Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn Pasička Stával dříve (v pol. 17. stol., snad i dávno před tím) po pravé straně mlýnského potoka. Obydlí v něm nebylo, mlynář bydlel v kamenné chalupě na stráni nad mlýnem. Někdy kol. r. 1660 mlýn zpustl, vojáci ho zapálili. R. 1699 počala poleňská vrchnost budovat nový mlýn, tentokrát už i s obydlím, na levém břehu. Během třech století se na něm vystřídalo deset majitelů. V polovině 20. století na něm žili Štolbovi. Po jejich smrti sloužil jejich dcerám a vnučce s rodinou k rekreaci. Odpoledne 21.3.1984 při vypalování suché trávy mlýn, kam údajně chodil i "modrý abbé" Josef Dobrovský, shořel. Po jednom z nejstarších stavení v obci, které bylo i v evidenci památek, zůstaly jen zčernalé zdi a komín.
zdroj: web stránky obce Poleň
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je připomínán již roku 1379 v berním rejstříku kraje Plzeň.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1564 byl předmětem sporu Adama Nebílovského z Drahobuze a chudenického Humprechta Černína.
kol. r. 1660 mlýn zpustl, vojáci ho zapálili.
1699 počala poleňská vrchnost budovat nový mlýn, tentokrát už i s obydlím, na levém břehu.
Mlýn je památný pobyty "modrého abbé", Josefa Dobrovského.
1837 Lambert Durchan
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V polovině 20. století na něm žili Štolbovi. Po jejich smrti sloužil jejich dcerám a vnučce s rodinou k rekreaci.
Odpoledne 21.3.1984 při vypalování suché trávy mlýn shořel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Herget
- Ludvík
- Durchan
- Štolba
Historie mlýna také obsahuje:
1837 Lambert Durchan
1866 Václav Herget
1930 Antonín Ludvík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
