Některé z mlýnů stály již před rokem 1341, uvádějí se již roku 1178. Předtím byly zčásti v majetku kapituly vyšehradské, zčásti kláštera kladrubského.
Kartouzský klášter na Smíchově založen králem Janem Lucemburským roku 1341 jako pokání nad svým dosavadním válečnickým životem. Pozemek pro výstavbu s polnostmi, sady, loukami a mlýny připomínanými již r. 1178 zakoupil od pana Temla z Hory za 400 grošů. Klášter s nádherným gotickým chrámem panny Marie stál jižně od nynějšího kostela sv. Filipa a Jakuba v oplocené zahradě, sahající téměř k Vltavě (přívozní ulice) do míst, kde byl před tím poplužní dvůr s ovocnými sady a s mlýny po obou stranách řeky (spojené s mlýny na Zderaze), a proto se nazýval též Zahradou panny Marie na Újezdě nebo též Dům zahrady sv. Máří řádu Kartuziánského.
Dva mlýny odkoupili v roce 1377 pražští mlynáři Mařík a Vavřinec. U mlýna stálo kryté skladiště dřeva pro strahovský klášter (platili klášteru 12 grošů ročně).
Hned na počátku husitských bouří po smrti krále Václava IV. dne 17. srpna 1419 „k páté hodině odpolední ozbrojený dav vyhrnul se na kartouzský klášter na Smíchově a vydrancoval jej. Nazítří zapálena krásná budova klášterská, takže nezůstaly než holé zdi ... “
