mlýn U Hořejších Šamsů, U Ludvíků

Název mlýna (Hořejších Šamsů / U Ludvíků) v internetovém soupisu mlýnů (vodnimlyny.cz) je poněkud zavádějící, jelikož, jak vyplývá z matričních zápisů, mlýn patřil od nepaměti až do konce 18. století rodině Patů (někdy též Pattů). První známý Pata ovšem nosil křestní jméno Ludvík. Ke změnám majitelů docházelo plynule v důsledku dědění z rodičů na děti a také v důsledku sňatků. Rodina Patů držela mlýn až do 90. let 18. století. Někdy před rokem 1793 zemřel Josef Pata a vdova po něm se znovu provdala za Josefa Kotta. Ten sice měl ze svých třech manželství několik synů, avšak poříčský mlýn získala jeho dcera Anna. Ta se provdala za Jana Hrdinu, syna Vojtěcha Hrdiny, mlynáře ze druhého mlýna v Zadním Poříčí (čp. 12). (Bílý)

1830 Josef Kott

Patrně po smrti Josefa Kotta (někdy kolem r. 1855) Jan Hrdina s manželkou Annou, roz. Kottovou, přesídlili do mlýna čp. 10 a po něm mlýn převzal jeho syn František (*1845), jenž zde působil přibližně do roku 1910. Mlýn poté převzal Františkův syn Bohumil (*1878). (Bílý)

Hrdinové, zmíněný Bohumil (*1878) a jeho stejnojmenný syn (*1916), pak drželi tento mlýn až do komunistického převratu. Mlýn byl v 50. letech komunisty konfiskován, tehdejší mlynář Bohumil Hrdina byl uvězněn a pak vystěhován ze Zadního Poříčí. Ve mlýně pak bydleli hospodářští správci státního statku Tochovice a různí jeho zaměstnanci. Poslední Hrdina, jménem rovněž Bohumil, mlýn na počátku 90. let restituoval. Dle různých (neověřených) informací vložil mlýn i s pozemky jako zástavu do jakéhosi podnikatelského projektu, který zkrachoval a pan Hrdina údajně následně spáchal sebevraždu. Nyní mlýn obývá paní Palmíra Lachnittová. (Bílý)

1930 Bohumil Hrdina