Historie
Obecná historie:
První historické zprávy o dvorci s mlýnem na pravém břehu řeky Berounky pocházejí již z roku 1263. Od 14. století tento dvůr patřil karlštejnskému panství. Součástí mlýnského areálu byla i kovárna a uprostřed dvora stál věžovitý holubník, který se zachoval dodnes. Poslední mlynář na mlýně působil až do roku 1949.
V roce 1930 vlastnil mlýn Ludvík Winternitz. Mlýn měl adresu Klučice čp. 1.
Od roku 1990 byl mlýnský objekt provozován jako hotel. V roce 2002 byla budova hotelu kompletně přestavěna, restaurace a pokoje zrekonstruovány. V srpnu téhož roku hotel zasáhla povodeň – 500letá voda – a Hotel Mlýn byl znovu uveden do provozu v květnu roku 2003.
V historicky dostupných pramenech se uvádí, že básník, učenec a humanista italské renesance Francesco Petrarca (1304-1374) navštívil na pozvání císaře Karla IV. Čechy v roce 1356. Během svého pobytu v Praze zavítal též na Karlštejn, aby si prohlédl rozestavěné sídlo hradu a v místech nynějšího Romantického hotelu Mlýn přenocoval. Na počest této významné události společnost H&Hotels nechala zhotovit bronzovou jezdeckou sochu Francesca Petrarcy v životní velikosti, která je umístěna před vstupem do hotelu.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1912 mlýn vyhořel. Majitelka K. Šulcová zymýšlela na jeho místě postavit elektrátrnu o výkonu 150-200 k, která vy zásobovala elektřinou 10 spousedních obcí. (RR)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Posledním mlynářem do r. 1949 byl Josef Nepraš (HŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Winternitz
- Nepraš
- Schulz
- Šulc
Historie mlýna také obsahuje:
1840 Alois Schulz
1912 - K. Šulcová (RR)
1930 - Ludvík Winternitz
1939 - Ludvík Winternitz (RR)
1949 - Josef Nepraš (HŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- osobní pečeť mlynáře
- vandrovní knížka
- visačka na pytel
- razítko