Prosívá jako mlynář na polovinu.
(pruské rčení)

Hlívkův, Panských, Šináglův mlýn

Hlívkův, Panských, Šináglův mlýn
194
Mlýnská - Samota
Trhové Sviny
374 01
České Budějovice
Trhové Sviny
48° 49' 58.0'', 14° 38' 46.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Jedná se o (zatím stále) nejudržovanější mlýn ze čtyř mlýnů JZ T.Svinů. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné. Střecha byla z velké části poničená. Dispozice mlýna je prý zachována jen zčásti. V mlýnici je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi zůstaly, ale vnitřek je jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína. (edit 2/2021 PK)
1km od středu Trhových Svinů, před Šimečkovým mlýnem
Svinenský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1518 - 1534 - mlynář Viktorin

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1564 Kryštof

Jan Hlívka (Hlífka) - † 1588

poté Ondřej Markfelder (Anderle) - kolem 1609

měšťan Jan Tomanides Kladrubský

od něj mlýn koupil 1612 Jiřík Fandl z Blanska

Matěj Bolšegar (Wohlschläger)

od jeho vdovy 1625 mlýn kupuje Erhard Höpfl (původem z Kamenné)

50. l. 17. st. - Magdalena Höpflová (Hlívková)

1653 její zeť Pavel Codlar (Codl - ti byli v té době na nedalekém mlýně http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2630-hanzluv-denzingruv-mlyn)
resp. Pavel Hlívka 

1698 mlýn s půl lánem pozemků synovi Janovi Codlovi

1701 - † II. Pavel Hlívka i v VI. Jan Codl/Hlívka (32 let)

XI./1701 - vdova Voršila se znovu provdala a předala mlýn manželovi Filipu Peškovi 

V roce 1711 se uvádí Filip Pešek z Hlívkova mlýna (možná příbuzny odtud http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3277-peskuv-stojdluv-mlyn ?)

1747 - 1765 Matyáš Pešek

Tomáš Poes

manželé Honsovi

1793 - od vdovy Kateřiny převzal Josef Honsa - tehdy dvě mlýnská složení, pila, lisovna oleje

1814 - Václav Pecha kupuje mlýn i s výměnkářskou chalupou čp. 206
zřejmě přestal provozovat olejovnu, 1818 se uvádí mlýn s pila

Václav Kirbis - mlynářský syn z Komařic

1822 - českobudějovický měšťan Ondřej Němec - mlýn s pilou a právo na lisování oleje bez olejovny

1825 - mlýn prodán manželům Vojtěchu a Marii Foissnerovi (z Rejštejna na Šumavě)

Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma vodními koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici - nejspíše pila ?). Objekt samotného mlýna tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L, otevřeného přibližně k západu. V okolí byly také pastviny a lesíky/keře. Příjezdové cesty k mlýnu vedly dvě - jedna ze severu, která však na otisku nenadále končí, resp. zřejmě končí jako zpevněná a dále přes pole vedla jako luční pěšina stejně jako dnes k cestě směrem k Denzingerovu/Hanzlovu mlýnu. Druhá vedla od Trhových Svinů, odbočovala z hlavní cesty od Svinů, která směřovala směrem na Sv. Trojici. Po několika stovkách metrů těsně nad potokem se odpojuje od hlavní cesty menší úvozová, která se kolem dvou dřevěných staveb napojuje na hlavní příjezdovou cestu k mlýnu. K mlýnu přes potok směřoval můstek a to zřejmě tehdy kamenný. Jižně od mostu byla zřejmě louka se stromy, možná ovocnými. Náhon mlýna se napojoval těsně za Reifovým mlýnem zřejmě formou většího jezu stejně jako dnes. (edit 2/2021 PK)

1827 Albert Faisner

1832 - Josef Foissner († II./1840, 29 let, souchotiny)

VI./1840 - vdova Marie Anna si vzala Antonína Panského ze Soběslavi (ten zde cca. 1844-1848)

kolem 1850 - František Panský, mlynář v Trhových Svinech 194 

sčítání lidu 1890 (2./1891)
čp. 194 Hlivkův mlýn
Ferdinand Panský (*2. 11. 1855), majitel bytu, mlynář, polní hospodářství
manželka Marie (*1860), syn, 2 dcery
Hynek Hašek (*1866), mlynářský pomocník
služebná, čeledín
+ výměnek jako druhý byt - Antonín Panský (*1817), vdovec, vnučka 
koní 1, 11 hovězího dobytka, 1 koza, 2 úly
(https://digi.ceskearchivy.cz/637852/1 a.n.)
+ dále místní název pro okolní stavení "Hlívků Jednoty" ? (čp. 312 a 313, srv. https://digi.ceskearchivy.cz/637865/1 a.n.)

sčítání lidu 1900
samota čp. 194 - Ferdinand Panský, vlastník bytu, (*2. 11. 1855), vdovec, mlynář
syn Ferdinand Panský (*1887), dcera, čeledín Antonín Brousek, služebná Karolína Propp., služebná Marie Mertlová
hovězího dobytka 13, prasata 2, 20 slepic
(https://digi.ceskearchivy.cz/638360/1 a. n.)

sčítání lidu 1910
č.p. 194, Hlívkův mlýn - Ferdinand Panský, majitel bytu (*2. 11. 1855), vdovec, mlynář
+ dcera a služebná
hovězího dobytka 10, prasat 4, 1 úl, slepice 25
(https://digi.ceskearchivy.cz/639500/1 a. n.)

1915 - Ferdinand Panský (Chytilův adresář http://www.chytiluv-adresar-1915.wz.cz/37.pdf) 
(*2. 11. 1855, https://digi.ceskearchivy.cz/630174/3/1864/2616/41/0)

sčítání lidu 1921
Bedřich Panský - majitel bytu, mlynář (*17. 7. 1887) + manželka Marie Panská
otec Ferdinand Panský, otec, vdovec, mlynář na výminku (*2. 11. 1855)
(https://digi.ceskearchivy.cz/630174/3/1864/2616/41/0)

Za zmínku stojí i fakt, že okolí mlýna má něco společného se začátky kopané v Trhových Svinech, které spadají do r. 1922, kdy byl založen fotbalový klub s názvem SK Trhové Sviny - první fotbalové hřiště bylo založeno právě na louce u mlýna "u Panských"‘.

K roku 1923 se uvádí hospoda Bedřicha Panského (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 65).

poté zřejmě syn František Panský

1930 - čp. 194, Václav Šinákl, mlýn, 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

1939 - Václav Šinágl (RR)

před 1946 - Václav Šinákl - zastavení provozu pily a její zbourání

František Šinágl v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (viz. záložka Ikonografie - Ostatní)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Popis dnešního stavu (stav 12/2012)

Jedná se zřejmě o nejudržovanější mlýn ze všech čtyř jižně od T.S. na toku Svinenského potoka. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Dle sdělení syna dnešní majitelky (přímá pravnučka Bedřicha Panského) je celá údržba budovy mimořádně náročná. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné (rybáři jej prý v 60. letech zničili). Střecha byla z velké části poničená. Maminka majitele spolu s jeho dědem prý zachránili mlýn "takřka za pět minut dvanáct", jinak by dnes byl ve stejném špatném stavu jako okolní mlýny. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části pana Kotmela - v mlýnici samotné je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi sice zůstaly, ale vnitřek je úplně jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
Na celý areál je zajímavý průhled skrze stromy ze silnice vedoucí nad chatami, což je ovšem podmíněno neolistěnými stromy. Náhon začíná těsně u Reifova/Šimečkova mlýna poměrně mohutným jezem. Vedle mostku doporučuji zhlédnout i historický "říční" kilometrovník s číslovkou 14. Pokud budete postupovat podél náhonu, chovejte se ohleduplně. Zdejší území je velice mokré, takže pozor. Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90tistupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhon voda opouští skrze proraženou kamenno-betonovou zeď  (také bývalá srážka ?). Dále již koryto náhonu pokračuje suché, objevíme zde i velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř nadohled mlýna - náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval podobně jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén). Při pohledu na celý areál mlýna ze svahu nad ním je hezky vidět celý půdorys. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace a je velmi pěkně rekonstruován. Z čelní strany také vidíme dispozici příjezdové cesty s můstkem přes potok a hlavní branou. (edit 2/2021 PK)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hlívek
  • Panský
  • Pešek
  • Šinágl
  • Hlívka
  • Markfelder
  • Tomanides
  • Fandl
  • Wohlschläger
  • Höpfl
  • Codl
  • Poes
  • Honsa
  • Pecha
  • Kirbis
  • Němec
  • Foissner
  • Šinákl

Historie mlýna také obsahuje:

držitelé v čase viz. výše

vývoj pojmenování :

Hlifko M. (mapa 1869, 1:144 000, II. voj. mapování 1836 - 1852), Hlifka M. (3. voj. mapování 1877 - 1880, mapa 1895, 1:25 000), Hlívkův mlýn/ml. (1929, tzv. Bělohlavova mapa 1:75 000, topo s1952)

Panských, "U Panských", Liffka m. (1. voj. mapování 1764-1768)

1910 - Hlívkův mlýn

jako Šináglův ho zmiňuje Karel Hlubuček (Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 - rukopis, Trhové Sviny 1951).

vývoj pojmenování byl tedy následující : Hlívkův mlýn - Panských mlýn - Šináglův mlýn.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici-pile). Objekt tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L otevřené přibližně k západu. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
        • existující torzo uměleckého složení
        Jedná se o torzo v podobě kapsového výtahu a spirokapu - stav v roce 2007. (RUr)
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        • výroba elektrické energie
        • olejna
        • hostinský provoz
        1793 - dvě mlýnská složení, pila, lisovna oleje

        1818 - mlýn a pila (zánik olejny ?)

        1822 - mlýn s pilou, trvá právo na lisování oleje

        1923 - hospoda ?

        před 1946 - zastavení provozu pilu a její zbourání
        • jez
        • náhon
        • vantroky
        • jalový žlab
        • akumulační nádržka
        • turbínová kašna
        • most, propustek
        Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90 stupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhod voda opouští skrze proraženou kamenno betonovou zeď (bývalá srážka ?). Dále tedy již koryto náhonu pokračuje suché. Objevíme velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř na dohled od mlýna. Náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1793 - dvě mlýnská složení, pila, lisovna oleje

        podle hist. map. zřejmě dvě kola, každé na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici-pile).

        1930 - 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

        Z mlýnského zařízení dodnes zbyla jen turbína (nevíme jaká), zřejmě modernizováno v 30.-40. letech.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1793 - dvě mlýnská složení, pila, lisovna oleje

        podle hist. map. zřejmě dvě kola, každé na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici-pile).

        1930 - 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

        Z mlýnského zařízení dodnes zbyla jen turbína (nevíme jaká), zřejmě modernizováno v 30.-40. letech.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • umělý kámen | Počet:
          • spirokap
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorČajan - Stráský
            NázevSvinenský poutník I
            Rok vydání2009
            Místo vydání
            Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorČajan - Stráský
            NázevSvinenský poutník I
            Rok vydání2009
            Místo vydání
            Další upřesněníTrhovosvinenské listy 1/2009
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorHlubuček Karel
            NázevHistorické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1
            Rok vydání1951
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesněnírukopis - strojopis
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor-
            NázevChytilův adresář
            Rok vydání1915
            Další upřesněnís. 37
            Odkazhttp://www.chytiluv-adresar-1915.wz.cz/37.pdf
            Datum citace internetového zdroje2/2021
            Autor
            NázevHistorie kopané v Trhových Svinech
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníweb
            Odkazhttp://www.millousm.estranky.cz/clanky/historie-klubu/
            Datum citace internetového zdroje
            AutorTrhové Sviny 500 let městem
            Název
            Rok vydání1938
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef John
            NázevMé, tvé, naše Trhové Sviny
            Rok vydání1974
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVáclava Kodadová
            NázevKOLEKTIVIZACE A ZAKLÁDÁNÍ JEDNOTNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH DRUŽSTEV V OKRESE TRHOVÉ SVINY, 1949 - 1959
            Rok vydání2009
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesněnídiplomová práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorDaniel Kovář
            NázevSvinenské cesty časem
            Rok vydání2019
            Místo vydáníTrhové Sviny
            Další upřesněnís. 99 - 100
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 28

            Žádná položka není vyplněna

            klasicky použity dobové mapy
            http://archivnimapy.cuzk.cz
            http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy/

            článek PKMODELY
            http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-v.---ctverice-mlynu-na-svinenskem-potoce.html

            doplnění http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-ix.---poznamky-k-blizkemu-okoli-ts.html

            doprovodná galerie 2011-2014 - mlýn C - ostatní fotografie právě zde.
            http://peterth.rajce.idnes.cz/Ctverice_mlynu_na_Svinenskem_potoce/

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            28.8.2014 09:47 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 21:23
            Radim Urbánek 12.8.2015 16:38
            Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 11:16
            doxa (Jan Škoda) 12.12.2023 06:10