Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých.
(Mk 9, 42)

mlýn ve Strenicích

mlýn ve Strenicích
13
Strenice
294 30
Mladá Boleslav
Strenice
50° 23' 36.2'', 14° 49' 19.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí ve středu obce, není udržován a není přístupný.
Uprostřed obce
Strenický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento dominikální mlýn existoval již v roce 1593, kdy obec Stranice patřila Markétě z Řehnic, rozené Vančurové, a jejímu manželovi Albrechtu Zdeňkovi Kaplířovi ze Sulenic. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Pavel Lípa (42 let), žena Anna (30), oba svobodní katolíci

V roce 1744 koupil panství František Josef Pachta. Strenický mlýn měl tehdy propachtován mlynář Josef Vacek. V roce 1746 podepsal hrabě Pachta s mlynářem Vackem smlouvu, kterou mu mlýn prodal dědičného nájmu za 1000 zlatých. Byl sjednán roční nájem o sv. Janu a na vánoce, vždy po 50 zlatých. Mlýn na stálé vodě měl 2 složení, jeho součástí bylo obydlí s jednou světnicí a komorou, stáje pro krávu, prase a drobné domácí zvířectvo, kus polí, louka a zahrada. Na mlýně měli povinnost mlít mleči ze vsi Strenice, Rokytovec, Řehnice, Pětikozly a Malé Horky. (MH)

V roce 1753 prodal Josef Vacek mlýn vrchnosti zpět a na dlouho dobu sem přišel mlynářský rok Hýbnerů. Prvním z tohoto rodu byl František Hýbner, mlynář a měšťan z Bělé pod Bezdězem, s manželkou Kateřinou. Za dědičné držení mlýna zaplatil 1400 zlatých a platil vrchnosti ročně 106 zlatých a 90 strychů obilí, polovinu na sv. Jana a polovinu o vánocích. Zdarma mlel slad pro vrchnostenský strenický pivovar, za každou várku dostal půl vědra piva pro vlastní potřebu. Vrchnost udržovala náhon, mlynář měl povinnost udržovat mlýn. (MH)

Následoval Antonín Hýbner a po něm v roce 1808 Jan Hýbner s manželkou Alžbětou Herfurtovou, která pocházela ze mlýna v Podcetně. (MH)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dalšími v pořadí byl František Hýbner a potom v roce 1869Antonín Hýbner, za kterého měl mlýn 2 vodní kola o průměru 3,4 m a šířce 95 cm. (MH)

Původní barokní mlýn a celou ves zatopila v roce 1888 povodeň ze Strenického potoka. Na mlýně je umístěna značka, kam až povodeň dosáhla.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn byl obnoven v roce 1918. Na dvoře bylo postaveno nové obytné stavení s č.p.78.

Antonín Hýbner držel mlýn až do roku 1917, kdy mu bylo již 76 roků. Neměl ho komu předat, když mu nestačily síly, nechal mlýn stát. (MH)

V roce 1918 koupil mlýn mitrovický mlynář František Šťovíček. Místo dvou vodních kol nechal instalovat jedno kolo s převodem na transmisi uloženou v podkolí. Pořídil dvě mlecí stolice na mletí pšenici a dvě na mletí žita, nechal je postavit do patra mlýnice. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V r. 1919 byla postavena pekárna a prodejna.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Bečka.

František Šťovíček postavil v roce 1919 na dvoře mlýna nové obytné stavení o 4 místnostech, které dostalo čp. 78, přistavěl pekárnu a krám. Mlýn vedla jeho dcera Anna. Pracoval zde stárek, mládek, byl zde učedník, do mlýna docházel krajánek Havlíček, o hospodářství se starali dva čeledíny.(MH)

Anna Šťovíčková se v roce 1924 provdala za Josefa Bečku z Mokrého u Všeně, který se pak ujal vedení mlýna. (MH)

Koncem roku 1930 se sem přistěhovat Annin otec, matrovický mlynář František Šťovíček poté, kdy mu v Matrovicích v listopadu 1930 vyhořel tamní mlýn, který měl v nájmu.(MH)

V roce 1931 provedl Josef Bečka další modernizaci mlýna, kdy vodní kolo vyměnil za Francisovu dávající při 200 l/s výkon 7,5 HP. Turbína poháněla také dynamo k osvětlení mlýna. O 4 roky později přenechal Josef Bečka mlýnskou živnost svému bratru Františkovi a sám vedl pekárnu s obchodem. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1943 byl zákaz mletí chlebového obilí. Mlýnské stroje byly zapečetěny, mlýn měl povolení pouze šrotovat ječmen a oves. Mlynář František Bečka mlel načerno, nacisté to zjistili a potrestali ho jedním rokem vězení. Mlýn byl po tu dobu uzavřen, bylo umožněno pouze šrotování obilí pro hospodářské zvířectvo, a to jen pod kontrolou. (MH)

Po válce byl Bečkův mlýn znovu uveden do provozu. (MH)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Činnost mlýna byla ukončena v roce 1950. Františkův syn Jaromír, který vystudoval mlynářskou školu, už ve svém mlýně živnost provozovat nemohl. Ve mlýně byla funkční turbína, mlýn dodával do 70. let elektrickou energii do sítě. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vacek
  • Hýbner
  • Šťovíček
  • Bečka
  • Lípa

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Pavel Lípa

1744 Josef Vacek

1753 František Hýbner

Antonín Hýbner

1808 Jan Hýbner

František Hýbner

1869 – 1917 Antonín Hýbner

1918 František Šťovíček, Anna Šťovíčková (dcera)

1924 – 1935 Josef Bečka

1935 – 1950 František Bečka

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    06 2013
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      Původní obytná budova je přízemní, mlýnice jednopatrová. Na štítě budovy zbytky plastické omítky. Na zdi mlýna značka kam dosáhla velká voda v roce 1888.

      Do roku 1919 se mlýn skládal z přední obytné části, na kterou navazovala mlýnice. V roce 1919 byla na dvoře mlýna postavena nová obytná budova s pekárnou a obchodem, mlýnice a obytná část pak byly dvě oddělené budovy. (MH)
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • povodňová značka
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pekárna
        • výroba elektrické energie
        U mlýna byla pekárna a prodejna
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        Náhon měl délku 800 m. (MH)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisDo roku 1918 měl mlýn 2 vodní kola na vrchní vodu o průměru 3,4 m a šířce 95 cm. (MH)

        V roce 1930 měl nlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,2 m3/s, spád 3,30 m, výkon 5,75 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisDo roku 1918 měl mlýn 2 vodní kola na vrchní vodu o průměru 3,4 m a šířce 95 cm. (MH)

        V roce 1930 měl nlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,2 m3/s, spád 3,30 m, výkon 5,75 HP.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Výrobce
        PopisV roce 1931 byla instalována Francisova turbína, při průtoku 200 l/s měla výkon 7,5 HP. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Výrobce
        PopisOd roku 1931 dynamo k osvětlení mlýna.
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Výrobce
        PopisOd roku 1931 dynamo k osvětlení mlýna.
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          AutorInternet
          NázevStrenice - zajímavosti
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.strenice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=15687&id=1009&n=zajimavosti&p1=52
          Datum citace internetového zdroje7.6.2013
          AutorInternet
          NázevStrenice - zajímavosti
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.strenice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=15687&id=1009&n=zajimavosti&p1=52
          Datum citace internetového zdroje7.6.2013
          AutorInternet
          NázevStrenice
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnírok 1932
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Strenice
          Datum citace internetového zdroje7.6.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 23
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Strenickém potoce
          Rok vydání2017
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnístr. 64 -69
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          7.6.2013 21:47 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 20:20
          Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 15:52
          doxa (Jan Škoda) 26.10.2025 23:26
          cestovatelka 21.4.2020 11:43