Mlýn nesl své jméno podle říčky Lomnice, z níž k němu vedl náhon. Německy se tento mlýn nazýval Luntzmühle, protože Lomnici se říkalo Luntze. Poprvé je zmiňován 1463 a byl pravděpodobně zřízen Biberštejny jako jejich vlastnictví.
Kateřina z Redernů jej nechala zcela nově vybudovat a 2.listopadu 1602 vyplatila za to italskému staviteli Marcu Spazziovi 104 kop zlatých. Frýdlantský urbář (soupis poddanských povinností a majetku) z roku 1631 uvádí, že mlýn měl dvě mlýnská složení, sloužil obyvatelům Luhu (ten byl až do roku 1960 samostatnou obcí) a byl pronajat.
Nájemce musel vrchnosti ročně odvádět 1 měřici=2,667 věrtelů=62,41 litrů pšenice, 7 měřic=436,855 litrů žita, 47 zlatých a 57 krejcarů za každé zabité prase, 30 mladých slepic, 7,5 kopy vajec a další dávky.
V roce 1651 byl nájemcem Mikuláš Neumann, který pocházel ze Slezska a bylo mu 36 let. V roce 1675 je zmiňován Tobiáš Förster a 1699 Jan Hübner, jenž byl synem mlynáře z Oldřichova v H. 28.září 1701 koupil mlýn od Jana Václava Gallase frýdlantský městský mlynář Jindřich Hübner, a to za roční poplatek 35 kop zlatých. 11.února 1702 byl mlýn zakoupen jeho bývalým nájemcem Janem Hübnerem za 1470 zlatých neboli 980 říšských tolarů. Přesto však musel vrchnosti odvádět ročně pšenici z 10 pruhů (stará plošná míra) pole, žito z 25 pruhů, jetel ze 3 pruhů, 88 zlatých z každého zabitého prasete, poplatek 12 zlatých a 20 krejcarů z drůbeže a vajec a další dávky. Kromě toho musel mlynář krmit jednoho panského loveckého psa.
Jan Hübner vlastnil ještě mlýn u hamerského rybníka (nacházel se za dnešní restaurací Myslivecké zátiší, která kdysi bývala lužeckou rychtou) v Lužci. Tento mlýn o jednom složení nechal sám vybudovat. Oba mlýny byly osvobozeny od roboty a daně (tou nejsou myšleny dávky vrchnosti). Jan Hübner zemřel v červnu 1720 ve věku 55 let. 17.ledna 1723 prodaly jeho dcery oba mlýny za 1500 zlatých neboli 1000 říšských tolarů Bedřichu Neumannovi, mlynářskému mistru z Dětřichova, jenž byl Hübnerovým zetěm a provoz Lomnického mlýna převzal hned po smrti svého tchána.
Nový mlynář odváděl vrchnosti stejné dávky jako jeho předchůdce a musel držet i vrchnostenského loveckého psa. Za to vše poskytovala vrchnost zdarma dřevo na opravy vodního kola. Po smrti Bedřicha Neumanna přenechala jeho vdova Anna Marie oba mlýny 31.ledna 1755 za 800 kop zlatých svému synu Bohumíru Neumannovi. Ten vlastnil Lomnický mlýn (ten u hamerského rybníka v Raspenavě nebyl již před rokem 1755 v provozu a během času zanikl) až do konce roku 1794. 18.prosince 1794 jej za 1500 zlatých převzal Karel Josef Neumann, pravděpodobně jeho syn. Ten zemřel 12.září 1807 a mlýn od listopadu 1816 (předtím byl nezletilý) provozoval jeho syn František Neumann, tehdy 23-tiletý. Ten jej 31.prosince 1818 získal do vlastnictví za 1500 zlatých. Mlýn přestavěl a významně rozšířil. Zemřel 15.března 1855 na mozkovou mrtvici v jednom hostinci ve Zhořelci. Jeho mrtvola byla neznámým zlodějem okradena o 1000 zlatých. Františka, jednoho z jeho synů, zachytilo mlýnské soukolí a usmrtilo jej. Jeho další syn Josef koupil od otce mlýn v Boleslavi. Lomnický mlýn převzal za 11 597 zlatých další syn Karel. Ten se velmi angažoval ve veřejném životě a byl jeden čas také ředitelem spořitelny v Raspenavě. Zemřel 11.září 1884 a mlýn přešel na jeho syna Karla Eduarda, který skonal 25.října 1914. 9.července 1915 byl mlýn přepsán na jeho děti Alfréda, Rudolfa, Martu a Kamilu.
Na základě smlouvy o rozdělení dědictví z 26.března 1919 patřil pak mlýn Rudolfu. V letech 1906 až 1919 byl ale pronajat. Prvním nájemcem byl Adolf Schubert z Osečné, jenž zemřel 15.října 1907 ve věku 27 let. Jeho nástupcem se stal Kvído Erazmus Preisler. Od 4.ledna 1912 do 15.ledna 1917 se mlýn nacházel v nájmu Františka Sommera a pak do 3.července 1919 Johana Galla z Dolního Lánova u Vrchlabí. Od tohoto dne vedl mlýn sám Rudolf Neumann.
Mlýn často utrpěl následkem velké vody. Např. v letech 1888 a 1897. 3.srpna 1888 roztrhala náhon v délce asi 80 m a 29.července 1897 v délce asi 300 m. Ve 20. letech 20.st. byl mlýn přestavěn na pohon turbínou. Byl v provozu asi do roku 1945. Pak zpustl a asi v 60. letech vyhořel a už nebyl obnoven.
František Neumann 15. března 1855 zemřel na mozkovou mrtvici v jednom hostinci ve Zhořelci. Jeho mrtvola byla neznámým zlodějem okradena o 1000 zlatých. Františka, jednoho z jeho synů, zachytilo mlýnské soukolí a usmrtilo jej. Jeho další syn Josef koupil od otce mlýn v Boleslavi. Lomnický mlýn převzal za 11 597 zlatých další syn Karel. Ten se velmi angažoval ve veřejném životě a byl jeden čas také ředitelem spořitelny v Raspenavě. Zemřel 11. září 1884 a mlýn přešel na jeho syna Karla Eduarda, který skonal 25. října 1914. 9.července 1915 byl mlýn přepsán na jeho děti Alfréda, Rudolfa, Martu a Kamilu.
Na základě smlouvy o rozdělení dědictví z 26.března 1919 patřil pak mlýn Rudolfu. V letech 1906 až 1919 byl ale pronajat. Prvním nájemcem byl Adolf Schubert z Osečné, jenž zemřel 15. října 1907 ve věku 27 let. Jeho nástupcem se stal Kvído Erazmus Preisler. Od 4.ledna 1912 do 15.ledna 1917 se mlýn nacházel v nájmu Františka Sommera a pak do 3. července 1919 Johana Galla z Dolního Lánova u Vrchlabí. Od tohoto dne vedl mlýn sám Rudolf Neumann.
Mlýn často utrpěl následkem velké vody. Např. v letech 1888 a 1897. 3. srpna 1888 roztrhala náhon v délce asi 80 m a 29. července 1897 v délce asi 300 m.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
9. července 1915 byl mlýn přepsán na jeho děti Alfréda, Rudolfa, Martu a Kamilu.
Od 4. ledna 1912 do 15.ledna 1917 se mlýn nacházel v nájmu Františka Sommera a pak do 3. července 1919 Johana Galla z Dolního Lánova u Vrchlabí.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Na základě smlouvy o rozdělení dědictví z 26.března 1919 patřil pak mlýn Rudolfu Neumannovi
1930 Rudolf Neumann
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
