Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn pravděpodobně existoval už v 16. století na panství Václava Berky z Dubé
Mlýn po třicetileté válce nějakou dobu nemlel – mlčel, odtud pochází i název.
1622 po konfiskaci "mlýn pod dvorem kokořínským" Adam hrabě z Valdštejna, který jej postoupil synovci Albrechtu z Valdštejna
1850 Jan Kühnel s manželkou Barborou, vlastnili i statek Stránku v Kokořínském dole
1857 Alžběta Kühnelová a Julie Vitásková
nájemce Baier, jeho dcera se stala jednou z prvních lékařek v Rakousko-Uhersku
1888 dražba mlýna v odhadní ceně 17.481 zl., majitelka Marie Mokrá. (RR)
koupil František Petřík (pův. z jižních Čech) s manž. Zdenou roz. Petříkovou (jeho sestřenicí)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 provozoval mlýn František Petřík. Původní č. p. bylo 1 (RR).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1950 zrušeno vodní právo
1950-1968 JZD Kokořín, mlýn zdevastován
do 1958 zde bydleli Petříkovi
1962 od Zdeny Petříkové koupil Miloš Janoušek
1987 prohlášen za kulturní památku
dnes slouží obytným účelům
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1850 Jan Kühnel
1857 Alžběta Kühnelová a Julie Vitásková
Baier
1888 - Marie Mokrá (RR)
1930 - František Petřík
1939 - František Petřík (RR)
1962 Miloš Janoušek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Do mlýna a okolí situoval Mácha Cikány a L. Unger děj historické povídky V Mlčení.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: