Vodu, která uplynula,
nelze pustit na mlýn.
(české přísloví)

Hanzlův, Denzingrův mlýn

Hanzlův, Denzingrův mlýn
196
24
Trhové Sviny
374 01
České Budějovice
Trhové Sviny
48° 49' 48.5'', 14° 38' 53.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dnes je majitelem Ing. T. Machart, který v mlýně bydlí a hodlá ho opravovat, což je velmi chvályhodná činnost. Dle sdělení pana T. chce majitel mlýn upravit do stavu obyvatelného: hlavní budovu se štítem opravit a zaizolovat. Zbytek prý bude znovu postaven ve stejném stylu.
V letech 2011-12 byl objekt pouze v o něco lepším stavu než Kolínův mlýn ve Svinech.
Krásné místo s atmosférou, které stojí i přes současnou nepřístupnost okolí mlýna za návštěvu.
1,5km JV centra Trhových Svinů
Svinenský potok
nepřístupný

Obecná historie:

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1534 - mlynář Mates

V rožmberském urbáři z roku 1553 uveden jako jeden z mlynářů Havel Dencikář (srv. Kůrka Karel, Trhové Sviny : historický nástin do poloviny století XIX., Trhové Sviny 1936, s. 17) 

1564 - Jan Derncikar

1584 - Martin Derncingar

1589 - sirotci Martina Dencikra z mlýna ohodnoceného na 442 kop

V urbáři novohradského panství z roku 1599 je v Trhových Svinech uveden mlynář Havel Dernczikarz (Derncikář)

Havel Denzinger †1603

Martin Denzinger

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

od 1628 na vypáleném mlýně Šebestián Codl (Dencinger po gruntě) - splácí částku za mlýn až do r. 1675 (pokr *)
1653 prodal mlýn i se zahradou

1655 - v trhosvinenském zpovědním rejstříku Šebestián Denziger (* 1609) hospodář ve věku 46 let s manželkou Evou (48 let)

1669 - Šebestián Codl (Čodl, + 1687) z Denzingerova mlýna (odsud zřejmě občasné přízvisko Denzinger po mlýně, Codl zřejmě původní jméno = rozený). Dle Revizitace berní ruly z roku 1676 vlastnil Šebestián 7 strychů polí.
† květen 1687 

syn Š. C. Tomáš Codl (* 1642)

1669 - syn T.C. Ŕehoř Codl z Denzingerova mlýna (svatba 2. 7. 1669 s Marianou Wortnerovou), syn Tomáš Codl († kolem 1709) (jeho syn Matouš Codl zmíněn 1709)

(pokr *) 1. 12. 1676 mlýn "příbytek pustý a sešlý"  od Š. C. koupil Matěj Raindl - za výměnek Š. C. "věkem sešlému" a jeho ženě (ten ale † až 1687 více než 100letý...)
Matěj Raindl - zřejmě mlynář z Dencingerova mlýna nebo tam žil kolem 1700 ? († kolem 1722)

18. 10. 1715 mlýn převzal syn Ferdinand Reindl - také výměnek pro otce M. R.. smlouva už také neuvádí mlýn, ale "Dencingerovský dům" s valchou = již za M. R. se zde přestalo mlít ?

mlýn zřejmě na určitou dobu přestal být mlýnem - v pozemkových knihách se objevuje jako "Denzikerische Eingarth" (samota) s valchou

syn F. R. Matěj Reindl

dne 3. 2. 1757 usedlost koupil Tomáš Steinbauer 

1775 - syn M. R. Kašpar Reindl 

1813 - syn K. R. Václav Reindl - ten během 1. pol. 19. st. obnovil mlýn 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

1877 - valchu nahradila pila - Kašpar Reindl    

1889 - inzerát na prodej mlýna - Kašpar Reinelt, tehdy zde měla být i kuželna a výčep piva, mlýn v ceně 16088 zl. 5 kr. měl k sobě "51 jiter 1355 čtver. sáhů pozemků patřící, 16 strychů žita řádně zaseto a vše k jarní setbě a sázení bramborů pečlivě obděláno" (http://vodnimlyny.cz/upload/media/2583/138510.jpg?v=2021-05-31-14-51)

sčítání lidu 1890 (2./1891)
čp. 196 Dencingrův mlýn
majitel bytu Kašpar Reindl (*31. 12. 1835), mlynář, polní hospodářství
manželka Marie, 2 dcery, syn
syn Kašpar Reindl (*3. 1. 1861), mlynářský pomocník
syn Jan Reindl (*8. 5. 1872), mlynářský pomocník
koně 2, hovězího dobytka 4, prasat 7 
(srv. https://digi.ceskearchivy.cz/637854/1 an.)
+ zřejmě k tomu patřila i usedlost čp. 197 naproti mlýnu ?, nebo jméno "po chalupě" - Dencingrů jednota (srv. https://digi.ceskearchivy.cz/637854/3)

sčítání lidu 1900
samota čp. 196 - Václav Pavlík, vlastník bytu, mlynář (*17. 12. 1856)
+ manželka Josefa Pavlíková, 2 dcery, syn, čeledín Josef Janeček, mlynářský pomocník Václav Lexa (?) 
koně 1, 54 slepic, 3 husy
(https://digi.ceskearchivy.cz/638359/3 a. n.)

kolem 1907 - 1910 - Václav Pavlík

sčítání lidu 1910
č.p. 196, Dencigrův mlýn - Josef Kolín, mlynář, vlastník bytu (*14. 10. 1866)
+ manželka Marie Kolínová, syn, 5 dcer, matka Anna Kolínová, bratr Antonín Kolín
+ 2 čeledíni a služka žákyně
koní 2, hovězího dobytka 9, prasata 10, slepic 45
(https://digi.ceskearchivy.cz/639502/1 a. n.)

V roce 1922 je v kronice TS zmiňován "Dencingrů (Kolínů) les" (digi.ceskearchivy.cz, s. 22)

popis "Krásy okolí města" (Tamtéž): "Okolí města je romantické. Nejkrásnější koutek je pod Kolínů mlýnem. Voda potoka Svinenského valí se přes jez s hukotem (někdy spadá vodopád i z náhonu), dělí se v několik ramen mezi balvany, pokrytými mechem a vysokými olšinami. Z potoka zdvihají se vysoké stráně porostlé stromy".

Seznam 1930 - čp. 24, Jindřich Hanzl, mlýn, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,125 m3/s, spád 3,7m, výkon 4 HP 

1934 - Jindřich Hanzl

Jindřich Hanzl - období Protektorátu

O malebnosti okolí Svinenského potoka také svědčí i to, že si Hanzlův mlýn vybral v roce 1939 ke ztvárnění malíř Alois Moravec (1899-1987, namaloval i pohled na Trhové Sviny z r. 1940). Jeho obraz (olej/karton, 27,5 x 33,5 cm, rámováno) pod názvem "Hanzlův mlýn u Trhových Svin" se v aukční síni Trans Ars vydražil v roce 2004 za 2000 Kč. My tak navíc máme dobové zobrazení (i když ubrané na realismu díky uměleckému ztvárnění). V současnosti se pravděpodobně nachází v majetku města Trhové Sviny (stejně jako obraz Furbeckova-Kolínova mlýna).

Jindřich Hanzl v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (viz. fotogalerie Ostatní)

Kolují zvěsti o sebevraždě posledního mlynáře skokem do náhonu v 50. letech. Poté, co mu prý mlýn zapečetili, odmítal jej opustit a "strašlivě chlastal". To by ostatně smutně korespondovalo s výše zmíněným údajem z roku 1953...

Poté byl mlýn ve vlastnictví elektráren Počerady - někdy v 70.-80. letech zde instalována i nová malá turbína (do betonu).

Poté mlýn (majetek odborové organizace) privatizován se záměrem zřídit "rekreační podnikovou chatu" a poté již byl elektrárníkům odejmut.

PS: Dle sdělení kolegy je jinak suterén mlýna již gotického původu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Waltz
  • Kolín
  • Pavlík
  • Hanzl
  • Čutka
  • Codl
  • Denzinger
  • Raindl
  • Čodl
  • Steinbauer
  • Reindl
  • Reinelt

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    jednopatrový
    Na otisku stabilního katastru je mlýn zakreslen jako uzavřený areál složený ze 3 obytných staveb (převážně kamenných) přibližně do tvaru L s jednou hospodářskou (převážně dřevěnou budovou v severní části komplexu). Východní část mezi nimi byla pravděpodobně jen zastřešena.

    Příjezdová cesta k mlýnu vedla jedna, zřejmě přibližně v dnešním směru od silnice na Hrady kolem božích muk (ty popisuje i Karel Hlubuček ve své práci). Přímo ke mlýnu vedl od usedlosti na protější straně potoka dřevěný most. Sem také vedla cesta směrem z východu (směrem od Pěčína, Mezilesí), ovšem tehdy ještě nebyla propojena s oblastí před Reifovým mlýnem jako je tomu dnes.

    Přibližně na úrovni dnešního betonového mostku na opačné straně potoka stála také jakási dřevěná, budova možná seník či něco podobného. Břeh potoka přivrácený k mlýnu byl pravděpodobně uměle zpevněn. Je zajímavé, že otisk neznázorňuje řádná mlýnská kola jako v případě dalších mlýnů po proudu potoka.

    popis 1889 - "stavení jest celé z kamene a na maltu staveno, většinou dvojitými taškami pokryto"

    Popis 2011-2012

    Již ze silnice je patrné, o jak mohutný komplex se jedná, přičemž je tento fakt v současnosti ještě podtržen likvidací porostu. Hlavní a dominantní objekt mlýnice je třípatrový s výstavným štítem s klasicistními a lidově-barokními vlivy. Jednotlivá patra jsou členěna římsami. Vedlejší štít je od mlýnice dělen bránou s masivním kamenným překladem a s dvěma sloupy s hlavicí. Při pohledu do dvora zahlédneme těsně za branou odkrývané původní kamenné dláždění. Menší štít je již narušen (z budovy za ním jsou již jen zdi), ale má na sobě vročení 1822 s písmeny W (zřejmě jako Waltzl - jeden z mlynářů ?) a R. Na obou stavebních částech je poměrně stále dobrá omítka, původně zřejmě klasického okrového odstínu. Pokud vyjdeme po cestě ještě kousek nahoru, máme celý areál jako na dlani. Vzadu vidíme drobné stavení, které je ze všech v nejlepším stavu a zřejmě slouží jako zázemí při rekonstrukci. Masivní kamenné zdi, ohraničující celý areál mají velmi pěkná rozměrná okna s obloukovou klenbou. Pokud obejdeme mlýn z úplně druhé strany, je možné se po sejití ze srázu k potoku dostat k opačné straně mlýna (ale spíše to nedoporučujeme). Na části vyvalené zdi je možné si udělat představu o síle zdiva a použitém materiálu. Nedaleko je i zřejmě poměrně stará studánka, zřejmě v minulosti sloužící pro potřeby mlýna. Skrze otvory v obvodové zdi je také možno nahlédnout do areálu z druhé strany.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • drobné sakrální památky
      • zcela bez technologie aj.
      s rezervou - pro nepřístupnost je stav zatím neznámý
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • valcha
      • hostinský provoz
      před 1715 - již jen valcha bez mlýna

      1877 - valchu nahradila pila

      1889 - valcha, stoupy na tlučení, kuželna, výčep piva
      • jez
      • náhon
      • jalový žlab
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      Náhon se od Svinenského potoka odpojoval několik stovek metrů proti proudu potoka. Napájel retenční rybník těsně před mlýnem, z kterého zřejmě bylo možné zásobovat mlýn vodou v případě sucha apod.
      Náhon by napájen z potoka asi přehrazeného jezem. O kus dále je mohutný balvan se třemi nad sebou zahloubenými otvory. Potom je již možné dále sledovat suchý náhon, na několika místech jsou jeho stěny evidentně uměle vyztuženy kameny. Nalezneme také jednu srážku, ovšem již jen v podobě dvou U-profilů zapuštěných v postranních blocích. To se již dostáváme do míst, kde náhon vede souběžně s hrází retenčního rybníka. Vtok z rybníka do náhonu je také zajímavě řešen, vynikají zde zejména betonové postranice. Je jasné, že ještě donedávna zde bylo na místě kovové šoupě, jehož zbytky se nacházely poházeny kolem. Pak již náhon pokračuje k mlýnu, kde je znát poměrně velké převýšení oproti hladině potoka. Těsně před betonovými vantroky je náhon kryt 5 kamennými překlady, aby nebyla narušena cesta. Přívodní kanál z náhonu je zřejmě obnovován (2012).
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisPřes bezpečnostní plot bylo také možno se podívat do lednice pro vodní kola (zřejmě pro dvě ?). Dobře zde jsou vidět odvodní kanály. Při troše pružnosti a odvahy bylo také možno si prohlédnout lednici zevnitř. Již zvenku zaujme odvodní odtok z lednice, překrytý kamenným překladem. Pokud jím prolezete, můžete vidět vnitřek obou prostorů pro mlýnská kola včetně zaklenutého spojovacího kanálu mezi nimi. Voda již poté šla krátkým odvodním kanálem přímo do potoka.

      1930 - 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,125 m3/s, spád 3,7m, výkon 4 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisPřes bezpečnostní plot bylo také možno se podívat do lednice pro vodní kola (zřejmě pro dvě ?). Dobře zde jsou vidět odvodní kanály. Při troše pružnosti a odvahy bylo také možno si prohlédnout lednici zevnitř. Již zvenku zaujme odvodní odtok z lednice, překrytý kamenným překladem. Pokud jím prolezete, můžete vidět vnitřek obou prostorů pro mlýnská kola včetně zaklenutého spojovacího kanálu mezi nimi. Voda již poté šla krátkým odvodním kanálem přímo do potoka.

      1930 - 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,125 m3/s, spád 3,7m, výkon 4 HP
      Typturbína
      StavZaniklý
      Popisněkdy v 70.-80. letech 20. st. zde instalována i nová malá turbína (do betonu)
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorČajan - Stráský
      NázevSvinenský poutník, I
      Rok vydání2009
      Místo vydání
      Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorČajan - Stráský
      NázevSvinenský poutník, I
      Rok vydání2009
      Místo vydání
      Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorHlubuček Karel
      NázevHistorické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1
      Rok vydání1951
      Místo vydáníTrhové Sviny
      Další upřesněnírukopis - strojopis
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autor
      NázevTrhové Sviny 500 let městem
      Rok vydání1938
      Místo vydáníTrhové Sviny
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam vodních děl k roku 1930
      Rok vydání1930
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 28
      AutorVáclava Kodadová
      NázevKOLEKTIVIZACE A ZAKLÁDÁNÍ JEDNOTNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH DRUŽSTEV V OKRESE TRHOVÉ SVINY, 1949 - 1959
      Rok vydání2009
      Místo vydáníČeské Budějovice
      Další upřesněnídiplomová práce
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorDaniel Kovář
      NázevSvinenské cesty časem
      Rok vydání2019
      Místo vydáníTrhové Sviny
      Další upřesněnís. 103-104

      Místo uloženíSOkA České Budějovice
      Název fonduArchiv města Trhové Sviny 1357–1945 (1950)
      Název archiváliePamětní knihy města Trhových Svin
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signaturaB2121
      Místo uloženíSOkA České Budějovice
      Název fonduArchiv města Trhové Sviny 1357–1945 (1950)
      Název archiváliePamětní knihy města Trhových Svin
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signaturaB2121

      klasicky použity dobové mapy
      http://archivnimapy.cuzk.cz
      http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy/

      článek PKMODELY
      http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-v.---ctverice-mlynu-na-svinenskem-potoce.html

      doplnění http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-ix.---poznamky-k-blizkemu-okoli-ts.html

      doprovodná galerie 2011-2014 - mlýn A - ostatní fotografie právě zde.
      http://peterth.rajce.idnes.cz/Ctverice_mlynu_na_Svinenskem_potoce/

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      21.7.2014 19:07 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 31.5.2021 14:50
      Radim Urbánek 22.8.2016 19:15
      doxa (Jan Škoda) 7.8.2024 22:20