Historie
Obecná historie:
Mlýn byl odnepaměti zván jako Panský mlýn. Prvním mlynářem je zde znám Jan Mrskoš a to díky tesanému sloupu z roku 1634. Poté až roku 1791 se uvádí, že byla uzavřena nájemní smlouvu správou křižovnického velkostatku ve Starém Kníně, od roku 1802 jej mají v nájmu manželé Josefa a Terezie Starzikovských. Od 19. století je mlýn v majetku rodu Brejchů, Otakar Brejcha zde zřizuje začátkem dvacátých let 20. století elektrárnu, která zásobuje též křižovnický velkostatek. Ještě za života Šebestiána Brejchy je mlýn přepsán na jeho dceru, která jej prodává Josefu Brunclíkovi (†1944). Od roku 1949 je mlýn pod správu Středočeských mlýnů, poté mlýn krátkodobě vlastnilo JZD Nový Knín a Státní statky, kdy se zde nemlela mouka, ale pouze šrotovalo krmivo. Nakonec bylo zařízení demontováno a odvezeno do šrotu. Dnes je zde zakázkové truhlářství.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn stál jako jediný ve Starém Kníně a byl odnepaměti zván jako Panský mlýn. Prvním mlynářem je zde znám Jan Mrskoš a to díky tesanému sloupu z r. 1634 (rod Mrskošů odešel v 17. století do Horažďovic). Mlynář odváděl jako nájem ročně 70 strychů pražské míry žita vejmělního a měl povinnost vykrmit čtyři panské vepře.
Rod Mrskošů odešel v 17. stol. do Horažďovic.
Po třicetileté válce je mlýn opuštěný a v seznamu z r. 1651 se nevyskytuje.
1718 nájemce Martin Budinský, odvádí ročně vrchnosti 40 strychů žita a 20 kop míšeňských v penězích.
Až r. 1791 se uvádí, že byla uzavřena nájemní smlouvu správou křížovnického velkostatku ve Starém Kníně s hospodářem Janem Šebkem na panský mlýn čp.27.
Od 20.7. 1802 jej mají v nájmu manželé Josefa a Terezie Starzikovských.
Od 19. stol. je mlýn v majetku rodu Brejchů. Jako první psán Matěj Brejcha, pak syn Šebestián a nakonec vnuk Otakar.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Otakar Brejcha zde zřizuje začátkem dvacátých 20. stol elekrárnu, kterou zásobuje proudem křížovnický statek. Instalované stejnosměrné dynamo o síle 40 amp. Motor byl na nasávaný plyn o 6HP,později koupen nový o síle 12HP.
Ještě za života Šebestiána Brejchy je mlýn přepsán na jeho dceru, která jej prodává Josefu Brunclíkovi, který však v r. 1944 umírá.
V r. 1930 je psán provozovatel mlýna Jaroslav Tesárek (RR).
Nakonec v r. 1949 přechází Brejchův mlýn čp. 27 ve Starém Kníně pod správu státních Středočeských mlýnů. Poté mlýn krátkodobě vlastnilo JZD Nový Knín a Státní statky, kdy se zde nemlela mouka, ale pouze šrotovalo krmivo. Nakonec bylo zařízení demontováno a odvezeno do šrotu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mrskoš
- Budinský
- Šebek
- Brunclík
- Starzikovský
- Brejcha
- Tesárek
Historie mlýna také obsahuje:
- 1669 Vratislavové z Mitrovic
1669- řád křížovníků
nájemci:
1634 Jan Mrskoš
1718 Martin Budinský
1791 Jan Šebek
1802 Josef Starzikovský
majitelé:
1810 Matěj Brejcha
Šebestián Brejcha
Otakar Brejcha
1930 Jaroslav Tesárek
-1944 - Josef Brunclík (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: