Historie
Obecná historie:
Když byl v říjnu roku 1856 vysvěcen tzv. „parník", neboli Hýrův parní mlýn na obilí, nikdo netušil, jak často bude komplex budov v dnešní ulici Obce Ležáků střídat majitele a jak málo podnikatelského štěstí s ním bude spojeno. Již v roce 1875 převedl František Hýra mlýn na svou vnučku, aby jej zachránil před konkurzem. V červnu roku 1894 jej v exekuční dražbě koupila Občanská záložna v Chrudimi a téhož dne se vlastníkem stala brněnská firma Bernhard Engel a spol. Ta provozovala v dnešním čp. 177/III tkalcovnu, ovšem v červenci 1897 byla nucena výrobu zastavit a dělníky propustit. V letech 1899 až 1917 se zde vystřídaly firmy Hernych, Stránský, znovu Hernych a Eisner. Od Josefa Eisnera ji v roce 1918 koupily Textilní závody Stein a spol., jejichž „hadrovna" přetrvala do 30. let. V dobách největší slávy pracovalo v tkalcovně a přádelně až 450 lidí. Velký počet dělníků vyžadoval ubytování, proto firma Engel a spol. vybudovala v roce 1896 v sousedství továrny „pro účely zdravého bydlení dělníků" dům čp. 215/III (dnes dům s pečovatelskou službou). (Petr Hromádko)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn částečně závislý na vodě z Chrudimky. Plán z roku 1855 dokládá budovu o čtyřech podlažích, ve kterých mělo být umístěno zařízení velkého uměleckého mlýna. K úplnému vybavení mlýna však nedošlo a mlelo se pouze na obyčejných složeních.
Roku 1894 byl mlýn přestavěn na tkalcovnu a přádelnu, majitel Julius John.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
1933 fa Stein a spol., textilní závody
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Ty dvě budovy vedle hlavní budovy mlýna, byly v pozdější době (cca od roku 1953 do roku 1999 využívány podnikem Tramontáž n.p., někdy po revoluci v roce 1989 byla pak firma přejmenována na TRAMO a.s. Chrudim. Tam jsem od roku 1973 až do roku 1999 kdy firma skončila v konkurzu pracoval. (Pavel)
V dnešní době ve značně přestavěné budově sídlí podnik ČSAD.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1856 - 1875 František Hýra
1894 Julius John
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
O dalším osudu mlýna hovoří zápis ve Vodní knize z roku 1894: "Parní mlýn o šesti složeních, postavený roku 1856, poháněný pouze parní silou. Voda se čerpe ze strouhy spojené s Chrudimkou. Denní spotřeba vody je 60 m3. Majitel Julius John. Roku 1894 povolena přestavba mlýna na tkalcovnu a přádelnu."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
