Mlýn z Heimbugenu nemůže v létě unést slaměný klobouk a
v zimě kožešinovou čepici.
(německé přísloví)

Jánský mlýn; Johannesmühle

Jánský mlýn; Johannesmühle
16, 289
Žlutice
36452
Karlovy Vary
Žlutice
50° 5' 22.3'', 13° 11' 51.6''
Mlýniště bez mlýna
Jánský mlýn (Johannesmühle) byl vystavěn na počátku 17. století na pravém břehu potoka Velká Trasovka na soutoku s říčkou Střelou při cestě do Chyší asi 2 km východně od města Žlutice (Luditz). Posledním majitelem mlýna čp. 289 byl mlynář Wolf. Po roce 1945 opuštěný areál postupně devastován. Někdy po roce 1952 byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu strženy a dnes zde zůstává pouze zarostlé základové kamenné zdivo objektů a stále patrné koryto mlýnského náhonu.
U mlýna stávala kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., zanikla společně s mlýnem po roce 1945.
Mlýn stával 2,5 km V od města Žlutice, asi 200 m SZ od soutoku Střely s potokem Velká Trasovka.
Velká Trasovka
volně přístupný

Obecná historie:

Vodní mlýn čp. 16, nazývaný Jánský mlýn (Johannesmühle), byl vystavěn patrně na počátku 17. století podle návrhu neznámého architekta na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) na soutoku s říčkou Střelou (Schnella Bach) při cestě do Chyší v údolí pod vrchem Rumpelberg asi 2 kilometry východně od města Žlutice (Luditz). Za třicetileté války byl v roce 1633 zdejší mlynář N. Eckl vzat do šatlavy zásobovačem švédské armády pod velením generála Carla Gustava Wrangela, jenž jej obvinil z krádeže sedla a pistole, které ztratil v opilosti u jeho mlýna. Eckl musel složit 10 říšských tolarů jako výkupné.

Dne 2. března 1678 město Žlutice za podíl na Jánském mlýnu postoupilo na svobodného pána Ferdinanda Hroznatu Kokořovce z Kokořova ves Hlavákov. Narovnání však bylo docíleno teprve roku 1721. Po polovině 18. století byla naproti mlýnu vystavěna pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Podle zápisu s farní kroniky z roku 1812 musela ves Kolešov spolu s Jánským a Strabovským mlýnem ročně dodávat žlutickému faráři 2¾ korců žita, 2¾ korců ovsa a 20 krejcarů na sýr. Farář byl naopak povinen vsi oproti tomu odevzdat 16 žejdlíků piva, ½ bochníku chleba a 1 talíř sýra.

Podle stabilního katastru z roku 1841 vlastnil tehdy Jánský mlýn čp. 16 s jedním mlýnským kolem mlynářský mistr Mathias Schopf. Dne 21. srpna 1876 rozhodlo žlutické městské zastupitelstvo o výstavbě silnice ze Žlutic k Jánskému mlýnu s rozpočtem 15.000 zlatých. Stavba silnice byla zadána stavebním podnikatelům Kimtovi z Robčic a Al. Vošotkovi z Potštejna za částku 10.000 zlatých. Posledním držitelem Jánského mlýna čp. 289 před rokem 1945 byl mlynář Wolf.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 byly připojené kamenné objekty areálu v troskách. Někdy poté byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu s přilehlou kaplí strženy. Dnes z bývalého areálu zůstává zachováno pouze zarostlé základové kamenné zdivo bývalého mlýna, stále patrné koryto mlýnského náhonu a základové zdivo mladších zděných budov na západní straně. Všechny dřevěné objekty již zcela zanikly.
zdroj: Památky a příroda Karlovarska

(Jaroslav Vyčichlo, 2016)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Za třicetileté války byl v roce 1633 zdejší mlynář N. Eckl vzat do šatlavy zásobovačem švédské armády pod velením generála Carla Gustava Wrangela, jenž jej obvinil z krádeže sedla a pistole, které ztratil v opilosti u jeho mlýna. Eckl musel složit 10 říšských tolarů jako výkupné.

1930 Leopold Wolf

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 byly připojené kamenné objekty areálu v troskách. Někdy poté byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu s přilehlou kaplí strženy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

 Dnes z bývalého areálu zůstává zachováno pouze zarostlé základové kamenné zdivo bývalého mlýna, stále patrné koryto mlýnského náhonu a základové zdivo mladších zděných budov na západní straně. Všechny dřevěné objekty již zcela zanikly.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Eckl
  • Schopf
  • Wolf

Historie mlýna také obsahuje:

1633 – N. Eckl

1841 Mathias Schopf

před 1945 – Wolf

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Areál vodního mlýna s jedním mlýnským kolem a hospodářským dvorem tvořila velká hlavní zděná kamenná budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Vodní kolo bylo situováno při severní stěně budovy, kudy proudil mlýnský náhon od severu a pokračoval východním směrem. Z8padním směrem navazoval na mlýnskou budovu velký dřevěný objekt obdélného půdorysu. Další velká dřevěná budova zhruba čtvercového půdorysu, krytá sedlovou střechou, uzavírala areál na jihozápadní straně.

        Západním směrem navazovaly na areál mlýna dva mladší zděné kamenné obytné objekty na obdélných půdorysech a patrně dřevěná stodola obdélného půdorysu za mlýnským náhonem. Naproti areálu stávala za silnicí menší pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            • lednice
            Vodní kolo bylo situováno při severní stěně budovy, kudy proudil mlýnský náhon od severu a pokračoval východním směrem.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,062 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,25 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,062 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,25 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            NázevŽlutice - Jánský mlýn
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zlutice-jansky-mlyn
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevŽlutice - Jánský mlýn
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zlutice-jansky-mlyn
            Datum citace internetového zdroje
            Autorkol.
            NázevTajemství řeky Střely
            Rok vydání2017
            Místo vydáníPlzeň
            Další upřesněnís. 69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 06 (Chomutov), s. 32
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            20.6.2016 20:10 uživatelem Tekla

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 20.6.2016 21:01
            doxa (Jan Škoda) 26.10.2021 21:37