Ve mlýně je nejlepší to, že pytle nemohou mluvit.
(německé přísloví)

Šourkův, Pauknerův, Kunclův mlýn

Šourkův, Pauknerův, Kunclův mlýn
7
Brzina
262 56
Příbram
Drážkov
49° 38' 18.1'', 14° 17' 23.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Od osmdesátých let minulého století běží ve mlýně Francisova turbína, která zajišťuje veškerou elektrickou energii pro potřebu farmy. Také pila, takzvaná jednuška (ležačka) je poháněna vodou. I když se jedná spíše o muzeální zařízení a atrakci pro turisty, přesto slouží k příležitostnému pořezu kulatiny z lesa náležejícího ke mlýnu. Výrobou energie z obnovitelných zdrojů a hospodařením šetrným k půdě a krajině Kunclův mlýn splňuje přísná kritéria Evropského centra pro eko agroturistiku.
Brzina
veřejně přístupný

Obecná historie:

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Adam Ignác Mladota ze Solopysk, tehdejší majitel Skrýšova (mohl však být i jeho nástupce po roce 1708).nechal v místech, kde koryto
Brziny opouští svůj rovnější směr a potok vtéká do mírného oblouku,  vystavět mlýn.

Nejstarší zmínka o mlýnu je z r. 1713, mlýn byl nazýván  Šourovský.

 

1736 exekuce majetku skrýšovského pána Františka Ferdinanda Radeckého svobodného pána z Radče  (dlužil jakémusi Janovi Václavovi Vejvodovi, který však svojí pohledávku postoupil Janu Vítovi Malovcovi z Malovic.)  Jelikož „nic jinšího se příležitě od téhož statku odděliti nedalo“, staly se předmětem dlužního vypořádání panská hospoda „na[d] Šourovským mlejnem“,  a „mlejn panský Šourovský, od kamena vystavený a šindelem přikrytý na stálý vodě a dvojím složení a čtveřích stoupách“, patřilo k němu „dle dané správy panských polí pod 12 str[ychů] (asi 3,42 ha)“. Z mlýna se platila roční činže ve výši 90 zlatých, z čehož čtvrtina šla zpátky na jeho údržbu. Mlynář měl za povinnost „jednoho panského vepře krmiti“. 

Mlýn byl patřil vrchnosti ze Skrýšova.

r. 1754 - mlynář Uher

12. listopadu 1764 se v Šourkově mlýně  narodila dcera Kateřina Šimona Pauknera a jeho manželky Kateřiny. Rodiče náleželi pod panství Český Krumlov knížete Schwarzenberga.

Šimon i Tomáš Pauknerovi pocházeli z 10 dětí Tomáše Pauknera z relativně vzdáleného Brukenmühle (pozdějšího Zátkova mlýna) u Českých Budějovic

16. října 1766 - majitel Skrýšova, Norbert Kfelíř ze Zakšova,  prodal mlýn se vším vybavením, 12 strychy polí, loukami, z nichž se sklízely 3 vozy sena a 2 vozy otavy za 600 zlatých Tomáši Pauknerovi. Třetinu částky zaplatil Paukner hned při podepsání kontraktu, zbylých 400 zlatých odváděl po 50 zlatých při svatém Havlu (16.10.) až do vyplacení celé sumy. Z mlýna se platila pravidelná činže ve výši 80 zlatých ročně. 

24. dubna 1795 baron Žlutický povolil „dotčenému mlynáři Tomáši Pauknerovi na jeho emfyteuticky drženém moučném mlýně v Brzině postavit pilu na svoje náklady se zajištěním budoucích vlastních pravidelných oprav.“ Paukner se mimo jiné musel zavázat, že člověk, kterého na pilu najme, se bude chovat slušně a bude schopný služby. Vrchnost brala z každého polena 24 krejcarů.

l. 1766-1878 - mlynáři z rodiny Pauknerovy (HŠ)

24. listopadu 1797 předal Tomáš Paukner mlýn svému synovi Matějovi, prozatím ale pouze formálně. Do doby než se ožení, byl hlavním mlynářem Tomáš. Nově přitom přibyly  odvody z dříví – z každého silného špalku odváděl vrchnosti 24 krejcarů a ze slabého pak 18 krejcarů. 

22. listopadu 1803 se devětadvacetiletý Matěj Paukner oženil s šestnáctiletou Marií Annou Eckertovou. Nevěsta přinesla věnem 700 zlatých, což byla hodnota mlýna. 

Na konci 40. let uzavřel Matěj Paukner pachtovní smlouvu se svým zetěm a myslivcem Aloisem Pecharem. Pechar nebyl mlynářem, pocházel z kovářské rodiny z Roudnice nad Labem.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

10. dubna 1850 předal  Matěj Paukner mlýn svému synovi Ferdinandovi zřejmě v souvislosti s jeho sňatkem s Josefou.

Pauknerovi vlastnili rozsáhle pozemky kolem mlýna a přisvojovali si vodní právo na Brzině a jejich přítocích pod Chadimovým mlýnem.

1878 se Ferdinandova dcera Marie vdala za Karla Mottla, „toho času mladšího učitele u sv. Jana na Skrýšovem /:četař 2. reservní setniny zákopníků:/. Karel byl synem Vojtěcha Mottla, učitele v Kosově Hoře a Terezie, rozené Sylabové.  O dva roky později už je Mottl v matrikách uváděn jakožto mlynář na Brzině č. 7 a jak uvádí Čeněk Habart, v roce 1893 vystavěl „okresní výbor sedlčanský za dohledu mlynáře Karla Mottla důkladný most kamenný“.

vdova Josefa Pauknerová

1881 Josef Paukner

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1914 přestavba mlýna

r. 1919 - sňatek  Marie Karolíny Mottlové s Karlem Kunzlem, mlýn ve vlastnictví rodiny Kunzlovy (HŠ)

1919 od Karla a Marie Mottlových koupil František Kuncl (*7.6.1884 v Dražejově u Strakonic), mlýn přestavěn

10.4.1929 požádal o živnostensko-policejní a vodoprávní schválení, projekt zhotovila satvební kancelář Antoní Švagr z Dublovic

9.9.1929 místní šetření

r. 1930 - majitelem mlýna byl František Kuncl (HŠ)

ve mlýně 1 zamšstnanec

23.2.1937 námezdní kontingent pouze 140 q pšenice a žita dohromady (dřívější roční kapacita 500 q obilí)

1938 semleto 100 q pšenice, 300 q žita, 16 q ječmene, 20 q krmného šrotu

denní výkon 8-12 q pšenice, 8-12 q žita, 20 q šrotů

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

5.2.1940 kontingent 500 q obilí

František Kuncl provozoval mlýn po celou dobu války, zůstal však bez zaměstnance

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Uher
  • Paukner
  • Mottl
  • Kuncl
  • Kunzl

Historie mlýna také obsahuje:

1754 - mlynář Uher

1764 - Šimon Paukner

1766-1797(1803) - Tomáš Paukner

1797(1803)-1850 - Matěj Paukner

1850-1878 - Ferdinand Paukner

Josefa Pauknerová

1881 Josef Paukner

1878-1919 - Karel Mottl

1919 - Karel Kuncl

1919-1948 František Kunzl (Kuncl)

rodina Kunclova vlastní mlýn dodnes


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Po přestavbě 1929 zděná jednopatrová budova 19 x 9 m krytá taškami, mlýnice 6 x 7,3 m (v patře 9,3 x 9,4 m), chodbou a schodištěm oddělena obytná část, v přízemí kuchyně, v patře 2 pokoje. Na východní straně lednice.
        K mlýnu náležely další hospodářské zděné budovy, posledních 200 let se jejich pozice nezměnila, a výměnkářský domek, nad nímž se nacházela sýpka. Jako sýpka sloužila i půda nad obytnou částí hlavní budovy.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
          • zcela bez technologie aj.
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis
          Na dvoře mlýna jsou mlecí kameny.
          1875: 2 mlecí složení s kamenu o prům. přes 0,9 m
          v posl. třetině 19. stol. přestavěn na poloumělecký
          1925: válce, francouzský a český kámen
          9.9.1929:
          v podkolí paleční kolo a hlavní transmise
          na mlecí podlaze:
          1 české složení
          1 francouzský kámen
          loupačka
          válcové složení
          generátor 120 v
          v podkroví:
          reforma
          koukolník
          moučný a prachový vysévač
          1940:
          koukolník UNION, ČEské Budějovice
          loupačka Grüner
          třídič šrotů UNION
          rýhovaná válcová stolice UNION 500x 350 mm
          pískovcové kameny UNION prům. 1 m ke šrotování
          francouzský kámen UNION prům. 1 m k domílání
          1 hranolový vysévač UNION
          dunstový vysévač UNION
          reforma č. 1 UNION
          Dochovaný
          • pila
          Zaniklý
          • stoupa
          • výroba elektrické energie
          elektřina pro vlastní osvětlení
          pila umístěna na druhé straně náhonu
          1875: 4 stoupy
          1881 stoupy zrušeny, pila zůstala
          • náhon
          • vantroky
          • turbínová kašna
          • lednice
          Stále existující 600 m dlouhý náhon, do poslední třetiny 19. stol. od dlouhého kamenného jezu na sz okraji obce Brziny poblíž čp. 85. Na přelomu 19. a 20. stol. zřízena akumulační nádržka a dva rybníčky, dnes zvané Mottl a Paukner. Z náhonu šla voda na dřevěné vantroky a čtyřni žlaby na kola. Odtud voda odtékala v přímém směru zpět do Brziny.
          1870 zasazeno normální znamení u jezu, hladina však stoupala vinou nahromaděného kamení a bahna, čímž vznikla pře mezi Marií a Františkem Hampejsovými a Marií Kotrbáčkovou z čp. 1 v Brzině. Majitelé obou mlýnů se zavázali opravit jez na původní stav, na levém břehu před mlýnskými stavidly zasazen cejch z dubového dřeva a železa F 18 3/6 70 P (a zároveň i pro mlýn Františka Hampejse F 18 3/6 70 H)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popis1875: 4 kola o prům. 3,1 m
          1881 pouze 1 kolo
          9.9.1929: ve zděné kryté lednici vodní kolo na svrchní vodu, výkon 3-5 HP, již velmi sešlé
          spouštění kola oznamováno zacinkáním zvonku
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,146 m3/s, spád 3,40m, výkon 4 HP. (HŠ)
          1940: korečkové vodní kolo 6-10 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popis1875: 4 kola o prům. 3,1 m
          1881 pouze 1 kolo
          9.9.1929: ve zděné kryté lednici vodní kolo na svrchní vodu, výkon 3-5 HP, již velmi sešlé
          spouštění kola oznamováno zacinkáním zvonku
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,146 m3/s, spád 3,40m, výkon 4 HP. (HŠ)
          1940: korečkové vodní kolo 6-10 HP
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisV roce 2014 ve mlýně pracuje vodní kolo i Francisova turbína.
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popisna 120 V, výkon 6 HP
          pro vlastní osvětlení
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popisna 120 V, výkon 6 HP
          pro vlastní osvětlení
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          Popisvýkon 4 HP, pto pohon pily a řezačky
          Historické technologické prvky
          • francouzský kámen | Počet:
          • AutorInternet - Tomáš Biskup
            NázevHISTORIE KUNCLOVA (ŠOURKOVA ) MLÝNA
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění(HŠ)
            Odkazhttps://www.email.cz/download/i/X_CpiGkYgRR6qMVU5H-drvObC6qu9o-5a8etO64zjJveWO9NihIeAGU4bwLxRPsOTFCHGjg/historie-kunclova-mlyna%5B1%5D.pdf
            Datum citace internetového zdroje3.4.2014
            AutorInternet - Tomáš Biskup
            NázevHISTORIE KUNCLOVA (ŠOURKOVA ) MLÝNA
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění(HŠ)
            Odkazhttps://www.email.cz/download/i/X_CpiGkYgRR6qMVU5H-drvObC6qu9o-5a8etO64zjJveWO9NihIeAGU4bwLxRPsOTFCHGjg/historie-kunclova-mlyna%5B1%5D.pdf
            Datum citace internetového zdroje3.4.2014
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníTábor, str. 13 (HŠ)
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Kočandrle
            NázevDRÁŽKOV, obec Svatý Jan Oblíbené album
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníalbum fotografií - r. 2014 (HŠ)
            Odkazhttp://skrysovak.rajce.idnes.cz/DRAZKOV%2C_obec_Svaty_Jan/
            Datum citace internetového zdroje3.4.2014
            Autorkol.
            NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - IV. díl Š - Ž a dodatky
            Rok vydání2004
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 499
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorČeněk Habart
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněníDíl. I. - s. 219
            AutorŠárka Mašková Janotová
            NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace
            Rok vydání2017
            Místo vydáníSedlčany
            Další upřesněnís. 176-178

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            7.1.2014 10:13 uživatelem helcapas

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.3.2018 18:38
            Helena Špůrová 10.6.2015 23:22
            doxa (Jan Škoda) 15.3.2024 15:13