Uber ještě jednou, říká mlynář.
(anglické přísloví)

Václavíkův, Žehuňský mlýn

Václavíkův, Žehuňský mlýn
2
Žehuň
289 05
Kolín
Žehuň
50° 8' 10.6'', 15° 17' 25.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pochází z druhé pol. 18. stol.
Cidlina
50199/2–4425
nepřístupný

Obecná historie:

Zdroj: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun/mlyn

Nejstarší žehuňský mlýn je doložen v roce 1374 a stával zřejmě v místech dnešních domů čp. 54 a 57 pod současnou hrází Žehuňského rybníka, neboť zde byly v 80. letech 20. století nalezeny v zemi staré mlýnské kameny. Další písemné zprávy o mlýně pochází až z roku 1550 v souvislosti s mlynářem Ondřejem Vokáčem, který oznámil na hejtmanství v Chlumci nad Cidlinou, že starý mlýn přestavěl. V roce 1655 se vzpomíná mlynář Martin Mareš, ovšem není zřejmé, zda jeho mlýn stál na starém místě, nebo již hospodařil ve mlýně na dnešním místě.

Z roku 1788 se dochovala smlouva o koupi mlýna manželi Josefem a Anežkou Václavíkovými od kutnohorského mistra Jana Františka Pohořeleckého. A to je také první písemná zmínka, která prokazatelně hovoří o dnešním mlýně, který vznikl pravděpodovně v průběhu první třetiny 18. století, což by dokládal letopočet 1728 na trámech. V roce 1819 mlýn vyhořel a po roce 1857 byl Aloisem Václavíkem (v roce 1864 působil jako poslanec na Českém sněmu za okresy Poděbrady a Městec Králové) přestavěn do dnešní podoby. Současně u mlýna vznikla i vodní pila. V letech 1929-30 Zdeněk Václavík modernizoval mlýnské zařízení, když instaloval Francisovu turbínu s výkonem 50 k; původně mlecí zařízení poháněla 3 mlýnská kola na svrchní vodu. Rodině Václavíkových patřil mlýn do roku 1950, kdy byl zestátněn a využíván pro potřeby školy a školní družiny.

V roce 1991 byl mlýn restituován a dnes patří rodině Šoltysových, potomkům dceři posledního mlynáře Zdeňka Václavíka, Zdeňky Václavíkové-Röschové.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1374 I. zmínka o mlýnu, původně stával v místech dnešních čp. 54 a 57 (Vlasákovi a Říhovi), nalezeny zde zlomky mlecích kamenů

Údajně z XV. stol.

1499 králem Vladislavem II. založen Žehuňský rybník, dlouhý 6 km s plochou 335 ha.

Mlýn mlynáře Ondřeje Vokáče je v Žehuni doložen v roce 1550, ale stával na jiném místě pod hrází rybníka.

1550 Vondřej Vokáč oznamuje na hejtmanství v Chlumci, že by mlýn přestavěl a za místo na jisté roky by dal 100 kop českých grošů a zatímco předtím platil 1 kopu grošů, nyní by platil ročně 3 kopy a úroky. Česká komora po ohledání pro stavbu mlýna i hejtmani chlumecký a poděbradský žehuňskému mlynáři odpověděli, že přestavba je beze škody rybníka a pro jeho vypuštění pohodlnější bude. Hejtman pak mlynáři místo vyměřil, přijal závdavek a na ostatek úpis, i na plat, co by z toho mlýna platit měl, sdělal smlouvu, do register na budoucí paměť zapsal. K tomu mlynáři úlehlí půl lánu k přisívání dáno.

1565 královská komise rozhodla, že Lidmila, žehuňská mlynářka, kterou si chce vzít za ženu Jiřík Kachát z Kolína, se za něho vdávat nemá, protože jí bude 60 let a on ji ne pro plod manželský, než pro peníze a statek pojíti chce. (Výsledek není znám.)

1655 Martin Mareš (viz příloha)

František Rovenský (Kniha mistrovská poctivého cechu mlynářského, pekařského a pernikářského v Chlumci n/C)

23. července 1788 od Jana Františka Pohořeleckého, mistra mlynářského z Kutné Hory koupili Josef a Alžběta Václavíkovi za 13.850 zl. rýn. Mlýn měl 7 složení na svrchní vodu. K mlýnu povinně přimlýněny Žehuň, Chotovice, Dobšice, Dlouhopolsko, Běruničky a Lužec. Mlynář měl povinnost semlít pod pokutou ve 3 dnech deputátní obilí pro čeleď ze dvorů Libněvsi, Bání, Korce, Vykleku a Běronic, pivo, sůl a pálenku povinen odebírat jen z panského důchodu, náhrada za krmení vepřů zrušena, odvádí 39 měr pšenice, 86 měr žita, 160 měr směsky (1/4 žita a 3/4 ječmene), ze mlýna platí 60 zl. konv.m., z pily 4 zl. konv.m. Vrchnost poskytuje ročně 6 čtyřspřežních fůr habrového nástrojového dříví, 1 borovici 6 sáhů dlouhou, 6 sáhů palivového dříví.

Kupní smlouva potvrzena ve vídni 18.10.1788 Ferdinandem hrabětem Kinským.

1819 před povodní shořela stodola, maštale a chlévy.

Pila u mlýna patřila do 1821 vrchnosti, poté si ji mohl mlynář Prokop Václavík pronajmout za 10 zl. konv.m. ročně.

1831 Prokop Václavík koupil pro syna mlýn Klavary, ten se tam však u stavu utopil, a tak jej otec zase prodal.

1835 veliké sucho, Žehuňský rybník téměř vyschl a mlýn stál. Sedláci museli jezdit do mlýna vzdáleného 8 mil.

1845 velká voda protrhla hráz rybníka, strhla most pod skalou a most  U osmi (stavidel).

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1852 Prokop Václavík přestavěl pilu a následně ji koupil

1852 povodeň zaplavila strž u pily, po opadnutí vody se objevilo přes 8 sáhů hraněných dubových neporušených trámů s letopočtem 1728.

1854-1890 syn Alois Václavík

Syn Josefa Václavíka, Alois, celý areál přestavěl v roce 1857 do dnešní podoby, mlecí zařízení poháněla 3 mlýnská kola na svrchní vodu. Současně vznikla u mlýna i vodní pila.

1890-1929 syn Alois Václavík ml., založil u mýna park

1906 Alois Václavík

od 1930 vlastnil mlýn Zdeněk Václavík.

Zdeněk Václavík a stárek Václav Doskočil vypomáhali sousedům, na jedno mlecí povolení se mlelo 2x - 3x nebo se půjčovalo, lidem z měst se mouka prodávala za 15 K za  1 kg, kontroloři a úředníci okresního úřadu se upláceli moukou.

1949 mlýn s 33 ha pozemků převzalo JZD

Rodině Václavíkových patřil mlýn do roku 1956, kdy byl zestátněn a využíván pro potřeby školy a školní družiny.

13.12.1956 na příkaz KNV demontována většina zařízení, zůstal jen šrotovník a 1 stolice

1958 vše předáno JZD, Václavíkovým ponechána jen rodinná vila u mlýna

mlýnské budovy sloužily po 3 roky jako obilní sýpky, pak obytné místnosti zabrala státní spořitelna a škola 

1974 pro školu přidělena i vila

roce 1991 byl restituován. Zdeňce Röschové, dceři Zdeňka Václavíka

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pohořelecký
  • Václavík
  • Vokáč
  • Kachát
  • Mareš
  • Rovenský

Historie mlýna také obsahuje:

1550 Ondřej Vokáč 

1565 Jiřík Kachát

1655 Martin Mareš 

František Rovenský 

-1788 Jan František Pohořelecký

1788-1821 Josef a Alžběta Václavíkovi

1821-1852 Prokop Václavík 

1854-1890 Alois Václavík

1890-1929 Alois Václavík ml.

1906 Alois Václavík

1930-1939 -  Zdeněk Václavík.

po r. 1990 - Zdeňka Röschová


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Na budově mlýna jsou zbytky nápisu "Válcový mlýn".(HŠ)\
        V roce 1857 byl mlýn přestavěn  do dnešní podoby, mlecí zařízení poháněla 3 mlýnská kola na svrchní vodu. Současně vznikla u mlýna i vodní pila.
        Technická stavba z roku 1857 upravená na počátku 20. století. Patrová zděná budova mlýna stojí ve středu obce.
        Mlýn je situován v centru obce, severně od kostela, při náhonu, v mírném svahu. Jedná se o mohutnou budovu na obdélném půdoryse, završenou sedlovou střechou. Objekt je dvopodlažní, s půdním polopatrem; od západu je sklon terénu vyrovnán suterénem a nad náhonem jsou nároží budovy zpevněna. Zdivo je kamenné s převahou opuky, štíty jsou vyzděny z cihel. Fasáda je jednoduchá, což je podmíněno utilitárním charakterem objektu, členěná pouze soklem a římsami. Východní průčelí se otevírá vstupním portálem s novodobými vraty. Severně od mlýna za náhonem stojí přístavek, nyní využívaný obytně.
        Předmětem ochrany je budova mlýna čp. 2 a k němu náležející pozemek.
        Mlýn, postavený po polovině 19. století a upravovaný na počátku století dvacátého, je příkladem technické stavby v centru obce, jejíž význam je především urbanistický.
        • zdobený zděný štít
        • malovaná výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          1956 většina zařízení demontována
          Žádná položka není vyplněna
          1788, 1850: 7 složení
          1900 moderně upraven: 5 párů franc. kamenů a 4 válcové stolice, zaměstnával 8 dělníků
          1956 zůstal jen šrotovník, 1 stolice, čistička a mlátičky
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • pohon zemědělských strojů
          1788 pila
          do 1821 pila v majetku velkostatku
          1906 mlýn a pila
          V roce 1930 byl u mlýna zařízen i pohon hospodářských strojů a vodní energii. (HŠ)
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          1499 králem Vladislavem II. založen Žehuňský rybník, dlouhý 6 km s plochou 335 ha.
          U mlýna je náhon a stavidlo (HŠ)
          Mlýn mlel buď vodou z rybníka nebo zvláštním náhonem z Cidliny od osady Zbraně.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,2 m3/s, spád 4,2 m, výkon 50 k.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,2 m3/s, spád 4,2 m, výkon 50 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1788: 7 kol na svrchní vodu
          1850: 2 kola na vodu podhorní a hořejší, hřídel 14 loket dlouhá
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 17
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 17
          AutorInternet
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun/mlyn
          Datum citace internetového zdroje21. 12. 2013
          AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
          NázevČeskoslovenské mlynářství
          Rok vydání1936
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 210
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 240-243
          AutorRoman Šulc
          NázevCesty a památky - Kolínsko
          Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/zehun/vaclavikuv-mlyn
          Datum citace internetového zdroje12 2024
          AutorTvrdíková L
          NázevPohled na Žehuň a okolí v průběhu věků
          Rok vydání2012
          Místo vydáníŽehuň
          AutorKuča K.
          NázevChlumecko a Novobydžovsko, historie a architektonické památky Pocidliní
          Rok vydání1995
          Místo vydáníPraha
          Autorkol.
          NázevKronika obce Žehuň

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          21.12.2013 17:36 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 21.12.2013 18:28
          Helena Špůrová 23.7.2015 13:41
          doxa (Jan Škoda) 6.12.2024 01:15