Dej si pozor, aby tvůj pytel na mouku neměl díru.
(ruské rčení)

mlýn Valcha

mlýn Valcha
2/37
67
Bechyňská
Soběslav
392 01
Tábor
Soběslav
49° 15' 29.6'', 14° 42' 33.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Krásně zrekonstruovaný vodní mlýn s malou vodní elektrárnou.

V r. 1930 vlastnil mlýn Josef Svobodný (RR).
samota
Lužnice
nepřístupný

Obecná historie:

Petr Lintner: POHLEDY SOBĚSLAVSKÉ, díl druhý, Město Soběslav, 2010
Strana 61: Valcha
Větší štěstí měl mladší mlýn na druhé straně jezu. Vlastně to nebyl mlýn v pravém slova smyslu, ale soukenická valcha. Valchování byl postup, při kterém se vlněné tkaniny zhutňovaly, odmašťovaly a zároveň vypíraly nečistoty. Současným působením tlaku, tepla a vhodné chmikálie se vlakna tkaniny do sebe zaklesávala. Takto vyrobené sukno bylo pevnější a hustější. Nejvhodnější známou chemikálií pro odmašťování byla lidská nebo dobytčí moč. Již ve 13. století se v Čechách začaly zavádět valchy poháněné vodním kolem. Palečním převodem se pohyb mlýnského kola přenesl na pěchy, které bušily do látky naskládané v dřevěném korytě a zalité valchovacím roztokem. Po zvalchování se sukno sušilo napnuté do velkých rámů. Kdy byl položen základní kámen k soběslavské valše, nevíme. Jisté je, že na starých mapách z 18. století je soběslavská valcha již zakreslena a pravděpodobně sloužila i jako jirchářská valcha na zpracování kůží.
         (Jirchář (též bělokožešník) byl řemeslník zabývající se zpracováním kůží. Jircháři se pracovním postupem lišili od koželuhů (černokožešníků). Jirchář vydělával kůže pomocí roztoku kamence. Nejprve zbavil kůži na líci vlasu a pokožky a na rubu tukové vrstvy a blan. Jirchy se máčely v roztoku vody, kamence, žloutků a mouky, případně v různých dalších roztocích. Při barvení jirch se velmi dlouho udržela přírodní barviva, která později nahradily barvy dehtové. Po vysušení se jirchy vymnuly, ubrousily na rubu a vyleštily na líci. Jircha je kůže vydělaná na měkko)
Neznáme bohužel prvního majitele. Rozvojem textilního průmaslu však valchy zanikly. Soběslavská nebyla výjimkou.
Nápadná budova na levém břehu řeky Lužnice našla nové využití, přestože jí dodnes zůstalo pojmenování „valcha“. Postupně se stala významným místním mlýnem, ve kterém si nechávalo semlít obilí mnoho sedláků. Největšího věhlasu a produkce mlýn dosáhl na počátku 20. století. Tehdy zde hospodařil vážený občan a mlynář Antonín Adámek. Provozoval nejen moderní válcový mlýn, ale také pekárnu s vyhlášeným pečivem, které se dodávalo do několika obchodů ve městě. Antonín Adámek byl předsedou společenstva mlynářů, které roku 1906 čítalo osmnáct mlynářů a deset dělníků. Stal se také starostou Sokola, byl členem pro znovuzřízení kostela sv. Víta, kterému často přispíval. Podílel se na správě města a mluvil do důležitých záležitostí, které ve městě probíhaly. Mlýn v té době procházel svým zlatým obdobím. Nepřehlédnutelným se stal ve třicátých letech 20. století systém lávek, po kterých se přecházelo z jedné strany Lužnice na druhou, od jednoho mlýna k druhému. Bylo to v období, kdy Soběslav netrápily povodně a jarní ledy.
Blížila se však druhá světová válka a s ní i neodvratný konec mlýna. Před válečným konfliktem mleli ve mlýně Krásovi, Svobodných, po nich Nohejlovi. V roce 1951 se ale vodní kola a turbíny zastavily. V letech 1954 – 1956 byl mezi Valchou a Panským mlýnem postaven nový jez, ale obnovu mlýnů to nepřineslo. Objekt původní soukenické valchy byl ponechán pouze bytovýn účelům. Tuto funkci plní dodnes. Po povodních rekostruovaných objekt všaj v současné době čeká na nové využití. Jeho majitelé připravují stavbu malé vodní elektrárny, která by výrobou elektrické energie navázala na staré tradice mechanických a elektrodynamických strojů na Lužnici. Malý spád říčního toku, velké kolísání hladiny, extrémní sucha a časté povodně však působí vrásky ve tvářích současných majitelů všech mlýnů na Lužnici


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V r.1873 přestavba na mlýn o dvou složeních a stoupě

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sezemský
  • Adámek
  • Krása
  • Faltýnek
  • Steinocher
  • Svobodný
  • Nohejl

Historie mlýna také obsahuje:

Společenstvo soukeníků - kupní smlouva od 30.9.1797

Od r.1903 Antonín Adámek

R.1921 Krása Rudolf a Margareta

R.1930 Josef Svobodný(Svoboda)

R. 1935 Julius a Božena Nohejlovi


Zobrazit více

Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Vodní kniha př.č. 1/2003/č.1, vl.č.2
        Obec: Soběslav
        Voda: Řeka Lužnice, levý břeh
        Opráv.držebnost: valcha a mlýn č.67
        Držitel: Společenstvo soukeníků
        Adolf Suchomel
        Antonín a Božena Adámkovi (1907)
        Krása Rudolf
        Zápis 1.
        Provozování živnosti soukenické a mlynářské
        Tři vodní kola, z těch ženou 2 mlýnské složení, jedno žene valchu soukenickou. Jeden žlab, světlost šířky 3´ 8“. Šířka kol 4´ a 4´ 6“. Kola jsou zařízena na spodní vodu, dřevěná s dvěma věnci.
        Výška vody stanovená normálním znamením z r.1873.
        Voda teče z řeky, nadržená jezem, přímo do žlabu. Na tom samém jezu, na proější straně mlýn Suchomela tzv. Panský. Z podkolí odtéká voda zpět do řeky. Voda zbytečná teče přes jez a částečně slupem u mlýna Panského.
        Zápis z r.1907:
        Právo majitelů mlýna čp.1 Jana a Marie Dvořákových v Soběslavi v případě přestavby mlýna ku postavení nového vodního motoru až do spotřeby 400 m3/vteřinu... Povinost ku přispívání na veškeré náklady spojené s udržováním jezu mezi mlýny čp. 1 a 2 v Soběslavi obnosem 25% - výnos c.k.místodržitelství z 9.1.1904...
        Zápis 2 – 1907
        Výnosem c.k.místodržitelství v král. Českém ze dne 9.1.1907 č.258790 bylo při mlýnu tomto uděleno povolení ku postavení turbíny systému Francisova s řízenou spotřebou vody 2056 l/s, k rozšíření žlabu mlýnského z 1,165 m na 3,2 m. Míra užívání vody pro turbínu je omezena vzhledem k vodním právům mlýna čp.1 na pravém břehu Lužnice v Soběslavi...
        Zápis 3 – 1912
        Kolaudace turbíny provedena a zařízení schváleno 11.12.1912
        Zápis 4 – 17.5.1935
        Mlýn čp.2/II (dříve čp.67). Nynější držitelé Julius a Božena Nohejlovi.
        Žádná položka není vyplněna
        Dochovaný
        • stoupa
        • výroba elektrické energie
        • valcha
        • jez
        • stavidlo
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Voda je vedena přímo od jezu do turbínové kašny.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,056 m3/s, spád 1,35 m, výkon 28 k.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,056 m3/s, spád 1,35 m, výkon 28 k.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevSčítání lidu pro čp.67 města Soběslavi
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Scitani-lidu-SOkA-Tabor-1869-Soudni-okres-Sobeslav-S-S-Sobeslav
        Datum citace internetového zdroje5.11.2020
        AutorSokA Tábor
        NázevVodní kniha OÚ Tábor
        Další upřesněnípř.č. 1/2003/č.1, vl.č.2
        Datum citace internetového zdroje5.11.2020
        AutorPetr Lintner
        NázevPOHLEDY SOBĚSLAVSKÉ
        Rok vydání2010
        Místo vydáníSoběslav
        Další upřesněníStr.61
        Datum citace internetového zdroje5.11.2020

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        3.9.2012 20:20 uživatelem Teodor

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 09:32
        Radim Urbánek 29.8.2015 00:24
        Radomír Roup 24.10.2013 22:44
        pepino 5.11.2020 15:02