Na starém do mlýna, na mladém do vína.
(české přísloví)

Kohoutovský, Hájkův, Sýkorův mlýn

Kohoutovský, Hájkův, Sýkorův mlýn
9
Rybova
Kralupy nad Vltavou
278 01
Mělník
Kralupy nad Vltavou
50° 14' 29.2'', 14° 18' 54.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Poslední mlýn na Zákolanském potoce před ústím do Vltavy, založen v pol. 14. století křížovníky s červenou hvězdou od Pražského mostu, od roku 1762 v držení rodu Sýkorů. Často ohrožován vltavskými povodněmi. 1900 starý mlýn zbořen a na jeho místě vystavěn nový velký moderní, který 1922 zakoupilo dělnické družstvo Svépomoc. V 50. letech 20. stol. ukončen provoz, roku 2010 v rámci revitalizace centra Kralup přestavěn na byty.
350 m od kostela
Zákolanský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V pol. 14. stol. dali Křižovníci s červenou hvězdou od Pražského mostu (Kralupy jim patřily již před rokem 1253) prokopat obcí tzv. Jalový potok a na něm založili vodní mlýn a mezi soutokem umělého a přírodního ramene tvrz.

(Podle Josefa Stupky však zástavba kralupských ulic respektuje průběh vodního toku, tudíž potok zde musel být dříve. Krom toho umělý náhon se buduje co nejpříměji, nikoliv se spoustou meandrů jako v tomto případě. To znamená, že křížovníci nedali vykopat nový náhon, nýbrž asi jen prohloubili a vyčistili staré boční koryto potoka, na mapách označované jako Mühlbach.)

Za husitských válek tvrz a mlýn pobořeny, mlýn obnoven.

1515 mlynář Marek

1525 vdova Dorota Tomeška

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1550 mlynář Brož, po jeho smrti jeho vdova, 1553 provdána za Doušu z Ouholic

Doušové zde sídlili až do roku 1623, po Bílé hoře odešli pro víru ze země.

1629 opuštěný mlýn zakoupil mlynář Kohout pro svého syna Matyáše

1639 Matyáš Kohout zemřel, mlýn připadl jeho synu nezletilému Samuelovi. Samuela si vzali křížovníci na výchovu do kláštera, on však utekl a toulal se po světě, křížovníci proto prodali mlýn Matouši Dalejskému.

1648 Švédové mlýn vypálili, Dalejský zemřel a jeho vdova prodala mlýniště za 800 kop grošů Václavu Medunovi, komorníku Desk zemských.

Václav Meduna mlýn obnovil, avšak již 1655 zemřel.

V té době se z potulek vrátil Samuel Kohout a u pražského arcibiskupa kardinála Harracha (který byl zároveň velmistrem křížovníků) sed ožadoval navrácení mlýna. Křížovníci Kohouta propustili z poddanství, opatřili mui peněžité odstupné a odkoupili od něhoo kralupskou krčmu, která tehdy náležela ke mlýnu. Kohoutové se již neobjevují, nicméně mlýn až do konce 18. stol. nazýván Kohoutovským.

1676 mlýn zakoupil za 900 zlatých rýnských Matouš Procházka.

1712 zemřel, při projednávání pozůstalosti zachován popis mlýna (viz příloha)

dále následují majitelé:

Daniel Zlatohlávek (panský mlýn se 3 složeními a 4 stoupami a 1 pilou)

Antonín Ryčl

Mikuláš Šplíchal

Václav Ryba

1773 mlýn pronajal Jakub Sýkora

1784 mlýn poničen povodní

poč. 19. stol. jeho syn Mikuláš Sýkora mlýn zakoupil

u mlýna postavena solnice s malebnými arkádami a pavlačí, později součást dřevařského závodu Hrubých (dnes zbořena)

1840 Vincenc Sýkora

1845 mlýn poničen povodní, Vincent Sýkora mlýn po povodni přestavěl

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

27. září 1883 vznikl ve mlýně požár, který byl záhy uhašen. (RR)

1890 mlýn poničen povodní

1900 Adolf Sýkora nechal mlýn zbořit a na jeho místě postavit mlýn nový, velký a moderní, vznikly dvě dodnes stojící budovy

nájemce František Hájek

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1922 mlýn zakoupila Dělnická spotřební, výrobní a úsporná jednota Svépomoc za 600.000 Kč

50. léta ukončen provoz

2010 mlýnice přestavěna na byty

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Marek
  • Tomeš
  • Brož
  • Douša
  • Sýkora
  • Kohout
  • Dalejský
  • Meduna
  • Procházka
  • Hájek
  • Zlatohlávek
  • Ryčl
  • Šplíchal
  • Ryba

Historie mlýna také obsahuje:

majitel:

Křižovníci s červenou hvězdou od Pražského mostu 

nájemci:

1515 Marek

1525 vdova Tomeška

1550  Brož, po jeho smrti jeho vdova,

1553 Douša

1553 - 1620 Doušové

1629 - 1639 Matyáš Kohout

1639 Samuel Kohout

1639 - 1648 Matouš Dalejský

1648 - 1655 Václav Meduna 

1676 - 1712 Matouš Procházka.

Daniel Zlatohlávek

Antonín Ryčl

Mikuláš Šplíchal

Václav Ryba

1762  Jakub Sýkora

majitelé:

poč. 19. stol. Mikuláš Sýkora

1840-1874 Vincent Sýkora

1874-1922 Adolf Sýkora

nájemce:

František Hájek 

1922 - Dělnická spotřební, výrobní a úsporná jednota Svépomoc

1712 popis mlýna při projednávání pozůstalosti Matouše Procházky:

Z průjezdu se vchází vpravo do velké světnice s misníkem a kamny s troubou. Vedle je kuchyně s almarou a misníkem, vzadu pak panský pokoj. Ze světnice vedou dveře do mlýnice, z níž se vchází do zanášky a do prašníku. Po levé straně průjezdu komora, největší komora je v patře. V šalandě stojí kašna na mouku a ve mlýnici strych s věrtelem. Obytné stavení podsklepené. Stodolu a hospodářské stavení obklopuje plot. Při mlýně 24 strychů polí, přes strych zahrad a všechno nářadí a potřebný dobytek. Ročně se mlelo asi 350 strychů obilí, kromě pana otce tu pracovali stárek a mládek.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • secesní
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Po povodni 2002 nalezl Josef Stupka v místech, kde bývaly hospodářské budovy, v odplaveném bahně starý kamenný žernov, jaký se používal ještě v 1. pol. 19. stol. o průměru 76 cm a a tloušťce 10 cm. Dnes je uložen v Městském muzeu v Kralupech nad Vltavou.
        • jez
        • náhon
        Mlýnský náhon odbočoval ze Zákolanského potoka v místě, kde se říká "Na Jízku", kde začíná Masnerova stezka. (Jez zde skutečně býval.) Na začátku náhonu bylo nápustní stavidlo, kterým byl možno řídit množství vody, přitékající do mlýna. Mlýnský náhon tekl za dvory domů v Nerudově ulici, pod ulicí S.K.Neumanna, dále mezi ulicí Kaplířovou a Prokopovou přes Palackého náměstí v otevřeném korytě až do roku 1882. U budovy dívčí školy ostře uhýbal doprava na Komenského náměstí a odtud pokračoval Rybovou ulicí do mlýna v blízkosti soutoku s potokem Zákolanským. Při stavbě podmokelské dráhy musel být náhon v blízkosti Palackého náměstí překlenutý drážním nadjezdem, když se 1882 stavěla dráha velvarská, musel být dokonce překlenut dvakrát - na začátku a na konci Kaplířovy ulice. První nadjezd byl řešen jako propustek s česlem pro zachycování nečistot, druhý sloužil jako podchod do Prokopovy ulice. Délka mlýnského náhonu od začátku až do mlýna činila asi 1200 metrů.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1900: spád 5 m, turbína 25 HP
        1930: 1 turbína Francis, průtok 0,45 m3/s. spád 5 m, výkon 22,5 HP
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1900: spád 5 m, turbína 25 HP
        1930: 1 turbína Francis, průtok 0,45 m3/s. spád 5 m, výkon 22,5 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 19
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 19
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 207, 210 - 212
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Stupka
          NázevVodní a parní mlýny v Kralupech a okolí
          Rok vydání2009
          Místo vydáníKralupy nad Vltavou
          Další upřesněníVlastivědný sborník Kralupska 2009/1, s. 5 - 6
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAntonín Ladislav Ryšánek
          NázevBudeč a okolí
          Rok vydání1905
          Místo vydáníZákolany
          Další upřesněnís. 135
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          6.12.2016 12:05 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 18:05
          Radomír Roup (Radomír Roup) 18.6.2018 21:39