Müller mahl mir mein Maß Mundmehl,
morgen muss mir meine Mutter mehliges Milchmus machen.
(německý jazykolam)

Orlický, Vondrův mlýn

Orlický, Vondrův mlýn
65
Dolní cesta
Letohrad - Orlice
561 51
Ústí nad Orlicí
Orlice
50° 1' 20.6'', 16° 31' 40.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn, doložený k roku 1544, je od poslední stavební úpravy v roce 1925 čtyřpodlažní. Po znárodnění roku 1848 byl upraven pro potřeby JZD na sýpku. Původně k němu patřil rybník, pila a hospodářské stavení, které je dnes zbourané.
Mlýn se nachází ve středu někdejší obce Orlice, nedaleko kostela, dnes je však Orlice okrajovou částí Letohradu.
Tichá Orlice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen před rokem 1544 jako vrchnostenský

6. listopadu 1544 Jan mladší Strachota vložil do Desk zemských, že drží Orlici (zámek, dvůr poplužní, mlýn aj.)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Ve vsi Vorlice (Orlice) je v roce 1651 uveden jako mlynář Kašpar (zřejmě neuvedeno příjmení), který je ve věku 52 let. Jeho manželka je Dorota (40 let) a mají syny: Jiříka (25 let), Jakuba (18 let) a Václava (12let). (Černohous)

koncem 18. stol. emfyteuticky odprodán 

1825-1840 Leopold Jestřábek, orlický rychtář

V roce 1871 kupuje mlýn Josef Fišer od Hlaváčka za 200 zl.

29. září 1880 bylo u mlýna zasazeno normální znamení a popsáno mlýnské zařízení.

1900 zakoupil Karel Vondra z Kunčického mlýna

Dne 18. srpna 1907 mlýn vyhořel a Karel Vondra jej znovu vystavěl.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1921 ve mlýně zřízena elektrárna, zásobující mj. družstevní mlékárnu v Orlici

1923-1927 syn Karla Vondry starostou

1930 Karel Vondra

V roce 1947 byla na mlýn uvalena národní správa a o rok později byl mlýn s pilou znárodněn. Protokol o znárodnění ze dne 17. června 1949 uvádí mj. i znárodnění rybníka, který ovšem nakonec znárodněn nebyl.

1950 mlynář Karel Vondra a jeho syn František na kratší dobu uvězněni

Posledním majitelem byli Karel a Marie Vondrovi. Syn František, čerstvě ženatý, již mlýn nezdědil. Jeho bratr Karel byl mlynářem v Pekle. Pila pracovala až do 70. let 20. století. Počátkem 70. let 20. století také vyhořela hospodářská část domu a byly stržena.

18.3.1972 ve mlýně vypukl požár, ketrý zničil zadní část budovy se stájí, v níž uhynulo několik kusů dobytka

1985 ve mlýně zprovozněna MVE s výkonem 50 kW

Mlýn byl rodině vrácen v restituci.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Chátrající objekt značně velké pily z velké části stál ještě v roce 2016, v roce 2018 již zbořený.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kašpar
  • Fišer
  • Hlaváček
  • Vondra
  • Jestřábek

Historie mlýna také obsahuje:

1825-1840 Leopold Jestřábek

-1871 Hlaváček 

1871-1900 Josef Fišer

1900-1939 - Karel Vondra (RR)

Syn František - můj dědeček byl prý "pouze" správcem mlýna, majitelem byl nadále Karel Vondra. V uváděném roce 1947 ve mlýně žil můj dědeček František Vondra s babičkou Jiřinou Vondrovou. Dle jejího vyprávění se toho roku museli během krátkého času (několik dní) všichni vystěhovat, byl jim zabaven nejenom mlýn s pilou, ale i téměř veškerý movitý majetek přinálěžící k mlýnu včetně vozidel a zemědělské techniky. V restituci byla část mlýnu - kromě malé vodní elektrárny - vrácena naší rodině.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Celý areál se skládá z několika budov. Dominantí je 3+1 podlažní budova skladů a sýpky se střešní nástavbou. Objekt pochází velkou částí z doby po přestavbě roku 1907-8. Hmota 1.NP v sobě obsahuje zřejmě zbytky zdiva původní budovy před rokem přestavby. V objektu se nachází především skladovací prostory se zbytky mlýnského zařízení. Stropy jsou v nižších podlažích železobetonové, podepřené ocelovými sloupy, v posledním podlaží se nachází dřevěný trámový strop podpíraný sloupy s pěkně tesařsky ztvárněnými hlavicemi. Jednotlivá podlaží spojuje strmé dřevěné schodiště. Fasáda objektu je z části původní z roku 1907-8 - část ke trati, včetně dobře patrného nápisu - "mlýn a pila Karla Vondry" - zčásti s upravenou fasádou z pozdějších adaptací.
    Další částí je dvoupodlažní obytná část, ve které bydlela rodina mlynáře Karla Vondry. Je pravděpodobně z velké části původní "novostavbou" z roku 1907-8. Hmotově a slohově se jedná o "typickou" dvoupodlažní měšťanskou stavbu přelomu 19. a 20.stol. Fasáda je jednoduše členěna lisénovým rámem, místy se zbytky decentní plastické výzdoby - okenní šambrány. Pěkně zachovalým prvkem výzdoby je datace a iniciály KV ve štítě.
    Dalším provozním celkem je zbytek dřevěných kůlen a prostoru bývalé pily. Je z větší části ve zříceninách.
    U objektu nad náhonem se nachází také objekt funkční? malé vodní elektrárny.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • střešní nástavba
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • krov
    • schodiště
    • existující torzo uměleckého složení
    Zachován pouze aspiratér a vzduchotechnika
    VýrobceTMS Pardubice, národní podnik
    Popis
    VýrobceTMS Pardubice, národní podnik
    Popis
    Zaniklý
    • pila
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    Dřevěný objekt pily, který se nacházel v dezolátním stavu, z velké části zřícené, stál ještě v roce 2016, v roce 2018 již pila zbořená.
    Nad náhonem se nachází malá vodní elektrárna ve správě jedné ze zdejších firem. (Jediný objekt, který se nevrátil původním majitelům).
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • rybník
    • odtokový kanál
    • turbínový domek
    Voda se dostává z řeky Tiché Orlice přes stavidlo do mlýnského náhonu v místech silničního mostu spojujícího části Kunčice a Orlice v blízkosti Orlické tvrze. Nachází se zde i jez. Dále voda prochází náhonem směrem k mlýnu, cestou podtéká železniční trať a dostává se ke mlýnu. Odtud odtéká náhonem s místy původními kamennými stěnami zpět směrem k řece. Cestou podtéká zpátky opět pod tratí, po chvíli podtéká pod silničním mostem spojujícím místní část Na Ostrově a ústí zpátky do řeky. Déka náhonu je cca 650m.
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis1930: 2 Francisovy turbíny, hltnost 1,92 m3/s, spád 1,8 m, výkon 34,5 HP
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis1930: 2 Francisovy turbíny, hltnost 1,92 m3/s, spád 1,8 m, výkon 34,5 HP
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    • sací filtr
    AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
    NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
    Rok vydání2005
    Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
    Další upřesnění
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
    NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
    Rok vydání2005
    Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
    Další upřesnění
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorAlois a Pavel Taclovi
    NázevPozdrav z Kyšperka - Letohrad na historických pohlednicích ze sbírky Aloise Tacla
    Rok vydání2000
    Místo vydáníLetohrad
    Další upřesnění
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorVladimír Švec
    NázevHistorie města Kyšperk, obcí Kunčice, Orlice a Rotnek (Červená) a města Letohrad v datech
    Rok vydání2007
    Místo vydáníLetohrad
    Další upřesnění
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněníSešit 04 (Hradšec Králové), s. 28

    Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
    Název fonduMezifondová sbírka kronik
    Název archiválie
    Evidenční jednotka
    Inventární číslo, signaturakn. č. 548
    Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
    Název fonduMezifondová sbírka kronik
    Název archiválie
    Evidenční jednotka
    Inventární číslo, signaturakn. č. 548
    Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
    Název fondu
    Název archiválieVodní kniha ÚO Žamberk
    Evidenční jednotka
    Inventární číslo, signaturakn. č. 6, f. 37
    Místo uloženíNA Praha
    Název fonduMlynářské ústředí
    Název archiválie
    Evidenční jednotka368
    Inventární číslo, signatura

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - vodní dílo

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

    Ostatní

    Vytvořeno

    26.8.2014 20:46 uživatelem Hana Klimešová

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna
    Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2023 16:46
    Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 09:15
    REAPERXCX 24.3.2023 01:13
    doxa (Jan Škoda) 23.3.2024 01:02
    VOROS (Rostislav Vondra) 31.8.2014 14:07