Každý rád na svůj mlýn
nahání vody.
(české přísloví)

Křehlíkův, Polákův mlýn

Křehlíkův, Polákův mlýn
42
Olší nad Oslavou
59401
Žďár nad Sázavou
Olší nad Oslavou
49° 24' 19.1'', 16° 0' 15.8''
Mlýniště bez mlýna
První zmínka o existenci mlýna je z roku 1693 - sňatek (MZA). Zaniklý mlýn, k němu náleželo největší polní hospodářství (přes 25 ha) ze všech zatopených mlýnů. Stál na pravém břehu Oslavy u polní cesty, která spojovala Vídeň s Olším, původně také náležel k Vídni.
mimo obec
Oslava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1656-1679  Matouš Křehlík, mlýn o 2 chodech (složeních) a kusu polí o 30 měřicích

1695 urbář Velkomeziříčský: mlýn náleží k Vídni (až do konce měl většinu pozemků na vídeňském katastru), Matouš Křehlík ml. platí o sv. Jiří a sv. Václavu po 13 kr. úroku, místo odváděného sýra platí 15 kr.

1747 Jakub Křehlík zůstává při starých povinnostech

1749-1764 Tomáš Křehlík, 2 složení a pila

1775 platí ouroku 2 zl. 35 kr. obci Vídeň, 41 kr. obci Bory, 1 zl. 48 kr. vrchnosti. Místo konání robot jízdních a pěších platí 18 zl., místo chování panského psa 1 zl. 10 kr., za odběr vody 38 kr., za raky 1 zl. Povinen pořezat půl kopy panských klád a vykonávat při panských staveních tesařské práce.

1788 vdova Křehlíková

1820 Karel Křehlík

1835 Jakub Křehlík

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1850 vdova Alžběta Křehlíková (*1800)

1852 mlýn vyhořel

1863 mlýn opět vyhořel, požár založil palič Krča z Olší, který tam již předtím zapálil 2 domy

1869 majitel Vincenc Bárta (* 1834, Zábor)  s manž. Kateřinou (* 1843, Jámy), nájemce Josef Drápela (* 1825, Lavičky) s ženou Anežkou (* 1832, Nížkov)

1880 pachtýř Josef Krautschneider (* 1811, Jihlava)

1888 mlýn těžce poškozen povodní, majitel donucen mlýn prodat

1890 nový majitel Rudolf Brummer (* 1862, Jihlava) s ženou Antonií (* 1863, Stáj)

1896 mlýn koupil za 24.000 K Josef Polák (* 1866, Radostín) s ženou Amálií (* 1876, Uhřínov)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

14.2.1916 Josef  Polák zemřel ve Vídni na zápal mozkových blan, který dostal na italské frontě

vdova Marie se provdala za Viléma Kříže (* Dolní Bory), který nebyl vyučen mlynářem a pouze vedl účetnictví

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1925 mlýn opět zasažen povodní

1930 mlýn a pila Vilém Kříž

po smrti nevl. otce Viléma Kříže převzal mlýn Bohumír Polák (* 1903), manž Anežka roz. Judová z Netína (* 1911)

v rámci přípravy stavby přehrady:

7.6.1937 výměrem OÚ Velké Meziříčí mlýn bez pozemků ocenen na 211.125 Kč (z toho budova mlýna 43.890 Kč, obytné stavení 93.030 Kč, pila 11.830 Kč. Provozní zařízení oceněno na 20.000 Kč). Jelikož se předpokládala výstavba nového mlýna pod hrází, nebyla započtena náhrada za ztrátu živnosti mlynářské a pilařské.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Na počátku války mlýn zaplombován.

Ve mlýně se čas od času ukrýval velitel patyzánské komunistické skupiny Jindřich Nováček z Velkého Meziříčí. Koncem války však byl odhalen a popraven.

Na konci války Rusové zrekvírovali ve mlýně všechny zdatné koně.

Po válce nakrátko obnoveno mletí.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

9.1.1952 výměrem KNV Jihlava definitivně zastaven provoz.

1957 dokončen výkup pozemků a demolice budov.

Rodině Poláků bylo umožněno postavit si nový dům na dolním konci Olší, na který bylo přeneseno čp. 42.

9.5.1986 zde zemřel poslední mlynář Bohumír Polák.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

23.8.1998 zemřela vdova Anežka, žije zde rodina Jaroslava Poláka

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kříž
  • Křehlík
  • Bárta
  • Drápela
  • Krautschneider
  • Brummer
  • Polák

Historie mlýna také obsahuje:

1656-1679  Matouš Křehlík

1695  Matouš Křehlík ml.

1747 Jakub Křehlík

1749-1764 Tomáš Křehlík

1788 vdova Křehlíková

1820 Karel Křehlík

1835 Jakub Křehlík

1850 vdova Alžběta Křehlíková (*1800)

1869-1890 Vincenc Bárta

1869 Josef Drápela (nájemce)

1880 Josef Krautschneider (nájemce)

1890-1896 Rudolf Brummer

1896-1916 Josef Polák

1916-1930 Vilém Kříž

-1952 (1986) Bohumír Polák

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • živnostenský list
neexistuje
01 2021
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      Budova mlýnice spojena s obytnou, půdorysně měla tvar obdélníka, ze strany náhonu byla přízemní a ze dvora jednopatrová následkem značného terénního rozdílu. Celková zastavěná plocha 33,7 x 10 m, mlýnská část 11,55 x 10 m měla 3 užitné podlahy, nejnižší byla betonová v úrovni dvora, ostatní byly dřevěné fošnové na trámové konstrukci.
      Obytná část měla plochu 22,15 x 10 m a 2 podlaží s 7 obytnými místnostmi (2 kuchyně a 5 pokojů). Podlahy kromě chodby a komory byly dřevěné a stropy též deskové - trámové s rákosovou omítkou, pouze v kuchyni byl nespalný strop. Domácnost vybavena vodovodem a teplou vodou.
      Hospodářská část byla umístěna pod částí obytnou s příchodem přímo ze dvora. Obsahovala 3 stáje (konírnu, kravín a vepřín, které měly klenuté stropy kromě vepřína. Zastavěná plocha 7 x 5 m. Dvůr tvořil pravidelný obdélník uzavřený budovami a kamennou zdí. Hlavní vjezdová vrata byla mezi obytnou částí a chlévy.
      Dále zde byla pilířová stodola, skladiště přistavěné k pile, dřevník a sklep.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          původně 2 kamenná složení
          posl. stav:
          suterén: převodové ústrojí a transmise, paty výtahů a násypné koše s váhou decimálkou
          1. posch.: loupačka, 2 válcové stolice (50) od fy. Jeřábek Velké Meziříčí, krupník (kámen) a šrotovník (kámen). Zde se také pytlovala a vážila mouka a pomocí skluzavky spouštěla na vozy.
          podstřeší: malá transmise, hranolové vysévače, hlavy výtahů a zásobníky na mouky
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          • pohon zemědělských strojů
          1930 mlýn a pila
          Jednolistá rámová pila k pořezu kulatiny, poháněná původně vodním kolem na vrchní vodu o prům. 5 m.
          Později nahrazeno turbínou. která sloužila také k pohonu mlátičky.
          1903 pila vyhořela, nová postavena na jiném místě až 1923 mlynářem Vilémem Křížem. Půdorysem měla obdélníkový tvar 14 x 6,5 m s 2 užitkovými prostorami. Podpilí mělo obvodové zdivo z lomového kamene, užitný prostor vlastní pily byl dřevěný s trámovou konstrukcí.
          Střecha s byla dřevěná z měkkých překládaných prken, přibitých na spárech a krovech. Stavba byla celkově dost sešlá. Zařízení spočívalo z jedné dřevěné rámové jednolisté pily a otočné pily na sámování prken. Vše bylo poháněno jedním vodním kolem.
          Elektrárna pro vlastní potřebu, poháněná zvláštní malou turbínou.
          • jez
          • náhon
          Voda přiváděna z jezu strouhou asi 350 m dlouhou.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,27 m3/s, spád 3 m, výkon 7 HP
          (do r. 1937)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,27 m3/s, spád 3 m, výkon 7 HP
          (do r. 1937)
          Typturbína Bánki
          StavZaniklý
          Výrobcekovář Pól z Mostiště
          Popis1937 instalovány 2 turbíny Bánki, menší poháněla pilu jednušku
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceSiemens - Jukl, Vídeň
          Popisinstalováno 1918
          o napětí 120 V pro vlastní osvětlení
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceSiemens - Jukl, Vídeň
          Popisinstalováno 1918
          o napětí 120 V pro vlastní osvětlení
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku III.
          Rok vydání2004
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 55-68

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          26.1.2021 21:38 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.2.2021 13:48