Horní, Jamborovský mlýn

1590 - mlynář Jan a vnuk Jan zemřelé mlynářky prodali po zesnulé Anné mlynářce Horní mlýn Adamu Jamborovi, mlynáři za 300 kop grošů českých

11. listopadu 1634 - purkmistr a rada města, co opatrovníci sirotků po zemřelém mlynáři Adamu Jamborovi, prodali velice sešlý mlýn Adamu Jelínkovi

1650 Adam Jelínek zřídil u mlýna splav

12. dubna 1663 - Adam Jelínek prodal mlýn s rybníkem, pilou a  pozemky svému zeti Janu Procházkovi za 100 kop gr. čes.

od 8. února 1712 - mlýn v držení vrchnosti, která ho pronajímala: Nájemci - Karel Ročka, Jakub Černý, František Remeš, František Jeřábek, Josef Bělina, Jan Prokop, František Herrmann, Josef Homolka

květen 1742 - mlýn vypálen pruským vojskem, obnoven vrchností

v letech 1791-1794 zde hospodařil Polívka František s manželkou Annou roz. Lintnerovou z Vilémova. Narodili se jim zde tři děvčata. V r.1798 jsou již zaznamenáni jako nájemci mlýna u Uhelné Příbrami.

1838 Vincenc Kabeláč

od 1853 - mlýn provozovali František a Kateřina Hermannovi, kterým se 12. srpna 1854 ve mlýně narodil jako 13. dítě syn Ignát Hermann, pozdější novinář a spisovatel

12. srpna 1854 se zde narodil český spisovatel Ignát Hermann (12. srpna 1854, Horní mlýn u Chotěboře – 8. července 1935, Řevnice), autor řady humoristických románů, např.  U snědeného krámu nebo Otce Kondelíka a ženicha Vejvary. Na dětství v mlýně vzpomínal v cenných čtyřdílných memoárech Před padesáti lety.

2. polovina 19. stol - majitelem mlýna Antonín Reisich

1863 - mlýn kupuje Josef Vašek

15.4.1886 - mlýn s pilou a pozemky kupuje Jan Závorka (1856-1935), který zrušil pilu a zřídil výrobnu kostní moučky (do r. 1891), mlýn mlel obilí a vyráběl ovesné vločky

1906 - navštívil T. G. Masaryk s rodinou mlýn

1910 Ferdinand Kulík

1914 zřízena silnice spojující mlýn s nádražím a městem

1915 - přistavěna nová obytná budova a loupárna ovsa

21. ledna 1926 - mlynář Oldřich Závorka (1890-1962) s manželkou Anežkou (1903-1999), mlýn přestal mlít obilí, zpracovával oves na vločky

17.8.1930 na mlýně odhalena pamětní deska Ignáta Herrmanna, dílo jeho synovce Karla Opatrného

1930 Oldřich Zázvorka

1935 - zrušeno vodní kolo, instalována turbína

1938 ve mlýně se již jen vyrábějí ovesné vločky

1954 - ukončena činnost mlýna, mlýn sloužil k obytným účelům

22.5.1982 - požár mlýna indukcí z atmosferické elektřiny, mlýnice s obztným stavením následně zbořena, zůstala jen hospodářská budova

pamětní deska uložena v Městském muzeu v Chotěboři

Mlýn byl  zbourán, v r. 2011 stály poškozené hospodářské budovy

Vzdělávací a zážitkové centrum Horní Mlýn, z.s. plánuje stavbu kopie rodného domu Ignáta Herrmanna.