Rabasův, Rábův, Havraní mlýn; Rabenmühle

Rábův mlýn (Rabenmühle), nazývaný rovněž Rabový či Havraní, byl vystavěn patrně v průběhu 18. století v údolí na pravém břehu říčky Střely (Schnella Bach) na soutoku bezejmenného potoka a mlýnského náhonu při cestě do Skoků asi 300 metrů východně od dnes již zcela zaniklé vsi Mlyňany (Lindles). Podle přehledné tabely movitého a nemovitého majetku města Žlutice z roku 1803 vlastnila tehdy rustikální Rábův mlýn v Mlyňanech právě žlutická městská obec.

V první polovině 19. století poté držel Rábův mlýn mlynářský mistr Anton Veit s manželkou Theresií, který zemřel v roce 1852. K roku 1853 je zde připomínán Franz Stark s manželkou Franziskou. Následně až do své smrti v roce 1865 držel Rábův mlýn čp. 22 mlynářský mistr Karl Künzl, a po něm patrně jeho syn, mlynářský mistr Johann Künzl, který umírá roku 1878. Dne 17. října 1914 zemřel ve věku 64 let zdejší mlynářský mistr Anton Rabas, který byl pochován na hřbitově ve Skokách. V roce 1930 držel Rábův mlýn čp. 22 patrně jeho syn, mlynář Rudolf Rabas. K roku 1930 zde byla v provozu dvě mlýnská kola na svrchní vodu o průtoku 0,074 a 0,07 m³/s, spádu 3,5 metru a výkonu 2,2 a 2,15 koní. Rudolf Rabas poté držel mlýn až do roku 1945.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 chyběly střechy a z objektů areálu bývalého mlýna zůstaly pouze obvodové zdi, velká dřevěná stodola byla zcela zbořená. Po roce 1965 byly ruiny bývalého mlýna spolu s celou zástavbou bývalé vsi zbořeny a následně byly zatopeny vodami říčky Střely při výstavbě vodní nádrže Žlutice.

https://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/mlynany-rabuv-mlyn