Když myš sedí v moučném pytli,
myslí si, že je samotný mlynář.
(holandské přísloví)

Libštejnský, Šotův mlýn

Libštejnský, Šotův mlýn
42
41
Liblín
331 41
Rokycany
Liblín
49° 54' 7.5'', 13° 32' 50.9''
MVE postavená na mlýništi bez mlýna
Mlynář Václav Šot č.p. 42
mlynář Jan Trejbal otec.

Mlýn dnes již neexistuje - na jeho místě stojí MVE. (RŠ)

Mlýn stál u náhonu na pravém břehu řeky. Na hlavním toku Berounky blíž k jezu stojí MVE. Obě budovy mají můstky, česla, stavidla. (HŠ)
cca 300 m chůze od hradu Libštejn
Berounka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

kol. 1360 postaven hrad Libštejn, mlýn patrně vznikl zanedlouho potom

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1543 dělení zboží mezi syny Jana z Valdštejna - v dílu Kryštofa připomínána krčma a mlýn pod zámkem na 3 kola

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1652 urbář panství zbirožského: Řeka Mže má svůj začátek pod pustým zámkem Libštejnem od Německého kamene, kdež někdy mlýn býval s jedním kolem a olejnicí. Mlynář platíval ročně 1 kopu 30 grošů. Nyní toliko rum a kamení se spatřuje. Rybář platí ročně 6 kop za chytání ryb.

1726 královská komora staví nový mlýn o 4 složeních a stoupě.

1734 mlýn pronajmut Matěji Černému ze Zbiroha

1735 ledové kry strhly jez u mlýna, královské komora následně zakoupila 14 sáhů pozemků od Benedikta Čejky z Robčic, poddaného plaského kláštera, za 24 zlaté a staví zde nový jez.

1749 mlynář platí vrchnosti ročně 22 strychů žita a 27 kop na penězích.

1767 královské komora prodává Kašparu Benediktovi Ladeburovi Podlibštejnský mlýn o 4 složeních, stoupu, rybáka, řeku Mži o délce 3376 kroků a 3 obory lesa o výměře 330 strychů. Mlynář platí 45 strychů žita, 45 zlatých hotově a náhradou za vykrmeného vepře 9 zlatých 30 krejcarů. Rybák z panské chalupy, stodoly a 8 strychů polí platí 26 zlatých.

(historii doplnil jšk)

V roce 1839 vlastnil mlýn Trejbal Johan. (RŠ)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Hůlka Josef, Levín 27 a Libštejnský mlýn; 2.pol.19.století (MC)
Hůlka Karel, Libštejnský mlýn, narozen 1857 na mlýně v Levíně 27 (MC)

1895 majitel Václav Šot (jšk)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny Václav Šott. (HŠ)

2. září 1932 vydáno povolení ke stavbě turbíny.

Ke mlýnu náleží 10 ha pozemků, převážně luk, u mlýna je soukromý loďkový a prámový přívoz přes řeku Berounku, udržuje majitel.

1937 mlynářský Blažek z Liblína

1953 zemřel Václav Šot, mlýn převzal syn Vilém Šot, vyučený mlynář, na mlýně však již nemele, pouze soukromě hospodaří

1971 Vilém Šot prodal mlýnskou usedlost Úpravnám uhlí Vřesová ku zřízení pionýrského tábora.

1974 opravený rekreační objekt poškodila povodeň, odprodáno Okresnímu průmyslovému podniku Rokycany, který nechal starý mlýn rozbořit.

(jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Trejbal
  • Šott
  • Černý
  • Hůlka

Historie mlýna také obsahuje:

1734 Matěj Černý, nájemce (jšk)

1767 Kašpar Benedikt Ladebur (jšk)

1839 - Trejbal Johan. (RŠ)

Josef Hůlka

Karel Hůlka

1895-1953 - Šott Václav (HŠ, jšk)

1953-1971 Vilém Šot (jšk)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    10 2015
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Na místě mlýna stojí malý domek, jehož jedna kamenná zeď je z původního mlýna.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1767: 4 složení a stoupa
            Mlýn měl původně tři složení.
            Po II. světové válce instalovány dvě mlýnské stolice a nová reforma.
            Dochovaný
            • stoupa
            • výroba elektrické energie
            Zaniklý
            • olejna
            1767 stoupa
            V roce 1930 i v současnosti pracuje u mlýna elektrárna (HŠ)
            • jez
            • stavidlo
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            • turbínový domek
            Na řece Berounce šikmo stojící, pevný, přepadový jez. Voda jezem vzdutá přitéká tak zvanou jímkou ke stavidlům a těmito na mlýnská kola. Stavidla jsou tři, prvá dvě mlýnská, třetí je jalové. Ve žlabu prvním visí dvě, ve druhém jedno kolo na spodní vodu. Těmi se ženou tři složení. (jšk)
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis2. září 1932 uděleno povolení ke stavbě turbíny, vodní kola vyměněna za Francisovu vertikální turbínu. (jšk)

            V současnosti 2 turbíny, výkon 140 kW roční výroba 0,413 GWh. (HŠ)
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis2. září 1932 uděleno povolení ke stavbě turbíny, vodní kola vyměněna za Francisovu vertikální turbínu. (jšk)

            V současnosti 2 turbíny, výkon 140 kW roční výroba 0,413 GWh. (HŠ)
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1543: 3 kola
            1767: 4 kola
            V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,25 m3/s, spád 1,2 m, výkon 10,36 HP. (HŠ)
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorInternet
            NázevSeznam vodních elektráren na Berounce Berounka
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníMVE Libštejnský mlýn (HŠ)
            Odkazhttp://tv-adams.wz.cz/berounka-mve.html
            Datum citace internetového zdroje6.10.2015
            AutorInternet
            NázevSeznam vodních elektráren na Berounce Berounka
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníMVE Libštejnský mlýn (HŠ)
            Odkazhttp://tv-adams.wz.cz/berounka-mve.html
            Datum citace internetového zdroje6.10.2015
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPlzeň, str. 40 (HŠ)
            AutorJaroslav Sklenář
            NázevVoda – mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
            Rok vydání1997
            Místo vydáníČistá
            Další upřesněnís. 21-24
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IV.
            Rok vydání2001
            Místo vydáníPraha s. 49-50
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            7.10.2012 13:22 uživatelem Piskot

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2024 14:43
            Helena Špůrová 19.4.2017 10:54
            doxa (Jan Škoda) 12.10.2024 10:28
            Radka.Sotova 2.11.2016 20:10