Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Založen před 1698 jako panský mlýn panství Přestavlky.
1757 vrchnost emfyteuticky prodala Josefu Žampachovi
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V Ležákách působil radiotelegrafista paravýsadku Silver A Jiří Potůček. Vysílal se stanicí Libuše od začátku roku 1942 z prostor podstřeší strojovny zdejšího lomu a opět od poloviny dubna 1942, avšak již od mlynáře Jindřicha Švandy z ležáckého mlýna. Po atentátu na R. Heydricha a vyhlášení stanného práva v Protektorátu (29. 5. 1942) začíná násladuje vlna zatýkání, při které gestapo zatýká i mlynářs Jindřicha Švandu.
Dne 24. června 1942 obkličují Ležáky jednotky policie, četnictva a samozřejmě nacisté. Obyvatelé jsou shromážděni u lomu a odvezeni do Pardubic (33 dospělých a 13 dětí) Poté je osada zapálena a stavby likvidovány i pomocí trhavin. Tím však tragédie neskončila. Ještě týž den byla na pardubickém Zámečku popravena většina ležáckých obyvatel.
Tragická dohra končí až 2. července 1942, kdy na Zámečku v Pardubicích popravili nacisté dalších 40 osob včetně mlynáře Jindřicha Švandy i s jeho manželkou a jejím bratrem.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1757 Josef Žampach
1930 Václav Šťulík
-1942 Jindfřich Švanda
Vzpomínky Jana Vondráčka ml. z Dachova:
V roce 1938 jsem sám přestavoval celé zařízení mlýna. Byla to stará stolice dvouválcová žitná a nová stolice pšeničná, porcelánka. Dále sem přišla z jiného mlýna starší loupačka, zdejší kámen na šrotování a také již starší cylindr, sortýr a reforma. Z palečního kola přenášela pohon na transmisi trejbová kola. Vodní kolo bylo od Čmelíka ze Svídnice, ale hřídel nechal Chládkům do Kostelce u Heřmanova Městce. Kolo jsem zúžil ze dvou metrů na jeden a půl. Předtím tam bylo vodní kolo z bývalé pily v Holetíně od Vašky.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
