Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Podle Wikipedie sahá historie mlýna do 16. století.
Je zobrazen na prvním vojenském mapování.
Do roku 1902 (kdy zemřel), byl zde mlynářem Jan Paleček.
Do roku 1902 (kdy zemřel), byl zde mlynářem Jan Paleček. Zřejmě brzy poté vykoupila mlýn a pozemky okolo firma Budišovský. Začátkem 20. století se začaly ve větší míře používat chemikálie pro kožedělnou výrobu v Borovině a Stařečský potok byl velmi znečištěn. Údajně voda zahnívala ve mlýnských strouhách a okolní obyvatelé tím trpěli. Jedním z opatření městské rady bylo vykoupení ,,mlýna na Horce" - Hluchého mlýna, jeho provoz byl ukončen a náhon zasypán.
Hluchý mlýn byl od roku 1916 obecním činžovním domem, později zde byly sociální byty. Zůstal v majetku města pravděpodobně až do revoluce.
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Majitelé měli s budovou velkolepé záměry. Chtěli zde zbudovat hotel a letní restauraci, proslýchalo se něco i o night klubu. Byly zbourány všechny okolní hospodářské budovy. Rekonstrukce se povedla jen do té míry, že byl zbudován nový krov a pokrytí střechy a vybourána okna a dveře, pak údajně došly majitelům peníze.
V roce 2005 uvažovali o vybudování hospicu s kapacitou 120 míst, ale i z toho sešlo a dům chátral a stával se občasným útočištěm bezdomovců a místem pro nepovolené skládky odpadu.
V roce 2017 se schylovalo ke kompletní demolici.
V roce 2022 se s novým majitelem Alfa In opět začíná mluvit o rekonstrukci a revitalizaci na kulturní centrum.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Matěj Hluchý
rod Mikundů
Jan Paleček
Firma Budišovský
Město Třebíč
Firma Ifre
Firma Alfa In
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Úryvky pověsti mluvily o incestu a vraždě, která se zde měla odehrát ve 20. století, ale zatím se nepodařilo vypátrat více.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: