Prostřední, Holoubkův mlýn

Prostřední mlýn je zapsán v gruntovních knihách z r. 1655 mlynáři Jiřímu Holoubkovi /dal jméno rybníku Holoubek/. Mlýn stál v nynějším parku na potoce Výrovka / dříve Kochánovský potok/. Mlýn byl o jednom kole na svrchní vodu, které však bývalo někdy málo. O dalších majitelích není až do r. 1797 nic známo. V tomto roce je uveden mlynář Jan Suchomel a pak jeho syn Augustin, který vlastnil mlýn ještě v roce 1906.

V roce 1907 byl mlýn přestavěn na olejnu /lisovnu oleje/ firmou Spiegel - Meisel.

V r. 1914 olejna vyhořela a spáleniště  koupili roku 1919 bratři Rudolf a Viktor Roubíčkovi z Kutné Hory. Ti objekt opravili, lisovnu obnovili a pronajali Otto Lövymu. 

Roku 1925 bratři Roubíčkovi Prostřední mlýn prodali Antonínu Trmalovi, dříve majiteli tzv. Hořejšího mlýna v Uhlířských Janovicích. Mlynář Trmal olejnu v roce 1927 zrušil a opět obnovil mletí, které však po finančních potížích zrušil a mlýn r. 1937 pronajal Františku Pivoňkovi, který mlynářské řemeslo obnovil.  

1930 majitel Antonín Trmal

Mlýn prosperoval, a zvláště za druhé světové války po modernizaci mlecího složení se stal malou moučnou zásobárnou pro lidi z širokého okolí Uhlířských Janovic.

V r. 1947 koupil mlýn od dědiců Antonína Trmala syn dosavadního nájemce Františka Pivoňky Miroslav Pivoňka. Mlýn pak osadil novým mlýnským zařízením, včetně nového motoru na generátorový plyn / palivo koks/. Mlýnské kolo bylo tehdy ještě funkční, ale pro malý přítok z rybníka Holoubek bylo málo využívané. 

V roce 1953 byl mlýn zestátněn a po sedmi letech zrušen. 

V roce 1982 byl Prostřední mlýn /tehdy nazývaný Pivoňkův/ z nařízení Místního národního výboru zbourán a byl ponechán jen mlýnský komín, dodnes oblíbené hnízdiště čápů. Na místě tohoto mlýna byla vybudována skládka odpadů / zvaná "smeťák"/, která byla naštěstí později zrušena.

Dnes je na místě bývalého mlýna k vidění pouze komín a nově tu bylo vybudováno dětské hřiště.