Pobělohorská ruina však již roku 1622 přiměla městskou radu prodat mlýn o čtyřech složeních za 2500 kop grošů míšeňských soukromníkovi. Tímto soukromníkem byl tchán Jana Kecinka Jan Faltýn jinak Holub, který mlýn držel až do své smrti v roce 1650. Jeho nástupcem se pak v rámci pozůstalosti stal zeť Jan Kecník, měl doplatit ještě 815 kop, obec však 100 kop slevila, jelikož mlýn byl zruinován císařským i švédským vojskem. V roce 1663 Štěrbovský mlýn uvádí ve své závěti Jan Kecink jako zgruntu vyzdvižený a doplacený.
30.12.1704 soupis mlýnů: mlýn malý na čtvrt míle od města, Jakub Kecinka, 3 složení, ročně 80 zl. nájmu
Mlýn zůstal v držení rodiny do roku 1711 kdy ho Jakub Kecink předal svému zeti Janu Strakovi a jeho manželce Dorotě. Dědici Strakovi ho pak v roce 1732 prodali Antonínu Ondřeji Janderovi a jeho urozené manželce Františce rozené Zumsande ze Sandberka, dceři pána na Slatiňanech.
Antonín byl jediným Janderou v historii mlýna a držel ho pouhých 14 let, přesto se podle něj uchytil dodnes používaný název Janderov.
Na konci 18. stol. zde mlynařil Václav Pokorný, jehož vdova Kateřina prodala v roce 1806 mlýn s příslušenstvím a pilou se zahradou, lukami a polmi Josefu Karabáčkovi za 31.000 zl.
1809 Josef Karabáček prodal mlýn o 4 složeních a jahelce s 256 jitry pozemků za 40.000 zlatých Tománkovi a ten jej přenechal po třech dnech Václavu Šefelínovi za 45.700 zlatých
1828 Šefelínův zeť František Perner z panství žehušického vyženil mlýn v tržní ceně 10.000 zl. s jeho ovdovělou dcerou Filipínou.
1832 František Perner prodal mlýn o 4 složeních s jahelkou, pilou a podvodníkem a s 26 jitry pozemků Janu Syřišťovi, mlynáři v Černé za 12.800 zl. stříbra.
25. srpna 1835 od Syřiště koupil mlýn s jahelkou, pilou a povodníkem a s pozemky 27 jiterza 14.000 stříbra Jan Klimeš pro nezletilého syna Josefa.
