Historie
Obecná historie:
Po regulaci Chrudimky r.1910 postavili bratří Winternitzové r.1911 na pravém břehu moderní – automatické mlýny, mlýny, které nahradily řadu starších pa. mlýnů, z nichž většina zanikla po regulaci Chrudimky. Stavba provedená podle návrhu arch. Gočára je dnes technickou památkou. Nejmodernější strojní zařízení dodala pa. továrna J.Prokopa synové, snad i elektrické zařízení. Po požáru 19.6.1919 mlýn obnoven a dle arch.Gočára přistavěno shodně vysoké obilní silo propojené s mlýnem dopravníkovým mostem na klenutém oblouku. Mlýn byl z počátku poháněn vodní turbínou a o vodu se dělil s hydroelektrárnou u Záhorského jezu. Později přešel na elektrický pohon. Po r.1948 byl mlýn znárodněn a v 60. letech 20.stol. rozšířen severním směrem, opět vybaven nejmodernějším zařízením od n.p. TMS s celoskleněným dopravním potrubím. Tehdy došlo k zásadní urbanistické chybě. Povolením rekonstrukce Pardubice zahodily příležitost umístit nový mlýn do průmyslové oblastí Černá za B., kde měl stát u obilního sila. Následovala výstavba pekáren vedle Na Ležánkách, které měly být také u sila v průmyslové oblasti.
(Jiří Paleček - Parpedie)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Winternitzovy mlýny v Pardubicích jsou automatické mlýny vyprojektované Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze. Byly postaveny na pravém břehu řeky Chrudimky před jejím soutokem s Labem, v Bílém Předměstí v těsné blízkosti renesančního historického centra města. Stavba budovy započala roku 1909.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
19.6.1919 mlýn vyhořel
1922 a 1926 dostavován a upravován
1936 denní kapacita 500 q pšenice a 200 q žita, speciální značky mouky Krystal a Gloria
2 sila na objem 100 a 250 vagonů obilí
Sprinklerovo hasící zařízení
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Od ukončení provozu mlýna v březnu 2013 vzniká občanská iniciativa Mlýny městu!, která se pokouší o jejich oživení a záchranu. Ještě v témž roce se zde uskuteční festivaly Automatické kulturní mlýny I a II.
Nařízením vlády č. 106/2014 Sb. ze dne 28. května 2014 došlo k prohlášení o prohlášení některých Winternitzových mlýnů národní kulturní památkou. (RUr)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Winternitz
Historie mlýna také obsahuje:
1930-1933 bratři Winternitzové
1939 - Kooperativa Praha
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- podpis mlynáře
- razítko
