Uživatel

Hledat

| Sign up

Sero molunt deorum molae.
(latinské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Nový lesní, Horní mlýn, Valcha

Nový lesní, Horní mlýn, Valcha

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Bernartice nad Odrou

PSČ

741 01

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Bernartice nad Odrou

GPS

49° 37' 41.3'', 17° 56' 39.0''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Velmi dobře zachovaný mlýn s kompletním technologickým zařízením. Obnovené funkční vodní kolo Zuppingerova systému. Příkladně udržovaná technická památka.

Poloha vůči obci

osamoceně na úplném konci obce

Vodní tok

Odra

Číslo kulturní památky

16077 / 8-2059

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1658 vrchnost postavila valchu na louce u gruntu čp. 29 (1670-1673 nájemce Adam Schwach z Kunína), po 20 letech ji však zbořila a postavila novou na místě současného mlýna
1683 k vdově po Pavlu Petřkovském se přiženil Jiří Melč, koupil Starý mlýn i novou valchu za 600 zl.
1687 nová valcha uvedena jako panský mlýn se zařízením pro valchu
1689-1690 na Novém mlýně Jakub Horák, do té doby mlynář ze Starého mlýna
1698 naposledy připomínána valcha
9.3.1722 syn Václav Melč převzal Starý mlýn i s Horním mlýncem (Nový lesní mlýn) za 600 zl., v Novém mlýně měl hospodařit Ondřej Ertel z Mankovic se ženou Zuzanou, dcerou Jiřího Melče, po jejich smrti měl Nový mlýn připadnout zpět ku Starému
1739 opět připomínán Ondřej Ertel na Novém mlýně
1756 po smrti Ondřeje Ertela se sem přestěhoval Václav Melč, oba mlýny spojeny, po něm jeho vdova Anna
1763-1765 mlynářem manžel jejich schovanky Ondřej Wellert, podezřelý jako tajný nekatolík, mlýn mu byl konfiskován
1765 mlýn prodán vrchností v dražbě za 1 980 zl. Václavu Strnadelovi
28.1.1791 zemřel ve věku 67 let, mlýn převzal za 1500 zl. syn Josef Strnadel, držel jej do roku 1830
1803 mlýn nazýván Valcha
1830 syn František Strnadel s manželkou Rozálií roz. Schenkovou z Mankovic, zemřel 1836
1837 k vdově se přiženil Jan Knopp, syn mlynáře pod Spálovem

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1856 František Strnadel se znovu oženil s Němkou ze Žiliny u Nového Jičína

1857 syn František se oženil s Antonií Waleovou z Heřmánek u Oder a převzal mlýn

od 1870 mlýn pronajímán:

1870 Tichavský

1875 Jan Černý z Ptení

1876 Konrád Höffler ze Stěbořic a Terezie Münsterová z Velkého Vrážného

1886 rodina Jedekova z Nového Jičína

1884 Göttlicher

1892 František Jakubec

1906 Antonín Sojka

1910 mlýn zakoupil Karel Jakubczyk

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1930 Antonín Novák

1935 zakoupil Rudolf Bajer s manželkou Marií

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po znárodnění v 50. letech byl osud mlýna poněkud dramatický. Nejprve bylo rozhodnuto, že je nepotřebný a jeho vybavení se sešrotuje. Nakonec k tomu ale nedošlo. Statici oznámili, že po demontáži vybavení by se mohla zřítit i obytná část mlýna, a to byl důvod, proč byl nakonec mlýn zachráněn. Díky tomu se původní majitelé, rodina Bajerova, nemusela z mlýna vystěhovat.

Mlýn byl zrušen, mletí zakázáno a obec nemusela původním majitelům hledat nové bydlení. Až do 60. let však žití ve mlýně neměli jednoduché, jelikož používat pračku či pouštět rádio mohli pouze za pomoci dynama na jednosměrný proud.

1.8.1953 mletí zastaveno, zařízení zakonzervováno

1969 do mlýna zavedena elektřina

23.3.1989 zemřel poslední mlynář Rudolf Bajer

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Po roce 1989 došlo k navrácení majetku původním vlastníkům a díky tomu k postupným opravám a rekonstrukcím.

Dnes žije v této technické památce poslední dcera rodiny Bajerovy Jarmila Jakubková, která patří k těm ženám, které by své rodiště nedaly za nic na světě. I když je vybavení mlýna dnes už nefunkční, je stále původní a paní Jakubková po místnostech, kde se dříve mlela a zpracovávala mouka, provádí zvídavé návštěvníky.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Melč
Ertel
Wellart
Strnadel
Höffler
Jedek
Göttlicher
Jakubec
Sojka
Jakubczyk
Palášek
Hývnar
Klapuch
Purmenský
Novák
Bajer
Schwach
Horák
Tichavský
Černý

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Pověst
Zobrazit více

Vodník a housličky

To bylo tenkrát, když ještě krajánci chodili od mlýna ke mlýnu a vypomáhali, kde bylo zapotřebí. Kdo to byl krajánek? Inu, to byl vyučený mlynářský, který neměl peníze na to, aby si mohl koupit svůj vlastní mlýn. A tak vandroval po tom širém světě a všude, kde zaslechl klapání lopatek mlýnského kola, se zastavil a vyprávěl chase, co se kde přihodilo nového, přiložil ruce k dílu, a když bylo semleto, vandroval zase podél řeky kus dál.
   A tak se přihodilo, že jeden takový krajánek, říkali mu František Nebojsa, přišel po proudu řeky Odry na samotu Lesního mlýna v Bernarticích nad Odrou. Pan otec mlynář ho pěkně přivítal, svolal mlynářskou chasu - stárka, mládka i práška do mlýnice a Franta při buchtách začal vyprávět všelijaké novinky, co na svých cestách slyšel. Když se schylovalo k večeru, dal pan otec zapřáhnout povoz s koňmi a začal se s celou čeládkou chystat na cestu. Udivený František kouká a pak z něj vyhrklo:
   "Pane otče, kampak na noc? Nemáte ve mlýně dost místa na spaní?"
   "Inu, máme, o to by nešlo, ale když tady u nás každou noc straší. Dějí se tu divné věci, a proto raději jezdíme nocovat k sedlákovi do vesnice. Ten nás nechá za trochu mouky přespat," odpověděl pak otec a vybídl Františka, aby se také připravil na cestu.
   "Já mám pro strach uděláno. Zůstanu tady a ráno vám povím, co se tu v noci vlastně děje," řekl František.
   "Inu, jak myslíš. Zbraňovat ti nebudu. Tak tedy s Pánem Bohem."
   Čeledín na kozlíku prásknul bičem a povoz se s celou mlynářskou chasou rozjel k vesnici.
   Krajánek si v šalandě ustlal pěkně na spaní, a když se na nebi rozsvítily všechny hvězdy, vytáhl své housličky a začal si pro potěšení hrát oblíbené písničky.
   Bylo už skoro k půlnoci, když tu se najednou mlýnské kolo zastavilo. František přestal hrát a šel se podívat do mlýnice, co se stalo. Zůstal tam stát, jako opařený. Pro jistotu si protřel oči, jestli se mu to nezdá a taky že nezdálo. Na podlaze stál malý zelený mužíček, voda mu kapala ze šosu kabátku, až se kolem něj dělaly loužičky.
   "Copak ty jsi zač?" podivil se František.
   "Brekeke, to jsi ještě nikdy neviděl vodníka?" odpovídá zelená postavička. "Mám tady v náhonu dlouhou chvíli a tak se bavím tím, že každou noc zastavím mlýnské kolo. Mlynář s mlynářkou vůbec nevědí, co se tu v noci děje. Už drahný čas tady nenocují."
   "Inu, to jsi mi ale pěkně vykutálený ptáček. A co bys vlastně rád?"
   "Brekeke, já bych tuze rád chtěl umět tak hezky hrát na housličky, jako to umíš ty, brekeke."
   Franta se poškrábal na bradě a řekl: "Koukni se na své ruce a hlavně na ty drápy. S nimi to holenku nepůjde."
   Ale když vodník tak moc prosil a sliboval hory doly, jen aby prý to alespoň zkusili. Drápy tedy musely dolů, to se nedalo nic dělat a odebrali se spolu do veřtatu. Veřtat, to je vlastně taková místnost ve mlýně, kde se opravují všechny řemeny, kladiva, pily, hoblíky, železa a zkrátka všechno, co je zapotřebí, pro zabezpečení chodu mlýna. Když přišli do dílny, František utáhl vodníkovi ruce do velkého svěráku a začal mu jeho zelené drápy pilovat. Vodník křičel, naříkal a prosil, aby ho pustil. Ale Franta nepovolil, dokud mu zelený mužíček neslíbil, že už ve mlýně přestane strašit a odstěhuje se do jiného povodí.
   Ráno se vrátil mlynář s chasou. František spokojeně vyspával v šalandě a mlýnské kolo si vesele klapalo svou písničku. Když ho mlynářka probudila, hned chtěla vysvětlení, co se tu vlastně v noci stalo. A tak se nenechal dlouho pobízet a spustil vyprávění o vodníkovi. Když byl u konce příhody, řekl ještě o slibu, který mu vodník dal, že hned ráno odvandruje a to také udělal. Byl pryč dříve, než první sluneční paprsek pohladil mlýnské kolo.
   To bylo radosti. Mlynářka napekla buchet s mákem a tvarohem a měla radost, že mohou s mlynářem i chasou spát doma ve svém Lesním mlýně.

Zdroj: http://strasidylka-z-poodri.webnode.cz/products/vodnik-a-houslicky-bernartice-nad-odrou/

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Budova 14 x 17 m, polovalbová střecha kryta od 1880 eternitem. Levá polovina je mlýnice, vpravo obytná část - v přízemí starobylá jizba a kuchyně, v patře ložnice a 2 menší pokoje. Objekt není podsklepen.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
střešní nástavba
vyskladňovací otvor
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

tesařsky zdobené podpůrné sloupy
krov
dveře
schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Původně dřevěná, dnes kovová hřídel od vodního kola prochází do mlýnice do podkolí. Na této hřídeli je osazeno velké ozubené kolo čelní, jehož zuby zapadají do pastorku předlohové hřídele s bočním palečním kolem. Předlohová hřídel byla v 90. letech prodloužena a otáčela převodovkou a asynchronním generátorem spojeným řemenicemi od převodovky. Původně ale boční paleční kolo na předlohové hřídeli otáčelo pastorkem (pravoúhlý převod) hlavní transmise. Hlavní transmise mlýna je usazena v kluzných ložiskách na cihelných patkách. Malá transmise uložená na ložiskových věšácích u stropu dříve roztáčela dynamo, zemědělské a ostatní stroje. V podkolí jsou též paty kapsových dopravníků a šrotovník z 30. let 20. stol. Na prvním podlaží (válcovém) nalezneme loupačku periodickou na loupání zrna od fa Leopold Kašpar – Šternberk cca z 20. let 20. stol. Dále dvě válcové mlecí stolice (tuplovka a jednopárová) výrobce Jos. Prokop a synové – Pardubice cca odhadem z počátku 30. let 20. stol., pytlovací lávky, filtr skříňový (ssací) taktéž od výrobce Prokop Pardubice cca z konce 20. let. Na mezipatře stojí zajímavá reforma dvoudílná z konce 20. let 20. stol. na čištění a třídění krupice., rovinný vysévač dvouskříňový na třídění rozemletého produktu cca z konce 20. let 20. stol., a zajímavý malý rovinný vysévač jednoskříňový taktéž na třídění rozemletých produktů výrobce Prokop a synové – Pardubice cca z poč. 30. let 20. stol. Válcová horizontální míchačka na míchání produktů byla demontována a na podlaží leží její části. U stropu je dochován archaický pravoúhlý transmisní převod. Na posledním podlaží tzv. podstřeší stojí tyto stroje: zajímavý tarár se žejbrem na čištění zrna cca z konce 20. let 20. stol., triér – koukolník na čištění zrna, stroj kartáčovací na obrušování zrna cca z poč. 30. let 20. stol., hadicový filtr cca z konce 20. let 20. stol., exhaustor, šnekové dopravníky, vzácný pytlový výtah řemeslné výroby a hlavy kapsových dopravníků. Kapsové dopravníky a pytlový výtah procházejí všemi patry. V podstřeší a o patro níže stroje roztáčela pomocí plochých kožených řemenů malá transmise netypicky usazená v ložiskách na litinových kozlících. Tato transmise byla hnána od hlavní transmise v podkolí úplně dole. Hlavní transmise v podkolí roztáčela řemeny stroje na prvním podlaží.

David Veverka – posudek a výzkum strojní technologie Lesného mlýna v Bernarticích 19.10. 2014

Technologické vybavení

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis

VýrobceLeopold Kašpar, Šternberk

Popis

Popisreforma, tarár se žejbrem a dvouskříňový rovinný vysévač - prozatím neidentifikováno, chybí štítek

Stopy po neexistující mlýnské technologii

v I. etáži primární technologické zařízení
II. etáž moučnice
III. etáž síta, válcové mlecí stolice a zásobníky zrna
3 složení od firmy Prokop a synové Pardubice, instalováno 1935 za Rudolfa Bajera

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

výroba elektrické energie

Nezjištěn

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

pila jednuška postavena snad 1700, v provozu jen příležitostně, zanikla 1840

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Od jezu náhonem k vodnímu kolu a turbině, po vykonání práce voda odchází odtokovým korytem pryč.
Jez na Odře v koruně 27,5 m široký, jednostupňový, max. 3 m vysoký, náhon dlouhý 60 m, průtok regulován stavidlem.

Vodní motory

Typvodní kolo na střední vodu

StavDochovaný

Výrobce

PopisObnovené vodní kolo Zuppingerova systému.
prům. 400 cm, vnější šíře 250 cm, 32 lopatek

Typvodní kolo na střední vodu

StavDochovaný

Výrobce

PopisObnovené vodní kolo Zuppingerova systému.
prům. 400 cm, vnější šíře 250 cm, 32 lopatek

TypNásosková turbína – Metaz

StavDochovaný

Výrobce

Popisturbína systému METAZ

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispůvodně 3 kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1 m3/s, spád 2,2 m, výkon 8,75 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni

detašér

loupačka

periodická

kartáčka

koukolník

válcový

magnet

aspiratér

vysévač rovinný

jednoskříňový

Počet: jednoskříňový malý 1x, dvouskříňový 1x

reforma

Počet: 1x dvoudílná

odlučovací zařízení

sací filtr
hadicový / tlakový filtr

míchačka

válcová

výtahy a dopravníky

šnekový dopravník | Počet:

kapsový výtah | Počet:

pytlový výtah | Počet: 1, řemeslně vyroben

váha

elektrická rozvodná deska

pytlovací lávka

šrotovník

regulátor

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra

NázevVodní mlýny na Novojičínsku

Rok vydání2012

Místo vydáníOstrava - Kunčičky

Další upřesněnís. 16-22

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra

NázevVodní mlýny na Novojičínsku

Rok vydání2012

Místo vydáníOstrava - Kunčičky

Další upřesněnís. 16-22

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 22

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autorkol.

NázevPo stopách technických památek

Rok vydání2044

Další upřesněnís. 35

AutorPavel Solnický

NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I. díl

Rok vydání2007

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 80-83

AutorLucie Augustinková a kol.

NázevMoravská brána do Evropy

Rok vydání2011

Místo vydáníOpava

Další upřesněnís. 37-38

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ostatní

Majitelka - dcera posledního mlynáře Jarmila Jakubková vzpomíná:
Když se uzavřelo regulačním kolem stavidlo vodního kola, jak všechno dobíhalo, ještě jsem stačila přiběhnout do postele než došlo k úplnému zastavení dynama a zhasla žárovka. Elektrika se tady zavedla až v 60. letech, do té doby jsme si tady svítili elektrikou z dynama roztáčené vodním kolem.

Ikonografie

Základní obrázky

pohled na mlýn, 2014, © David Veverka

Historické mapy

Císařský povinný otisk, výřez, 1833, © archivnimapy.cuzk.cz

Indikační skica, výřez, 1833, © viz archivnimapy.cuzk.cz

Historické fotografie a pohlednice

Pohled přes rybník, 1912, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Pohled na mlýn, 1930, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Průčelí mlýna, 1950, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Pohled na mlýn, 1950, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Mlynář Rudolf Bajer u včelínů, 1950, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Vodní kolo po rekonstrukci, 1995, © Vodní mlýny na Novojičínsku

Vodní kolo, 1997, © Bernartice nad Odrou

Současné fotografie - exteriér

Celkový pohled, 03 2023, © Jakub Zátopek

Pohled na mlýn, 03 2023, © Jiří Majdanics

pohled na mlýn, 2014, © David Veverka

Pohled na mlýn, 03 2023, © Václav Drlík

bedněný přístavek - zastřešení vodního kola, 2014, © David Veverka

Pohled na mlýn, 2007, © Pavel Solnický

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Vyskladňovací otvor, 2012, © Vodní mlýny na Novojičínsku, (Prvky na obrázku: vyskladňovací otvor)

vyskladňovací otvor, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: vyskladňovací otvor)

střešní nástavba, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: střešní nástavba)

klasicistní dveře do mlýnice, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: dveře)

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

schodiště ve mlýnici a vyskladňovací otvor, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: dveře, schodiště)

Současné fotografie - vodní dílo

Přístavek - zastřešení vodního kola a česlice, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: náhon, stavidlo, lednice)

Náhon a krytá lednice, 2012, © Vodní mlýny na Novojičínsku, (Prvky na obrázku: náhon)

Lednice, 2007, © Pavel Solnický, (Prvky na obrázku: lednice)

Současné fotografie - technologické vybavení

ozubený převod čelní a paleční kolo boční (zelené) pro pravoúhlý převod na transmisi, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

malá transmise k pohonu dynama a zemědělských strojů, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)

vzácná loupačka periodická firmy Leopold Kašpar - Štenberk cca z konce 20. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

vzácná loupačka periodická firmy Leopold Kašpar - Šternberk, cca z konce 20. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: loupačka)

štítek výrobce na válcové stolici, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice, značka výrobce na technologickém vybavení)

jednopárová válcová mlecí stolice fa Prokop a synové - Pardubice, cca z počátku 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

dvoupárová válcová stolice fa Prokop a synové - Pardubice, cca z počátku 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: válcová stolice)

skříňový (ssací) filtr od fa Prokop a synové - Pardubice cca z 20. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: odlučovací zařízení)

Značka výrobce na mlecí stolici, 2012, © Vodní mlýny na Novojičínsku, (Prvky na obrázku: značka výrobce na technologickém vybavení)

zajímavý malý rovinný vysévač jednoskříňový od fa Prokop a synové Pardubice cca z počátku 30. let 20. stol., 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: vysévač rovinný)

štítek výrobce na rovinném vysévači, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: značka výrobce na technologickém vybavení)

horní transmise pod střechou netypický umístěná na ložiskových kozlíkách na podlaží, 2014, © David Veverka, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody)