Kalousův mlýn, mlýn Papírna

1801 Gabriel Rosenberk (Rosenburg) , mistr papírnický postavil a zařídil papírnu, nájem činil 110 zl. 44 kr. + povinný odvod papíru

25.2.1820 koupil Václav Medlín (+1836 v 73 letech) za 10.000 zl.

1825 Ferdinand (manžel Terezie, dcery Václava Medlína, později pilař v Broumech) a Michael (manž. Josefa Pokorná, nevl. sestra Terezie Medlinové, zemřel 1835 ) Nečové (Netschové), spolumajielé

1839-1840 Václav Neč (syn Michala, +1852 ve 36 letech) s manželkou Annou

1850 Václav Neč s manželkou Annou

1854 vdova Anna s Janem Králem z Hlohoviček

papírna patrně vyhořela

1860 papírnu koupil za 6725 zl. Václav Sekyrka z Hořovic a přestavil ji na mlýn a pilu

1862 nájemce Václav Doubrava

1864 mlýn zakoupil František Elsnic za 8.500 zl., téhož roku jej prodal opět za 8.500 zlatých Františku Svejkovskému pro dceru Marii

1864 zemřel mlynář František Tucaur, vdova Marie se provdala za Karla Achače z Bohutína u Příbrami

1870 zakoupil Josef Hlavatý, zakrátko se ale odstěhoval do mlýna pod vsí Lhotkou

1878 (1880) syn Václav Hlavatý (+1905 v 49 letech) s Marii, rozenou Škrdlantovou z Třebnušky

1910 mlýn vyhořel, pila zanikla, mlýn modernizován, vodní kolo nahrazeno turbínou

1915 František Kalous, stárek z Družce u Berouna s Růženou roz. Hlavatou, pomáhali za těžkých časů sousedům

1926 u mlýna postavena vila čp. 61 a dům pro výměnkáře, mlynářskou chasu, popř. krajánky

1930 František Kalous

1938 syn Vladimír Kalous s Anežkou, rozenou Čihákovou z Jankovského mlýna u Ostrovce

manželé Kalousovi podporovali okolní obyvatele i ukrývající se odbojáře

1949 mlýn znárodněn, převeden pod České mlýny Plzeň

1953 ukončen provoz

1959 zemřel Vladimír Kalous, vdova Anežka vstoupila do JZD

1972 zdědil Jiří Kalous (vyučený mlynář) se Zdeňkou roz. Spoustovou z Prahy

1991 v restituci získal Jan Květoň s Evou roz. Kalousovou

mlýn přestavěn k rekreačním účelům (bohužel příliš brutálně)