mlýn U kamenného můstku

1014 údajně založen Oldřichem Doupovcem z Doupova

za Doupovců měl tři složení, krupník, rybí sádku a právo rybolovu až do Zdic

za husitských válek opuštěn

1422 mlýn obdržel táborita Václav Robejs z Hrobčic jako odměnu za dobývání Vyšehradu 1420

1500 Jan Strejček prodal mlýn za 85 kop Jiříku Kuřátkovi za Slaného

1530 Jiří Kuřátko prodal mlýn za 143 kopy berounskému bakaláři Janu Střelcovi, ten mlýn opravil a nově vybavil

mlýn postoupil svému pastorku Jiříku Střelcovi za 550 kop

1544 mlýn zakoupil za 510 kop Beneš Borovský

1550 Beneš Borovský mlýn prodal za 590 kop Řehoři Táborskému

1554 Řehoř Táborský prodal mlýn za 590 kop Havlu Maštálkovi

1564 Havel Maštálek prodal mlýn za 600 kop Ondřeji Kundrátovi

1577 od Ondřeje Kundráta zakoupila Anna, dcera bývalého mlynáře Havla Maštálka, provdaná za Samuele Kapra z Kaprštejnu

1582 Matěj Petrovic směnil mlýn za Dolejší mlýn v Berouně, přičemž mu bylo doplaceno 700 kop

1599 převzal Daniel Petrovic

1605 zemřel, od vdovy zakoupil za 650 kop rytíř Pavel Syglerovský z Gettendorfu, purkrabí na hradě Točník, 1621-1625 královský gubernátor města Berouna

1623 mlýn zakoupila za 1160 kop Alžběta Kolossová z Armsdorfu, na Vysokém Újezdě a Chrášťanech pro plukovníka Filipa Kratze z Šarfenštejnu a pro pražského bankéře nizozemského původu Hanse de Witte z Lilienthalu, mlýn měl dvě kola

1631 od dědiců de Witta zakoupili za 635 zl. Řehořovští, majitelé sladovny  vedle radnice v Berouně

1653 Jan Salát mladší z Kroweissenburku

1700 zdědil jeho zeť Vojtěch David, mlýn měl dvě složení, zahradu a rybí sádky, vynášel 140 zlatých ročně

od 1735 Jan Jiří Wildtner 

1796 jeho syn Jakub Wildtner prodal mlýn včetně jedenáctikorcové louky za 5500 zl. Šimonu Podstatnému

od 1808 držel jeho syn Matěj Podstatný až do smrti 1842

od 1842 V. Fridrich, hostinský z Prahy

Emanuel Lokaj

1872 mlýn zakoupil Akciový cukrovar v Berouně  za 10.000 zl.

instalována Francisova turbína na 4 stolice, u mlýna vybudována elektrárna