Uživatel

Hledat

| Sign up

To je příliš, dva mlynáři na jednom mlýně.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Vojovický, Šimůnkův mlýn

Vojovický, Šimůnkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Vojovice

PSČ

33501

Okres

Plzeň-jih

Katastrální území

Vojovice

GPS

49° 27' 47.2'', 13° 30' 8.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn doložený již v Berní rule, dnes slouží k rekreaci. V lednici dochována hřídel vodního kola.

Poloha vůči obci

100 m jižně od kapličky ve Vojovicích

Vodní tok

Tůně

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1654 Berní rula Jakub Merek, mlýn s 1 kolem, k mlýnu náleží 13 strychů polí

1776 Vojtěch Bůžek, emfyteuticky mlýn vykoupil od vrchnosti pro svého syna

syn Antonín Bůžek

1806 prodal mlýn Františku Flosmanovi, mlynáři z Čepince k ruce jeho bratra Josefa za 378 zl. stříbrných konv. měny

1834 zemřel Josef Flosman, dědí vdova Eva Flosmanová

1837 se provdala za Jana Fremundu z Újezdu, přepsala na něj 1/2 mlýna

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1848 zemřela Eva Fremundová, celý mlýn zdědil Jan Fremunda

1859 mlýn vyhořel

syn Matouš Fremunda

1866 prodal mlýn Františku a Kateřině Fořtovým z z Kláštera

1876 Karolína a Kristina Kuthanovy

konec 1876 Josef a Marie Haklovi

1880 Felix a Marie Ježkovi

1913 Josef Šimůnek (* 1893)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

Josef Šimůnek narukoval k 7. pluku, zajat v Itálii

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1920 Josef Šimůnek se vrátil ze zajetí

1930 Josef Šimůnek

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Mlýn zastaven a zaplombován

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1957 mlýn definitivně zastaven, Josef Šimůnek vstoupil do JZD

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Merek
Bůžek
Flosman
Fremunda
Fořt
Kuthan
Hakl
Ježek
Šimůnek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1654 Jakub Merek

1776 Vojtěch Bůžek

1776-1806 Antonín Bůžek

1806-1834 Josef Flosman,

1834-1837 Eva Flosmanová

1837- Jan Fremunda

-1866 Matouš Fremunda

1866-1876 František Fořt

1876 Karolína a Kristina Kuthanovy

1876-1880 Josef Hakl

1880-1913 Felix Ježek

1913-1957 Josef Šimůnek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

01 2020

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1884: 2 složení

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

1884: Voda přiváděna mlýnským potokem od odbočky potoka jalového a nadržována v malé nádržce nad mlýnem, z níž se pouštěla na vantroky bez jakéhokoliv stavidla. Vantroky široké 1,1 m a vysoké od prahu 0,7 m, stavítko od vanrok na vodní kluz nad koly vysoká 0,69 m, široká 0,52 m a 0,48 m.
1929: žulové vantroky dlouhé 3,9 m, široké 47 cm, hluboké 22 cm, další prkenný úsek 2,4 m dlouhý. široký 56 cm, vysoký 24 cm. Voda odváděna jalovým odpadem.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1654 o 1 kole
1884: 2 kola, později 1 kolo, prům. 3,6 m
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,89 m3/s, spád 4 m, výkon 3,5 HP, průměr 330 cm, šířka 100 cm, hloubka korečků 20 cm, 12 ot/min, umístěno ve zvláštním přístavku na sv straně mlýna

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce