Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1651 za mlynáře Jana Kumpána
"Poněvadž jemu mlynáři Martinu Kumpánovi dle dekretu z 10. 6. 1796 pag. 55 od milostivé vrchnosti dovoleno bylo, by on sobě při tomž mlejně jednu prkenou pilu postavil a z tej příčiny jménem činže do důchodu 12 fl. zaplatil..."
Pily se většinou stavěly dále od mlýna, většinou na protějším břehu, aby na budovu mlýna nepůsobily vibrace při provozu pily. To se tady však bohužel nestalo, v důsledku čehož za 148 let provozu pily (do r. 1944) došlo k poklesu návodní stěny i s roubením o 50 cm.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1867 se před pilou zastřelil Antonín, poslední z rodu Kumpánů
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je uveden jako majitel mlýna a pily František Kopecký.
poslední mlynář Josef Stehno mlel do roku 1944
poslední pilař František Kopecký, 1944 ukončen provoz pily
1969 byla Králova Pila prohlášena za nemovitou kulturní památku, kterou dobrovolní památkáři po dva roky spravovali, aby mohla být 1970 zpřístupněna.
1977 zemřel poslední mlynář Josef Stehno
Z rodinných důvodů je objekt od r. 1982 pro návštěvníky nepřístupný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jan Kumpán
1796 Martin Kumpán
-1867 Antonín Kumpán
1930-1944 František Kopecký
-1944(1977) Josef Stehno
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
