochmanů) z Podhradí (byl vnukem Vavřince Čochmana).
CZECHMAN, Jakub – manželský syn mlynáře z Čertíkovskýho mlýna č. 1 a pachtýř lázní v Libniči, syna † Augustýna Čechmana, mlynáře z toho mlejna a jeho manželky Marie rodem Němec z Libníče č. 12 a Terezie, dcery Jana Březkýho, mlynáře z Horusic a jeho manželky Kateřiny rozené Waňkové z Vodňan
(*25.7.1837, Libníč 17 -http://jihoceske-rody.eu/rody/kategorie/index/svobodni/mlynari/#ixzz4Tb26JQKb )
Mlýn u rybníka Oselno se v tomto rodě udržel do roku 1840, kdy jej Jiří Čechman prodal Josefu a Anně Schmausovým i s pozemky za 7200 zlatých konvenční měny. Tehdy zde byla 2 mlýnská složení, 5 stup a pila. Dodejme, že chalupa Augustina Čochmana čp. 8 vznikla na emfytetutických pozemcích mlýna, louka byla koupena od vsi Úsilné.
Ve stavebním protokolu stabilního katastru obce Hrdějovice z roku 1842 je u mlýna již uveden nový majitel Josef Schmaus (resp. chalupy a mlýna).
V 70. letech 19. století jsou zde znamenána již 3 mlýnská složení českého systému.
Na přelomu století se na mlýn dostává Jan Bican. V červenci 1912 vypracovala budějovická forma UNION projekt na zavedení Francisovy turbíny - povolení dostal Bican 30. října 1912. Kolaudace přestavby proběhla 22. 4. 1913. Další turbína byla zřízena v roce 1922 bez úředního povolení - v roce 1946 nahrazena Francisovou od UNIONu. Za tímto účelem proběhla přístavba na severní straně mlýnice (v místech dřívějšího kola na svrchní vodu).
K roku 1930 (Seznam vodních děl) se uvádí na mlýně mlynář Jan Veselý. Technologické vybavení obsahovalo 1 Francisovu turbínu (průtok 0,178 m3/s, spád náhonu 4,5m, výkon vodního motoru 8 HP). Veselý je uváděn na mlýně za WW2 i po roce 1945.
-------------------------------
pozn. *: nájemce koupil od města pozemek, odkud měl odvádět roční plat.
