Fiedlerův, Roztocký mlýn

Mlýn zde stojí od 17. století (postaven v r. 1656). Na mlýně působil mlynářský rod Fiedlerů - prvním mlynářem z rodu Fiedlerů, který si mlýn od vrchnosti pronajal v roce 1685, byl Mikuláš Fiedler. Mlýn mlel pouze námezdně a obsluhu mlýna prováděl vždy mlynář se synem, kterého sám vyučil. Mlynářské řemeslo si Fiedlerové předávali z otce na syna od roku 1685 až do roku 1941.

Vzhledem k velmi malému průtočnému množství vody ve Staroveském potoce, byly nad mlýnem vybudovány 2 nádrže, napájené pomocí mlýnského náhonu, jehož délka od malého jezu na potoce po vantroky /včetně obou nádrží/ je cca 150 m. Z celého tohoto vodního díla je dnes již patrno pouze torso. Celkové množství vody v obou nádržích po jejich naplnění vystačilo na cca 12 hodin provozu mlýna.

Vodní kolo na vrchní vodu o průměru 475 cm a šířce 90 cm mělo výkon byl 7 KS. Roční kapacita mlýna se pohybovala v rozmezí 1000-1500 q žita (až do 2. poloviny 20. století se v této podhorské oblasti pšenice nepěstovala).

V roce 1788, došlo k zásadní rekonstrukci a přestavbě mlýna - původní dřevěná roubená budova mlýnice, která byla zřejmě zejména na severní návodní straně značně zdevastována vlhkostí, byla snesena a nahrazena zděnou stavbou. V této podobě zde mlýnice stojí do dnešních dnů.

/doplnil MŠr./

Mletí obilí nebylo jedinou činností, která se zde vykonávala. Jelikož zde docházelo k obdobím s nedostatkem mletí jakož i k pravidelným prostojům v době čekání na vodu pro pohon vodního kola, byla tato lichá doba využívána k celé řadě různých doplňkových činností. Hlavní z těchto doplňkových činností bylo pečení žitného chleba, který se rozvážel vlastními povozy do okolních vesnic. Za tím účelem byla součástí budovy velká chlebová pec o kapacitě 25 ks dvoukilových bochníků.

Jako další doplňková činnost bylo zavedeno po nějakou dobu obrušování /krumplování/ skleněných korálů a výroba štípaného dřevěného šindele, který byl v 19. století v této lokalitě hojně používanou krytinou.

Kromě toho byla samozřejmou činností, jako u většiny tehdejších mlýnů, činnost hospodářská. Ke mlýnu patřilo celkem 5 ha zemědělské půdy, z čehož 2,5 ha bylo obděláváno jako orná půda a 2,5 ha bylo užíváno jako louky, neboť byla potřeba píce pro dobytek a koně pro rozvoz chleba.

/doplnil MŠr./

V r. 1930 vlastnil mlýn Boh. Novotný (RR).

Provoz mlýnů na Staroveském potoce byl zastaven vyhláškou protektorátního ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941. Strojní zařízení bylo zapečetěno a pravidelně kontrolováno gestapem. Roztocký mlýn čp. 42 tak stál dlouhé čtyři roky a veškeré zařízení mlýna značně utrpělo.

Po druhé světové válce se malé podkrkonošské mlýny svého znovu zprovoznění nedočkaly. Přišlo znárodňování a s ním zánik těchto malých mlýnů. Z mlynářů se po válce stali pomocní dělníci putující z továrny do továrny. Poslední zdejší mlynář Bohumil Novotný končí po pomocném dělníkovi jako družstevník.

/doplnil MŠr./

V r. 1990 začal s citlivou obnovou mlýna syn posledního majitele, ing. Bohumil Novotný.

Otevírací doba je Květen: so-ne Červen: so-ne Červenec: út-ne Srpen: út-ne Září: so-ne Pro všechny výše uvedené termíny platí, že prohlídka je vždy 4x denně. Začátek prohlídky je vždy v 9, 11, 13 a 15 hodin. Prohlídka trvá zhruba 60 minut. Kontakt: 737 843 920 nebo email info@roztockymlyn.cz

Mlýn již není provozován jako muzeum. (RŠ)