Historie
Obecná historie:
Jediným vodním mlýnem v Petrově byl mlýn č.p. 28. Vodní mlýn tu stál již počátkem 17. století, kdy sem přišel z Francie Vavřinec Tenora (*1592 †29. dubna 1690). Z mlynářského rodu v Petrově pocházeli Jan Tenora (*1863†1936), autor Kunštástkého okresu Vlastivědy moravské zroku 1903. Kvodnímu mlýnu patřil i větrný mlýn na kopečku západně u sousední obce Sulíkov, ale stojící na parcele patřící již do katastru obce Kunice. Jediná fotografie dokládající existenci větrného mlýna je fotografie z roku 1866 z Tenorovy vlastivědy Kunštátského okresu. Během pruské války (1866) byl větrný mlýn využíván vojáky jako 14 m vysoká rozhledna a Tenorovi museli vojáky zásobit jídlem. Vodní mlýn v Petrově byl v držbě starého mlynářského rodu Tenorů po dlouhá staletí až do roku 1905, kdy jej prodali Havlíčkům a přestěhovali se na vodní mlýn s pilou do nedalekého Bohuňova. Nový majitel Havlíček byl vášnivý myslivec, který si doma vyráběl náboje do lovecké pistole. V roce 1926 se ale střelný prach uskladněný doma ve stole vznítil a celý dřevěný vodní mlýn vyhořel. Na jeho místě byla postavena nová mlýnská budova, ale k mlýnskému provozu nikdy nesloužila. Havlíčkovi se od té doby věnovali jenom svému hospodářství. Hráz rybníka, který ležel nad mlýnem, se jednou při velké vodě protrhla a obnovena už nebyla.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vodní mlýn tu stál již počátkem 17. století, kdy sem přišel z Francie Vavřinec Tenora (*1592 †29. dubna 1690). Zmlynářského rodu v Petrově pocházeli Jan Tenora (*1863†1936), autor Kunštástkého okresu Vlastivědy moravské zroku 1903. Kvodnímu mlýnu patřil i větrný mlýn na kopečku západně u sousední obce Sulíkov, ale stojící na parcele patřící již do katastru obce Kunice.
1826 Jan Tenora
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Vodní mlýn v Petrově byl v držbě starého mlynářského rodu Tenorů po dlouhá staletí až do roku 1905, kdy jej prodali Havlíčkům a přestěhovali se na vodní mlýn s pilou do nedalekého Bohuňova.
První světová válka (1914–1918)
Nový majitel Havlíček byl vášnivý myslivec, který si doma vyráběl náboje do lovecké pistole. V roce 1926 se ale střelný prach uskladněný doma ve stole vznítil a celý dřevěný vodní mlýn vyhořel. Na jeho místě byla postavena nová mlýnská budova, ale k mlýnskému provozu nikdy nesloužila. Havlíčkovi se od té doby věnovali jenom svému hospodářství. Hráz rybníka, který ležel nad mlýnem, se jednou při velké vodě protrhla a obnovena už nebyla.
1930 neregistrován
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Vavřinec Tenora (1592-1690)
1826 Jan Tenora
1905 Havlíček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
