Osel cizích lidí otáčí mlýnem nejlépe,
farář z daleka čte bohoslužbu nejlépe.
(čínské přísloví)

Leštinský mlýn

Leštinský mlýn
4
Leštinka
539 73
Chrudim
Leštinka
49° 50' 51.2'', 15° 57' 32.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Krásně dochovaný mlýn s původním architektonickým rázem a dispozicí. Ve mlýnici se nachází kompletně zachovalé strojní vybavení. Mezi zcela unikátní pak patří paleční kolo s boční a čelní řadou palců na jednom věnci. Vzácné jsou i klasicistní sloupy mlýnské hranice, nebo kupříkladu stroje pardubické firmy Svatoň a Pětivoký.
Leštinka
Žejbro
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis podaných podle víry - mlynář Jakub Vondráček (54 let), manželka Anna (46), dcera Dorota (19), všichni katolíci, tovaryš Jiřík (20), nekatolík s nadějí na obrácení, všichni poddaní

Na konci vsi pohánělo Žejbro mlýn o němž máme první zprávy z roku 1677. Původně měl dvě složení, krupník, jahelku a pohon dvěma koly o průměru 390 cm.

1839 Jan Zvěřina

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1880 se uvádí, že jedno složení bylo přestavěno na umělecké.

Info z matriky zemřelých ŘK fary Skuteč:
Dne 28.10.1918 zemřel na zápal plic Bohuslav Kasal (37 let), mlynář v Leštince čp. 4. Pocházel z rodiny Jana Kasala mlynáře ve Lhotě u Přelouče čp. 1. V době úmrtí byl již vdovec, jeho ženou byla Františka, rozená Zvěřinová (sňatek měli 24.9.1913). (Libor Aksler)

Umělecké složení před rokem 1928 doplnila válcová stolice, loupačka a pár francouzských kamenů (na bývalém obyčejném složení). Pohon zajišťovalo kolo se 48 lopatkami na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířce 65 cm a výkonu 2,6 HP.

Levou stranu dvora lemuje pila postavená po roce 1928 jako vícelistový katr. Pohánělo ji kolo na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířky 100 cm.

1930 Berta Zvěřinová

Poslední mlynář František Zvěřina zde mlel do roku 1944.

Na pile se řezalo do roku 1950.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kasal
  • Zvěřina
  • Vondráček

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jakub Vondráček

1839 Jan Zvěřina

-1918 Bohuslav Kasal

1930 Berta Zvěřinová

-1944 František Zvěřina

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Budova mlýna nesoucí jednoduchý klasicistní ráz. Dochovány architektonické prvky - kupříkladu dveře a kamený vstupní portál. Ke mlýnici přistavěna pila, vrchní část pily bedněné konstrukce. Mlýn a pila svírá netypický půdorys písmene L. Zajímavostí je lednice s vodním kolem přímo v budově ve spodním patře pod podlahou.
      Ve mlýnici krásně tvarovaný sloup, podpírající stropní průvlak (jeho kopie podpírá strop v hospodě U sv. Huberta v Hlinsku-Betlémě)
      U nádržky mlýna roste mohutný, snad 300 letý dub.
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • historický mobiliář
      • existující umělecké složení
      Mlýnská technologie v zachovaném stavu. Ve spodních prostorách (podkolí) se nachází unikátní celodřevěné paleční kolo s boční řadou palců (pohon mlecích kamenů) a čelní řadou palců na jednom věnci. Takové kolo bylo těžké zhotovit a sekerník Vondráček tomu říkal kolo kumštovní. Čelní řada palců zapadá do litinového pastorku na předlohové transmisní hřídeli. Na hřídeli je i velká řemenice pro pohon hlavní spodní transmise uložené v ložiskách na trámcích a patkách při zemi. Od transmise byly poháněny za pomoci plochých kožených řemenů mlýnské stroje na 1. podlaží. Nalezneme zde i vzácnou mlýnskou hranici a podpěrný sloup s klasicistní profilací. Na prvním podlaží stojí dvě válcové mlecí stolice firmy Josef Prokop a synové Pardubice asi cca z 30. let. Dále jsou zde vzácná průchodová loupačka z počátku 20. stol. od fa J. Hűbner a K. Opitz - Pardubice a malá reforma třírámečková firmy Svatoň a Pětivoký Spol. S.R.O. - Pardubice cca z poč. 30. let 20. stol. Prostory doplňují pytlovací lávky. V podstřeší na posledním podlaží nalezneme vzácný rovinný vysévač též firmy Svatoň a Pětivoký Spol. S.R.O. - Pardubice cca z poč. 30. let 20. stol. Dále demontované hranolové vysévače, z toho vzácný čtyřboký hranol (moták se síty), triér (koukolník), horní transmisi umístěnou v ložiskách na trámech se zajímavou dřevěnou vidlicí na přehazování řemenu volnoběh/chod, zásobníky, šnekové dopravníky a filtry. Všemi patry pak prochází několik kapsových dopravníků.

      David Veverka - výzkum vzácné strojní technologie vesnických mlýnů provedené v letech 2010 - 2011.
      Paleční kolo výjimečné konstrukce, které má po obvodě jak čelní, tak boční palce (zuby), které sekerníci nazývali "kumštovní"
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      VýrobceSvatoň a Pětivoký spol. s. r. o., Pardubice
      Výrobcemlynář, sekerník
      Popis
      Původně měl dvě složení, krupník a jahelku.
      V roce 1880 se uvádí, že jedno složení bylo přestavěno na umělecké.
      Umělecké složení před rokem 1928 doplnila válcová stolice, loupačka a pár francouzských kamenů (na bývalém obyčejném složení). Pohon zajišťovalo kolo se 48 lopatkami na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířce 65 cm a výkonu 2,6 HP.
      hranolové vysévače, kamenné mlecí složení, zařízení pily
      Zaniklý
      • pila
      Nezjištěn
      • výroba elektrické energie
      pila postavená po roce 1928 jako vícelistový katr. 1950 ukončen provoz pily.
      Pohon pily - pravděpodobně katru, od mlýnské transmise plochým řemenem přes spojku.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popispův. pohon dvěma koly o průměru 390 cm.
      pila: kolo na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířky 100 cm.
      1928: pohon zajišťovalo kolo se 48 lopatkami na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířce 65 cm a výkonu 2,6 HP.
      V roce 1930 1 kolo na vrchní vodu; průtok 0,086 m3; spád 3,00 m; výkon 2,9 HP.
      Celodřevěné vodní kolo na vrchní vodu. Zajímavostí bylo jeho umístění v lednici ve spodních prostorách uvnitř mlýnské budovy.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popispův. pohon dvěma koly o průměru 390 cm.
      pila: kolo na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířky 100 cm.
      1928: pohon zajišťovalo kolo se 48 lopatkami na vrchní vodu o průměru 350 cm a šířce 65 cm a výkonu 2,6 HP.
      V roce 1930 1 kolo na vrchní vodu; průtok 0,086 m3; spád 3,00 m; výkon 2,9 HP.
      Celodřevěné vodní kolo na vrchní vodu. Zajímavostí bylo jeho umístění v lednici ve spodních prostorách uvnitř mlýnské budovy.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
        • jiný | Počet:
          • jednoskříňový
          1
          1x třírámečková
          • autokap
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnístr. 84, číslo 17
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnístr. 84, číslo 17
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 7., str. 24, číslo 39

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            25.9.2012 23:59 uživatelem David Veverka (David Veverka)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.6.2018 20:50
            meisl (Zdeněk Meisl) 12.8.2015 16:10
            doxa (Jan Škoda) 10.10.2025 19:07