To je jiné zrno, řekl mlynář, protože kousl do myšího bobku.
(německé přísloví)

mlýn a hadrovna; Wiesenmühle

mlýn a hadrovna; Wiesenmühle
444
134
Bezručova
Česká Kamenice
40721
Děčín
Česká Kamenice
50° 48' 28.9'', 14° 26' 34.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova bývalého mlýna z poloviny 19. století přestavěného na začátku 20. století na textilní výrobu stojí při levé straně silnice č. 263 z České Kamenice do Chřibské.
severní okraj obce
Lískový potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen přibližně ve 40. letech 19. století. Na císařském povinném otisku České Skalice z roku 1843 není ještě zakreslen, je dokreslen na indikační skice a originální mapě stabilního katastru ze stejného roku.

Zatímco byl zanesen do map obce Česká Skalice, byl veden ve farních matrikách obce Horní Skalice pod čp. 134. Prvním zde zmiňovaným mlynářem byl v roce 1846 Franz Neuhäuser, který měl mlýn v nájmu. Byl synem mlynáře Josefa Neuhäusera ze mlýna v obci Křižany čp. 25 a zde hospodařil s manželkou Marií Annou, rozenou Müller, dcerou tkalce ze Cvikova. V květnu 1846 se jim na mlýně narodil syn Karl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V polovině 19. století získal mlýn Adolf Heinrich, který byl na mlýně čp. 134 uváděn s manželkou Theresií, rozenou Kumpfel, od roku 1850, kdy se jim zde v březnu narodil syn Adolf, po něm následovali dcera Julia Theresia (1851) a synové Franz August (1853) a Karl (1855). Theresia zemřela v srpnu 1856 ve věku 30 roků. Druhou mlynářovou ženou se stala Eleonora Vetter, dcera punčochářského mistra z Kamenice. Z druhého mlynářova manželství vzešly děti Julius Franz (1858), Joseph Raimund (1861) a v listopadu 1864 dědic mlýna Emil.

V 70. letech 19. století byl mlýn zapsán do vodní knihy pod názvem Wiesenmühle s původním čp. 134 pod obcí Horní Kamenice.

V 90. letech 19. století hospodařil na mlýně Adolfův syn Emil Heinrich, který se oženil s Marií Magdalenou Rasch z Mistrovic. Za něj došlo k převedení mlýna pod obce Česká Kamenice, kde mlýn dostal nové čp. 444. V roce 1895 při narození syna, který dostal při křtu jména Paul Andreas Emil, je tato změna v matričním zápisem vyznačena oběma čísly popisnými a zkratkou B. K. (Böhmisch Kamnitz) u nového čp. 444, při narození dcery Elisabeth o rok později je mlýn uváděn již pouze s novým čp. 444.

Rovněž původní zápis ve vodní knize byl dodatečně upraven v souvislosti s převedením a přečíslování mlýna. Součástí opraveného zápisu ve vodní knize bylo společné uvedení také mladšího textilního provozu čp. 445 pod jedním zápisem s čp. 444 a s uvedením dvou živností obilný mlýn a přádelna ovčí vlny. Oba provozy tehdy tvořily pravděpodobně jeden celek se společným majitelem. Vodní provoz čp. 445 ležel několik desítek metrů výše na stejném náhonu a do dnešní doby se z něj zachovalo pouze malé rozvaliny zarostlé stromy. Budova s čp. 444 se dochovala do dnešní doby.

Na mapě III. vojenského mapování je provoz zanesen jako přádelna, dle zápisů v matrice zde však stále ještě fungoval také mlýn.

V roce 1930 již vodní provoz čp. 444 jako mlýn nesloužil, byl evidován jako hadrovna, majitelkou byla A. Schilingová. Výše položený provoz čp. 445 není v seznamu vodních provozů z tohoto roku vůbec uveden.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Budova je zapsána v katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Neuhäuser
  • Heinrich

Historie mlýna také obsahuje:

1850 Adolf Heinrich

1895 Emil Heinrich

1930 A. Schilingová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2022
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Jednopatrová obdélníková zděná budova s dřevěným štítem,
        • skládaný bedněný štít
        • pavlač, balkón
        • okno
        • vrata, brána
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • přádelna
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          Náhon odbočoval z Lískového potoka doprava ve vzdálenosti asi 450 m nad vodním provozem čp. 444 a vedl souběžně s dnešní silnicí č. 263. na jeho trase ležel nejprve textilní provoz čp. 445 zapsaný ve vodní knize společně s čp. 444. Mezi čp. 44ř a 444 se náhon ohýbal do pravého úhlu a tekl k severní straně mlýna a hadrovny čp. 444.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, spád 9,8 m, výkon 4 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, spád 9,8 m, výkon 4 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 12
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníLitoměřice, str. 12
          AutorInternet, SOA Litoměřice
          NázevMatriky a další archiválie, obce Horní Kamenice a Česká Kamenice
          Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
          Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
          Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
          Datum citace internetového zdroje20.5.2022

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          20.5.2022 08:52 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.5.2022 21:19