1679 Desky zemské, zápis IV. dílu benáteckého panství Zuzaně Marii Kábové: "Moučný mlýn pod Starými Benátkami, z kterého mlynář odvádí roční úrok 20 str. pšenice, 120 str. žita a 20 str. ječmena. Na penězích 220 zl. Pátý díl úroku patří ke každému podílu. U tohoto mlýna stojí také pila, která je pro všechny podíly společná. Při mlýně je také valcha, z které se odvádí úrok 5 zl. ročně. Valcha je také společná."
1761 hrabě Ignác Zikmund z Klenového svobodný pán z Janovic prodal velký mlýn pod Benátkami se sedmero složením a stoupou na jáhly a kroupy mlynářskému mistru Václavu Loudilovi (+1767). Ke mlýnu patřila ještě pila a valcha, k malému hospodářství maštal, chlév pro hovězí dobytek, prasečí chlívky a kolna, malá zahrádka pod mlýnem a větší ovocná zahrada naproti pile. Cena stanovena na 4.000 zl., vzhledem ke stavu mlýna a vodních žlabů ale mlynář požadoval snížení o 500 zl. Došlo k dohodě, že panství dodá ze svých lesů veškeré dříví a mlynář pak provede opravy na svůj náklad. Úrok z mlýna 450 zl., z valchy 50 zl. a z pily 10 zl., náhrada za výkrm prasat 27 zl., naturální úrok 30 str. pšenice, 165 str. žita a 40 str. ječmena. Mlynář mele, šrotuje a vyrábí kroupy pro vrchnost a "sebranku" benáteckého velkostku zdarma. Pro pivovar mele zdarma slady vždy po 3 várky za sebou, na 4. várku mele slad Malomlýn. Za kazdou várku dostane vědro dobrého pila.
V případě potřeby mele 3/4 kontribučenského obilí, za semletí 1 str. dostává od kontribučenského úřadu 7 kr., při mletí se počítá se ztrátou rozprášením 10 liber ze 120 lb. obilí.
Mlynář povinen udržovat mlýn a vodní žlaby, jez udržuje vrchnost, mlynáž povinen hlásit závady na jezu.
1767 mlýn "od kamene vystavěný" podle závěti převzal syn Ignác Loudil za 7.700 kop gr. míš. pro matku a 5 sester. Nově stanovena povinnost nařezat pro vrchnost gratis všechny dovezené klády na fošny, prkna a latě. K tahání klád na pilu dá vrchnost k dispozici robotníky. Za náležitě pořezané dřevo dostane mlynář 1 vědro dobrého piva z panského pivovaru. Jelikož rovněž přibylo mletí sladů, dostává mllynář z každé várky navíc 1 vědro řediny a ročně 20 sáhů borového dříví a 2 mladé habry na zhotovení palců do palečních kol z panských lesů, které si má mlynář sám přivézt. Mlecí kameny si mlynář zajistí a zaplatí sám, o dovoz se postará vrchnost prostřednictvím povozní roboty.
Do smlouvy zařazeno: "Když ale milostivá vrchnost pro svou potřebu do kuchyně jedno prasátko vykrmiti nechati chtěla, tak od každého kusu 1 zl. peněz za to krmení z panskýho důchodu na jeho činži poraženo též následovně býti má." Mlynář rovněž povinen odevzdávat vrchnosti chycené lososy a úhoře za náhradu, jejíž výše ale nebyla stanovena.
Povinně do obou benáteckých mlýnů přimlýněni všichni mleči z celého benáteckého panství kromě Lipníka, Kbele a Zdětína, kteří dle starého privilegia melou v dražickém mlýně, který náleží panství brodeckému.
Ignác Loudil přikoupil k mlýnu pole u pražské silnice velikosti 8 jiter a 461 čtver. sáhů.
1773 vyměnil Velkomlýn s Janem Novákem za Malomlýn na pravém břehu, za což od něho dostal hotově doplatek ceny 4.300 zl., jehož pomocí splatil všechny dědické závazky.
1786 Jan Novák prodal mlýn mlynářskému mistru Janu Marschanovi z Hradce Králové za 8.200 zl.
1788 mlýn prodal za 9.000 zl. Josefu Dostálovi, ten hotově složil 6.000 zl. a 3.000 si vypůjčil, do konce roku 1789 cenu vyrovnal. Mlýn však postupně zadlužoval.
1.1.1803 Velkomlýn v ceně 16.000 zl. vyměnil s mlynářským mistrem Augustinem Bajerem za jeho Dvořákův mlýn na Pšovce včetně vinice Podhora oceněný na 7.500 zl. Na rozdíl ceny dostal závdavek 3.950 zl., jehož pomocí splatil podstatnou část dluhů.
duben 1803 A. Bajer Velkomlýn vyměnil s Josefem Kallašem za mlýn v Liblicích na Košáteckém potoce zvaný Lejkov v hodnotě 10.000 zl., závdavek rozdílu 1.850 zl., zbytek ve splátkách.
1813 mlýn se dostal do konkurzu, v něm ho koupili Alois a Anna Šulcovi, obratem ho ale prodali Vojtěchivi a Alžbětě Kulichovým za 35.000 zl. včetně zanechaného nářadí. Kupující ale zaplatili jen 300 zl. klíčného, 1. splátka ke splacení po půl roce ve výši 8.000 zl., další platby po 2.000 zl. ročně.
1830 mlýn předali synovi Vojtěchu Kulichovi, dostal čp. 9
1845 mlýn prodal Ludmile Čermákové, ovdovělé Knoblochové a jejímu synovi Ignáci Knoblochovi za 34.000 zl. vč. dluhu 8.700 zl.